Přel. J. Ludvíkovský, 2. vydání Síla náboženské filosofie Komenského tkví v praxi. Jemu nestačila nikdy pouhá kontemplace a hřivny, kterou mu Bůh v podobě rozumu propůjčil, nenechal věru ležeti ladem. Byl dobrým žákem Kristovým, jenž hlásal lidem náboženství skutků, a způsobem karakteristickým pro povahu slovanskou byl spojen s jeho mysticismem, ba vyvěral z něho činorodý realismus.
Jaroslav Ludvíkovský Boeken







Rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi
Velkolepá obhajoba sedmdesátiletého Sokrata, již přednesl r. 399 př. n. l. před athénským soudem, byla Platónem svébytně zpracována, pravděpodobně je však i dobrým svědectvím skutečné události. Sokrates zde osvětluje smysl svého poslání, které spatřoval v odkrývání pravé podoby lidské nevědomosti a jen předstírané moudrosti a v napomínání členů obce, aby se stále duševně zdokonalovali a pouze v tom viděli opravdovou ctnost. Ztělesňuje vyrovnaného a před pravdou a jejími následky neuhýbajícího filosofa.
Ze tří set svazků, jež prý čítala literární pozůstalost Epikúrova, se zachovaly nepatrné zbytky. Nepřímých pramenů pro poznání epikúreismu máme však dost. Je to především slavná báseň T. Lucretia Cara De rerum natura, pak spisy Ciceronovy, Senekovy, Plútarchovy, církevních otců a jiných autorů. Nejdůležitějším pramenem pro přímé poznání nauky Epikúrovy je Řek Diogenes Láertios, jenž komplioval asi v první polovici 3. stol. n. l. dílo O životech, učení a výrocích slavných filosofů. Poslední, desátá kniha těchto dějin je věnována Epikúrovi. Tato útlá kniha je tedy kompilací, která vychází především z Diogena Láertia. U Diogena jsou sebrány bez ladu a skladu, tady jsou sestaveny přibližně podle obsahu. Spisek Myšlenky z životní etiky to Publiliovo celoživotní dílo, na kterém pracoval od svého propuštění na svobodu. Je v něm shrnuto mnoho autorových myšlenek a citátů o životě, pravdě a o smrti, z nichž čerpali mnozí další antičtí filosofové. Tím nejznámějším byl bezesporu Seneca. prémiové svazky 1970
Prameny k dějinám Velké Moravy II. Texty biografické, hagiografické, liturgické
- 315bladzijden
- 12 uur lezen
Edice středověkých pramenů k politickým dějinám Velkomoravské říše. Druhý svazek obsahuje životopisy, legendy a hagiografické i liturgické texty. Originální text (většinou v latině) je doplněn českým překladem
Prameny k dějinám Velké Moravy IV
- 395bladzijden
- 14 uur lezen
Edice pramenů k dějinám Velkomoravské říše. Čtvrtý svazek obsahuje právní prameny vydané světskou i církevní vrchností.
Prameny k dějinám Velké Moravy III
- 400bladzijden
- 14 uur lezen
Edice pramenů k dějinám Velkomoravské říše. Třetí díl obsahuje různé druhy písemností (např. listiny, polemické listy a traktáty), které vznikly převážně mimo území Velké Moravy.
Kristiánova legenda
- 171bladzijden
- 6 uur lezen
Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily - Vita et passio sancti Wenceslai et sanctae Ludmilae avae eius. Autor této zakladatelské památky, mnich Kristián z rodu Slavníkovců, ji připisuje ve svém prologu svému synovci, druhému biskupu pražskému Vojtěchovi. To znamená, že psal své dílo v posledním desetiletí 10. století a že je to tedy nejstarší historický spis českého autora, psaný ovšem latinsky. Toto rané datování vedlo k dlouhodobým diskusím, jichž se zúčastnilo mnoho historiků a slavistů. Složitou problematikou vzniku, obsahu a autorství této legendy – vyprávějící o pokřtění Moravy Řekem Cyrilem, o jeho obraně slovanské bohoslužby před papežem v Římě, o působení biskupa Metoděje na dvoře Svatoplukově a posléze o sv. Ludmile a sv. Václavu – se významnou měrou zabýval i profesor Jaroslav Ludvíkovský (1895–1984) v četných článcích, studiích a recenzích. V této publikaci přehledně shrnuje výsledky své mnohaleté práce a po letech vydává i latinský text Kristiánovy legendy, o němž se sice mnoho psalo a mluvilo, ale který zůstával pro většinu zájemců prakticky nedostupný. Vydání obsahuje i paralelní český překlad a textovou kritiku. V poznámkách se profesor Ludvíkovský zabývá zejména Kristiánovým stylem a komentuje zvláště ty pasáže, které jednoznačně potvrzují pravost legendy a její datování do 10. století.
Řecký román dobrodružný
Studie o jeho podstatě a vzniku
Výbor z díla Marca Tulia Cicera sestavil a úvodem opatřil dr. Jaroslav Ludvíkovský. 4. podstatně nezměněné vydání.


