Závěrečný díl historické trilogie o Markovi z Týnce, který v zápase za Jiříkovy politické koncepce nakonec padne do rukou svého úhlavního nepřítele. Hrdinou románu je královský hejtman Marek z Týnce, který se zasazuje za Jiříkovy politické koncepce a v této službě vidí naplnění svého celoživotního úsilí. Nakonec se chápe meče na obranu své země a svého krále a svůj život ztrácí rukou úhlavního nepřítele.
Studie je postavena na kontrastu representantky "předbřeznového" ženství M.D. Rettigové, a bojovnice, nové ženy B. Němcové. Fučík ovšem nesrovnává dva lit. talenty, nýbrž dva typy, představitelky dvou období vývoje čes. literatury i celé čes. společnosti. Uzavírá: "Božena Němcová neníjen sladká, okouzlená duše, jen spanilá žena se srdcem bez konce toužícím a s nepochopitelně krutým osudem; také nejen trpitelka, hodná pozdní a nepotřebné lítosti; ale i duše odvážná, žena nová s krásným, nejlidštějším srdcem buřiče a osudem bojovníka."
Krátce po květnu 1945 se přestěhují dva čeští lidé, tkadlec a volák ze dvora, do opuštěné horské chaty, zakládají si tam se svými rodinami nový život.
První díl trilogie (Přede mnou poklekni, Čekání na krále, A zbyl jen meč) z období prvních let vlády Jiřího z Poděbrad. Román z období prvních let vlády Jiřího z Poděbrad. Na pozadí taktiky a strategie budoucího "husitského krále", který se pokouší o sjednocení celého českého království, vystupuje v řadě dějově rušných scén dramatický osud hlavních hrdinů, mladého Marka z Jiříkovy družiny a Anděly Smiřické, dcery předního českého šlechtice, jenž se postupně stává Jiříkovým politickým odpůrcem. Příběh, v němž Marek touží získat přízeň Anděly, je příběhem o dvojí věrnosti, o věrnosti lásce a o věrnosti poznané pravdě. Kniha byla v r. 1972 vyznamenána cenou Svazu českých spisovatelů. Obálku s použitím detailu malby Mistra Vyšebrodského oltáře Zvěstování Panny Marie a vazbu navrhl Zdenek Seydl.
Román Venkovan je životním příběhem Stanislava Chrpy, synka chudého venkovského zedníka. Bystrý a šikovný Standa si od raného mládí musí těžce vydělávat na chléb, nejdříve jako čeledín na statku, pak jako volák a koňák, i jako dělník v rudném dole. Pomalu v něm však zrálo uvědomění a poznání sociální nespravedlnosti. Standa se dokáže vzbouřit i proti vžitým venkovským mravům a jeho vztah k Verunce, se kterou se oženil proti vůli jejích zámožných rodičů, tvoří silné citové zázemí. Román Venkovan je nejen obrazem životních osudů ústřední postavy, ale uměleckou zkratkou zachycuje zároveň vývoj české vesnice od sklonku Rakousko-Uherska přes první republiku, tragické údobí let 1938 a okupace až po nový život v osvobozené vlasti.
Román s autobiografickými motivy je deníkem matky, jejíž syn připisuje do textu své poznámky a matčinu výpověď tak koriguje a doplňuje. Ve volné časovém sledu konfrontuje autorka život bezmála tří generací očima ženy, které záleží na budoucnosti jejich dětí. Kniha je psána s vypravěčským talentem.
Povídková kniha, kterou napsal autor po své cestě po Sibiři. V třech povídkách, samostatných a zároveň propojených osudy několika hrdinů, vypráví o lidech, kteří žijí v dalekých severních krajích. Některé sem přiválo povolání, tak jako poněkuď lehkovážného inženýra Burova, jemuž zážitek s bílým hřebcem, obětavě bránicím své klisny a hříbata proti vlkům, neodvratně přnesl rozpad manželství. Jiní jsou rodově, ba přímo pokrevně spjati s tamější tajgou, jako třeba studentka Galja, jež se při práci na meteorologické stanici připravuje k univerzitním zkouškám a po bolestné milostní prohře sní svůj dívčí sen o plné, hluboké lásce. A další přilnuli k severu láskou tvůrců nového života - například inženýr Grišin, jenž spojil svůj osud se stavbou obrovské hydroelektrárny a našel zde i ten nejsilnější vztah, jaký se může vytvořit mezi mužem a ženou.
Stárnoucí pražský specialista přijme po rozchodu se ženou, která zůstala v zahraničí, místo obvodního lékaře ve venkovském zdravotním středisku, kde chce opět najít duševní klid a rovnováhu. Hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Zprvu naráží na nedůvěru, nepochopení i pomluvy místních obyvatel. Jeho odborné znalosti, chápání lidských hodnot i slabostí a moudrý klid však jeho okolí přesvědčí, že je nejen dobrý lékař, ale i člověk. Lidé k němu najdou cestu a on sám získá novou náplň života.
Román z psychologickými prvky vypráví o událostech kolem založení družstva ve východoslovenské vesnici. Hlavní hrdina, jenž se po výkonu vojenské služby vrací domů na vesnici, se pro citové zklamání a zejména pro svár tehdejší rozdělené vesnice mnohokrát odhodlává k útěku z domova, ale nakonec vytrvává, drží jej tam smysl pro společenskou a politickou odpovědnost i nový šťastnější vztah k dívce.
