Jitka Křesálková Boeken

Životopis o geniálním vědci, objeviteli penicilínu – Alexandru Flemingovi /1881–1955/.

V lese není méně událostí než ve městě. I tam se pracuje a válčí. I tam mají své hrdiny a lupiče. Ale v městských novinách se o tom nepíše. Dvanáct čísel Lesních novin - po čísle za každý měsíc od jara do zimy - tvoří knížku. Každé číslo se skládá z článků redakčních, ztelegramů a dopisů a z vyprávění o lovu. Dopisovateli jsou děti, lovci, vědci, lesníci. Jedním z hlavních spisovatelů byl prof. Dimitrij Nikiforovič Kajgorodov. - Přírodopisné vysvětl. k č. vyd. naps. dr. Otakar Štěpánek.

Knížka je rozdělena do 12 oddílů - podle měsíců v roce, každý oddíl obsahuje vyprávění, něco o zvířatech a recepty!!!

Com base em documentos reais, os autores questionam, nesta narrativa histórica, a autenticidade da assinatura do testamento de Carlos II (a favor de Filipe de Anjou) e a legitimidade dos Bourbon ao trono, ao mesmo tempo que exploram a influência directa do Vaticano na política europeia do séc. XVIII. Através de engenhosas conspirações, subtis jogos de poder, cartas codificadas, seitas obscuras e mistérios diplomáticos, desenha-se uma bem-sucedida trama para dominar a Europa. Inclui um CD com 15 faixas de música barroca que aparecem no romance.

Svazek obsahuje vrcholná díla Tylovy dramatické tvorby z let 1847 až 1850: "Strakonický dudák", "Tvrdohlavá žena", "Jiříkovo vidění", "Lesní panna" (nebyla zařazena báchorka "Čert na zemi", pojatá do kritické edice z r. 1953, o níž se toto vydání opírá). Báchorkové motivy Tylových her jsou zhmotněním krásy a čaromoci české přírody nebo zhmotněním a zpřítomněním lidových revolučních tradic českých dějin a podávají obraz života českého lidu v Tylově době. Lidoví hrdinové jeho her nejsou nikdy hříčkami pohádkových sil, nýbrž jsou sami strůjci svého osudu. Ve svých zápasech se nespoléhají na žádnou "nadpřirozenou" pomoc, nýbrž jsou v nich silní právě svou láskou ke krásné České zemi, svým zakotvením v revolučním odkazu svého lidu

Kniha japonského lékaře líčí otřesné osobní zážitky při pohromě, způsobené svržením atomové pumy na Nagasaki. Vypráví o ztrátách lidských životů, o obětavé a z velké části marné práci sboru lékařů a ošetřovatelek, o tragických následcích radioaktivního záření. Závěr jevěnován náboženským úvahám, jimiž se katolický autor, postižený zhoubnou leukemií, loučí se životem.