Andrea Prinz Boeken

Proč bychom se jí měli bránit pomocí svobody projevu, nikoli cenzurou. Mohou být slova formou násilí? Je třeba omezit svobodu projevu a zabránit tak ubližování druhým? Západní civilizace se potýkají s problémem, jak regulovat hate speech, neboli „nenávistné projevy“, které se v současnosti objevují ve velkém měřítku zejména na sociálních sítích. Kniha Nenávist objasňuje nedorozumění, která přetrvávají v debatách o „nenávistných projevech“ a svobodě slova. Nadine Strossenová předkládá řadu argumentů a na příkladech z mnoha zemí ukazuje, proč jsou regulace „nenávistných projevů“ škodlivé a narušují základní principy demokracie. Místo nich navrhuje alternativní necenzurní řešení a učí nás, jak se bránit nenávisti efektivním způsobem.

Od antického myslitele Sokrata, přes osvícenského filozofa Spinozu, bojovnici za lidská práva Eleanor Rooseveltovou či našeho Václava Havla až po moderní aktivisty. Jacob Mchangama se ve své knize vydává na výpravu dějinami svobody projevu a na své cestě ilustruje neustálé pokušení flirtovat s cenzurou, jakož i často těžké osudy těch, kteří byli pro svobodu projevu ochotni obětovat mnohé.Historie opakovaně ukazuje, že bez svobodného sdílení myšlenek a názorů se pokrok a lidské prospívání neobejdou. Mchangamova kniha ani přes pečlivý vědecký přístup neztrácí na lidskosti. Jasně dokládá, jak důležitá je svoboda projevu pro demokracii, a také kolik toho můžeme ztratit, pokud přestaneme být ostražití a zapomeneme ji bránit.

Die zunehmende Kapitalmarktorientierung und die wachsende Bedeutung der Kapitalmärkte führen zu einem erhöhten Bedarf an entscheidungsrelevanten Informationen für Investoren. Die externe Rechnungslegung hat die Aufgabe, solche Informationen bereitzustellen. In Deutschland stehen das HGB und die IFRS als Rechnungslegungssysteme zur Verfügung. Angesichts der Harmonisierung der Rechnungslegung ist es entscheidend, die Kapitalmarktrelevanz der derzeit parallel angewendeten Systeme in der EU zu klären, um ein optimales Rechnungslegungssystem für Europa zu entwickeln. Insbesondere wird die Frage aufgeworfen, ob eine verpflichtende Anwendung der IFRS für alle Konzern- und Einzelabschlüsse erstrebenswert ist. Vor diesem Hintergrund gewinnt die Forschungsfrage nach der Entscheidungsrelevanz von Rechnungslegungsinformationen an Bedeutung. Es gilt zu klären, welches der beiden Systeme aus Sicht der Investoren vorzuziehen ist. Diese Untersuchung analysiert, ob die IFRS im Vergleich zum HGB tatsächlich die entscheidungsrelevanteren Informationen bereitstellt, wie es in der Literatur oft angenommen wird. Dazu werden die Rechnungslegungssysteme theoretisch durch Rechtsvergleiche und modelltheoretische Überlegungen sowie durch eine experimentelle empirische Erhebung untersucht.