František Palacký Boeken

Kniha prvá se věnuje uvedení do českých dějin, kde porovnává dějiny římské, německé a slovanské, vyjmenovává epochy a prameny českých dějin a neopomíná ani významné české a moravské dějepisce. Poté počíná již vlastní vyprávění o dějinách českých předslovanskými národy vČechách, konkrétně Bóji a Markomany.

Kniha druhá se zabývá obdobím od roku 451 do roku 894, tedy prvními Čechy, jejich původem, nejstaršími sídly, popisem každodenního staroslovanského života a jejich válkami s Durynky, Avary a Franky. K prvním Čechům Palacký přiřazuje pověsti o Krokovi a jeho dcerách, o Přemyslu, o založeníměsta Prahy, o dívčí válce a podobně, jejichž základ hledal ve zfalšovaných rukopisech, v jejichž pravost neochvějně věřil. V tomto oddíle se autor nadále věnuje dynastii Karlovců (v knize psáni jako Karolingové) a válkám Čechů s jejím nejslavnějším představitelem, Karlem Velikým, počátkům křesťanství v Čechách a na Moravě, zejména věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi, dále moravským panovníkům Rostislavovi z dynastie Mojmírovců, za jehož vlády se uskutečnila cyrilometodějská misie, Svatoplukovi, nejvýznamnějšímu panovníkovi Velkomoravské říše, a Bořivojovi, prvnímu historicky doloženému českému panovníkovi a prvnímu křesťanskému panovníkovi, a nakonec pádu říše moravské. Kniha druhá je ukončena vyprávěním a úvahami o životě Čechů za doby pohanství.

4. vydání (péčí Dr. Bohuslava Riegra) monumentálního díla české historiografie, v němž Palacký na podkladě průzkumu českých a zahraničních archívů a velkého bohatství poznatků a jejich kritického rozboru podal ucelený výklad české minulosti od počátku až do roku 1526. Jeho význama přínos nezáleží pouze v tom, že vyvracelo omyly starší historiografie, nýbrž že použitím vývojových filosoficko-dějinných hledisek bylo prvním syntetickým zpracováním českých dějin. Palackého Dějiny, jejichž česká verze vycházela v letech 1848-1876, zůstanou proto "působivým národním eposem, vynikajícím ryzostí jazyka a ušlechtilostí stylu, a klasickým dílem české literatury minulého století". Tento zahrnuje období let 1253-1403.

Kniha vychází k 200. výročí autorova narození a přináší čtenářům věrné faksimile vydání Dějin z roku 1907.

Kniha prvá se věnuje uvedení do českých dějin, kde porovnává dějiny římské, německé a slovanské, vyjmenovává epochy a prameny českých dějin a neopomíná ani významné české a moravské dějepisce. Poté počíná již vlastní vyprávění o dějinách českých předslovanskými národy vČechách, konkrétně Bóji a Markomany.

Idea státu rakouského je dílo Františka Palackého, ve kterém českému národu vyložil svou představu budoucího uspořádání rakouského císařství. Jedná se o sérii osmi článků, které vyšly tiskem v roce 1865 v deníku Národ. V roce 1907 je souborně (spolu s Psaním Františka Palackého do Frankfurtu) vydalo Ottovo nakladatelství v redakci Jaroslava Kvapila. Palacký v díle navrhuje přetvoření Rakouska na federaci více autonomních celků, a to jako protipól dualizace státu.

Výběr z hlavních kapitol Palackého Dějin národu českého. Výbor byl pořízen podle komentovaného vydání, jež vyšlo v Odeonu v letech 1968-1973. V hlavních rysech oživuje představy o české národní minulosti, klasicky formulované Palackým, a současně přibližuje průkopnické vědecké dílo výrazných slovesných kvalit, které nepůsobilo jen v odborné oblasti, ale mělo i široký dopad buditelský a politický. Vybral, uspořádal, edičně připravil, medailón o autorovi a ediční poznámku napsal a vysvětlivkami opatřil Vladimír Štěpánek. 1. vydání tohoto výboru.

Stručné dějiny Prahy Poznámky Františka Palackého Zapomenuté dílko velkého dějepisce V knížečce jsou mnohé barevné a černobílé reprodukce. Neprodejná členská prémie Klubu čtenářů.

Jak to bylo s vpádem Mongolů na Moravu roku 1241 a co je přimělo k ústupu z Evropy? Je Rukopis královédvorský historickým pramenem pro tuto někdy zpochybňovanou událost? Na tyto a jiné historické otázky odpovídá vynikající studie otce českého dějepisu Františka Palackého, vydaná poprvé v českém překladu z německého a latinského originálu po 170. letech od jejích prvního vydání. Studie vychází zároveň v roce, v němž uplynulo 195 let od nálezu Rukopisu královédvorského.