Svým posledním dílem, románem Kámen a bolest, vytvořil někdejší člen Devětsilu jedno z vrcholných děl české historické prózy. Líčí v něm osudy velikána renesančního umění Michelangela Buonarottiho a zároveň podává monumentální a mnohostranný obraz dramatických střetů epochy, která se např. v postavě fanatického kazatele Savonaroly láme od smyslného pozemšťanství renesance k mystickému vytržení baroka.
Slovník české prózy navazuje na Slovník českého románu 1945-1991, který vyšel v roce 1992. Je vlastně jeho rozšířeným, ale také dosti výrazně přepracovaným vydáním. Z 224 hesel je 135 převzato v původního vydání, 89 hesel je nových. Všechna převzatá hesla byla však znovu přehlédnuta, aktualizována, doplněna o množství dodatečných údajů a někdy i argumentačně zpřesněna. Podstatně jsme přitom rozšířili výběrové soupisy literatury předmětu v závěru jednotlivých hesel.... celý text
Tomuto poslednímu svazku předcházel velký časový oblouk, sahající od prvních dnů naší národní samostatnosti roku 1918 až do květnového povstání roku 1945. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Otřásly také její vírou ve správnost otcovy životní filozofie, kterou převzala a se zdarem vštěpovala svým dětem – nyní zestárlým, neúspěšným, zahořklým. Marie Nedobylová, která vytrvale odolávala času i ranám osudu, bylo souzeno dočkat se, jak její rodina morálně i finančně chátrá, jak se její svět hroutí a kácí… Zároveň tu končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace, který zatím ztratil osobní rysy a nabyl znaků vysloveně třídních. Střetnutím vnuka Martina Nedobyla se synem Růženy Pecoldové na posledních stránkách knihy tento konflikt symbolicky vrcholí.
Žánr historické prózy patří už mnoho let ke čtenářsky nejvděčnějším, nejoblíbenějším u nás - platí to zejména o historickém románu, jehož velká plocha umožňuje autorům zamyslet se na pozadí barvitých epizod nad obecným smyslem lidských dějin a nad rolí jednotlivce v nich. V poslední době však na sebe upozorňuje zajímavými díly i žánr křehčí, subtilnější - historická povídka a novela. Právě z něj jsme čerpali při sestavování našeho výboru. Tak hustě sněží čas, to je celkem sedm příběhů z našich i světových dějin v širokém záběru sedmi staletí: Kunhuta Miloše Václava Kratochvíla nás zavádí ke dvoru Přemyslovců, do středu náboženských sporů 15. století se přeneseme v Daňkově Večeru u kardinála, Zdeněk Šmíd čerpal příběh své romantické Balady o Katarině z doby pobělohorské a hrdina Svíbského lesa Vladimíra Kornera v reminiscencích uvažuje o Prusko-rakouské válce z roku 1866. Knihu zpestřují dva příběhy anekdotického ladění, Zázrak svatého Remedia od Jaroslava Bočka a Beethovenova Jedenáctá Ilji Hurníka, a jedna z kratších životopisných goethovských próz Miroslava Šlacha. Bezplatná prémie edice Klíč. Uspořádal, ediční poznámku a doslov napsal Blahoslav Dokoupil. 22-036-88
Tématem knihy jsou přeměny českého historického románu v uvedeném dvacetiletí. Tímto obdobím se autor zabývá velmi podrobně, ale neodtrhuje ho od vývojových etap, zejména od vývoje historického románu v meziválečném období. Z věcného a argumentačně doloženého výkladu vyplývá aktuálnost a význam historického románu, který je čtenářsky stále velmi oblíbeným žánrem, i pro naši dobu.