Josef Holeček Boeken

Kalevala je karelo-finský národní epos sestavený Eliasem Lönnrotem z ústní slovesnosti Finů a Karelů. Dílo obsahující 22 795 veršů je rozděleno do padesáti „run“ čili zpěvů. Epos shrnuje v sérii příběhů tří bohatýrů, Lemminkäinena, Väinämöinena a Ilmarinena, potomků mýtického Kalevy, celou finskou mytologii. 4. vydání. Přeložil, úvod a vysvětlivky napsal Josef Holeček; textově připravil, doslov a ediční poznámku napsal Jan Petr Velkoborský, Slovníček sestavila Jelena Holečková-Dolanská; iniciálami vyzdobil, vazbu a grafickou úpravu navrhl Karel Aubrecht. Terminologický slovník.

Dílo, vzniklé v 1. polovině 19. století, vychází ze starých finských rún, dochovaných v ústní lidové tradici. Kniha má jako celek bohatý, různorodý děj, který osciluje kolem vztahů dvou finských národních kmenů, Pohjolanů a Karelů, v dobách míru i ve chvílích vzájemných sporů a měla rozhodující vliv při utváření identity finského národa v 50. a 60. letech 19. století. Vyšlo v překladu Jos. Holečka, doplněno poznámkami, slovníčkem a vysvětlivkami.

Publikace "Projektování obnovy stavebních památek" od Josefa Holečka, Václava Girsy a autorského kolektivu detailně popisuje postupy architekta při obnově památek. Zaměřuje se na náležitosti kvalifikované projektové dokumentace a složité přípravy. Důraz je kladen na zadávání, koordinaci a vyhodnocování průzkumů, přičemž se zohledňují jejich výsledky v projektovém řešení. Analyzovány jsou nároky na jednotlivé stupně projektové dokumentace, včetně architektonických studií a dokumentací pro územní a stavební povolení. Publikace rovněž systematicky zkoumá restaurátorské aspekty, včetně požadavků na restaurátorské dokumentace a důležitosti spolupráce architekta a restaurátora. Tento text se stává průvodcem náročným procesem projektování obnovy památek, od počátečních fází až po stavební realizaci, a kompendiem vhodných přístupů k památkově chráněným stavbám. Zaměření na projektanta vyplývá z jeho integrační role v interdisciplinárním oboru. Publikace navazuje na předchozí práce autorů a standardy projektové dokumentace vydávané v nakladatelství Verlag Dashofer. Byla vydána ve spolupráci Národního památkového ústavu a Nadačního fondu Arcus České komory architektů s přispěním Ministerstva kultury ČR. Pozitivním výsledkem je, že publikaci zdarma obdrželi členové České komory architektů a odborní pracovníci Národního památkového ústavu, což přispěje ke zkvalitnění oboru projektování obnovy památek.

Z nepřeberného množství povídek a črt, v nichž Josef Holeček vykreslil "národní duši praslovanskou, duši krásnou, silnou a zdravou", jak ji zastihl ještě na sklonku minulého století u jižních Slovanů, přináší výbor několik ukázek vyňatých z "Junáckých kreseb černohorských" a z "Černohorských povídek". Tematicky se vztahují k událostem, které Holeček sám prožil, když se jako válečný dopisovatel Národních listů účastnil hercegovského povstání a černohorské války proti Turkům v letech 1875-76. Všechny povídky jsou naplněny vřelým obdivem k junáckým bojovníkům za svobodu, k jejich nezištnému vlastenectví, hluboké lidskosti a ohnivé nenávisti k tureckým utlačovatelům.

Výklady časové i historické Dějiny Českých zemí do roku 1918. České kulturní dějiny (celkově).

Dvousvazková publikace překladů bosenských povídek nazvaná „Národní epika bosenských mohamedánů", může podle názvu slibovat zajímavou ukázku balkánské, zvláště ale muslimské literatury, která se v českých překladech objevila až v 90. letech ve sbírce "Pevná pouta - moje náruč bílá" *. Autor překladu je český spisovatel Josef Holeček (1853 - 1929), který si zřejmě svůj zájem o Balkán vybudoval během pracovního pobytu v Záhřebu, kde v 70. letech pracoval jako vychovatel a rovněž jako zpravodaj "Národních listů" během balkánské války. Oba svazky sice obsahují ukázku tvorby bosenských muslimů, více informací se ale nedozvíme, protože nejsou uvedeny žádné bibliografické údaje (autoři, rok vydání textů, biografie autorů atd.). Obtížnost textu je další překážkou, kterou čtenář 21. století bude jen těžko zdolávat. Podobně se často poukazuje na překlad Koránu od R.A.Nykla, kde je rovněž použito velmi zastaralé výrazivo, způsobené autorovým dlouhodobým pobytem v zahraničí. V porovnání s textem překladu J.Holečka, je ale Nyklův překlad naprosto srozumitelný i dnes. Zajímavostí je, že oba texty vyšly přibližně ve stejné době (Holečkův překlad v roce 1917 a 1920, Nykl pracoval na překladu v letech 1910 - 1926). Rozsáhlý text (358 stran) tak postrádá smysl a dílo zůstane zřejmě více kuriozitou než vědeckou prací.

V líčení rozmanitých veselých i vážných příběhů dvou chlapců z jihočeské vesnice prozrazuje spisovatel mnoho ze svého vlastního mládí a vyznává se zlásky k jihočeské přírodě a lidu tohoto kraje.

Černohorské tažení do Hercegoviny proti Turkům r 1876.

Černohorské tažení do Hercegoviny proti Turkům r.1876.

Druhý svazek obsahuje úsek části třetí a další dvě části. Úsek části třetí, pojmenovaný Výprava, představuje zbývající část celé knihy třetí a nese opět název této třetí knihy. Čtvrtou část nazvanou Adamova svatba tvoří dvě kapitoly z knihy páté, a to pod názvem této páté knihy. Stejně tak pátou část s názvem Máje tvoří dvě kapitoly z knihy deváté, a to rovněž pod názvem této deváté knihy. Co do textové přípravy první tři části se opírají o 1., 2.a 3. díl Našich, které pro Národní knihovnu připravil František Hanuš, čtvrtá část vychází z třetího vydání knihy páté a pátá část z prvního vydání knihy deváté.

První díl, první kniha se jmenuje - Jak u nás lidé žijou i umírají .Text se opírá o vzpomínky na dětství, rozlehlé vyobrazení jihočeského venkova. Druhý díl se jmenuje Frantík a Bartoň.

Finský národní epos, jehož 50 run (= starobylých zpěvů, vyzrálých ústním podáním z pokolení na pokolení), zapsal a uspořádal Elias Lönnrot (1802-1884 ), jeden z největších folkloristů, ethnografů a filologů své vlasti, který tímto svým dílem pomohl vytvořit moderní finský spisovnýjazyk. Dějištěm eposu je pohanská země bohatýra Kalevy (finská Karelie) a spojovacími motivy jsou vyprávění o dobrodružstvích jeho synů, o starém pěvci písní Väinämöinovi, o kováři-divotvorci Ilmarinovi, o stařeně Louhi, vládkyni severní země Pohjoly a matce krásných dcer, o které se ucházeli hrdinové Kalevaly, o bojích s přírodními živly a o jejich překonávání, a posléze ústřední epopej o vytvoření mlýnku-samomlýnku, přinášejícího lidu blahobyt. Hluboce demokratický obsah eposu, podobajícího se charakterem svého vzniku Illiadě a Odysseji, inspiroval H.W. Longfellowa k napsání Písně o Hiawatě.

Autora zajímá právě tohle etnikum, jeho historie a zvyky. Matice lidu ; roč. 10., na rok 1876, č. 3, (běžné č. 57).

Z velké epopeje - románové fresky "Naši", zpodobující jihočeské selství i složitý vývoj hospodářsko-politických poměrů v letech čtyřicátých až sedmdesátých, podává výbor několik charakteristických partií: jak synek Bartoň se dovedl postaviti otci Kojanovi, o zpovědi starého děkanaPospíšila, o Boubínových potížích na studiu, o pobytu v Němcích a vůbec jeho nesnázích s němectvím a mn.

Úvodní část první knihy kroniky Naši. Za dvojími horami od nás je rodiště Husovo. Jen přes luka je rodiště Petra Chelčického. Den pěší cesty je k rodišti Žižkovu. Lid naší krajiny, jihozápadního kouta Čech, prvý se přidal k učení Husovu, prvý za ně strádal, prvý se přihlásil pod prapor Žižkův, prvý pod ním dobýval slavných vítězství, prvý pod ním vykrvácel. Chci pověděti, jakým je tento lid za dní našich." Těmito slovy začíná rozsáhlý úvod k románové epopeji ze života jihočeského venkovského člověka z konce osmdesátých let minulého století.

Výbor příběhů z románu "Naši" pro mládež uspořádal František Sadecký.