Helena Kadečková Boeken

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny.... celý text

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

Revidovaný překlad slavného středověkého rukopisu, obsahujícího nejstarší a nejvelkolepější germánské mytické a hrdinské písně. Mytická část vypráví islandské ságy, příběhy severských božstev od vzniku světa až po jeho soumrak, např. o moudrém Ódinovi, o zamilovaném Frejovi, o rozlíceném Thórovi, o šlechetném Baldrovi a o proradném Lokim. Hrdinská část pojednává o životech a skutcích lidí, jako byli Sigurd nebo Brynhilda, héroů známých i z německé mytologie a proslavených Wagnerovými operami. Písně hrdinské vznikly přímo na Islandu. Jedná se o tzv. Poetickou Eddu, na rozdíl od tzv. Prozaické Eddy autora z 13. st. Snoriho Sturlusona, která je spíše učebnicí poetiky pro začínající skaldy – na verších svých i starších skaldů vysvětluje rytmus, metriku atd., prostě „jak se dělá báseň“. Edda obsahuje tzv. eddické písně, které nemají autora, pocházejí z různých období a písemně byly zaznamenány v 13. století v Kodexu Regius v Královské knihovně v Kodani. G. Neckel je vydal jako vydavatel. Překlad Ladislava Hegera z islandštiny zrevidovala a doslovem opatřila Helena Kadečková.

Vydání českého souboru staroseverských mýtů a bájí, jejichž autorkou je naše přední nordistka, která středověké mýty převyprávěla překrásnou, živou a čtivou češtinou. Kniha Soumrak bohů je českým beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století -- sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Mladší nebo Snorriho Edda). Naše přední nordistka Helena Kadečková přibližuje čtenářům jejich obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou a zároveň poskytuje představu o prostředí, v němž se tyto mýty a báje rodily. Vyprávění o vzniku a zániku světa, o životě, radostech a strastech bohů, obrů, skřítků i lidí, jež autorka obohacuje barvitými charakteristikami hlavních postav, nabízí čtenářům pohled do svérázného světa staroseverských mýtů. Čtenářský dojem pak navíc umocňuje bohatý, živý jazyk. Knihu doplňují ilustrace mladé výtvarnice Kláry Folvarské-Roseové, které osobitě evokují atmosféru severské mytologie. 2. vydání

Skripta pro posluchače filosofické fakulty Univerzity Karlovy. dotisk v roce 2007

Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy - o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce - oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtějších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdrojem děl J. R. R. Tolkiena.

Balady, jež patří k nejvýznačnějším žánrům severské literatury, představují v evropském kontextu svérázný a starobylý útvar. Tento výbor zahrnuje dánské, švédské, norské, islandské a faerské balady – anonymní středověké písně, původně zpívané k tanci, s jednoduchou a vypjatou dějovou linií směřující bez zbytečných odboček přímo k pointě. Látku čerpají severské balady z mnoha oblastí: inspirují se historickými událostmi z dávné i nedávné doby, používají náměty ze ság i mytologie, z pověstí a legend, vyprávějí tragicky i rozmarně o rytířském životě. V tzv. baladách pohádkových se setkáváme s motivy, které migrovaly středověkou Evropou a jsou nám známé i z našich balad, žertovné balady nás naopak překvapí naprosto odlišným hodnocením běžných situací a přímostí, s jakou se zde pojednává o jinak tabuizovaných tématech.

Dějiny Islandu jsou dějinami obdivuhodné životaschopnosti malého národa v tvrdých přírodních podmínkách. Jejich první fáze je pozoruhodná i v rámci dějin obecných. Po osídlení ostrova založili potomci přistěhovalců z Norska roku 930 suverénní středověký stát, jehož pilířem byly instituce starogermánských sněmovních svazů. Ty však záborci pustého ostrova přizpůsobili novým podmínkám, obohatili je o prvky takřka moderní parlamentní demokracie a rozvinuli na vyšší vývojový stupeň, k jehož realizaci ostatní Germáni už nedostali šanci. Tento stát fungoval po tři století a Islanďanům se během té doby podařilo vytvořit slušnou materiální kulturu a vynikající písemnictví.

Co jsou to runy? Jak se stavěly vikinské lodě? Proč vikingové podnikali námořní výpravy? Téměř tři století děsili tito pověstní lupiči a plenitelé středověkou Evropu. Drsní seveřané však sklízeli i obdiv – byli totiž odvážnými objeviteli, vynikajícími námořníky a šikovnými obchodníky. Dodnes jsou jimi lidé fascinováni. Historička Hildegard Elsner ukazuje v tomto díle z encyklopedické řady CO–JAK–PROČ, jací skutečně byli oni vikingové opředení pověstmi. Popisuje jak jejich smělé objevitelské cesty, tak i každodenní život lidí v severských zemích. Nevšední obraz této bouřlivé epochy dotvářejí fotografie jedinečných archeologických nálezů a názorné ilustrace. Knihu doplnila doc. PhDr. Helena Kadečková, skandinavistka, odborná publicistka a pedagožka FFUK.

Kameny mluví jsou životopisným vyprávěním o autorově dětství v zapadlém koutu jižního Islandu. Sledujeme život tak, jak se zachoval od středověku do počátku 20. století. Poznáme, co pro lidi vyrůstající o samotě a na samotě znamenala příroda, krutá i krásná zároveň, co představovalov jejich životě slunce, letní dobrodinec, co znamenalo žít v pospolitosti s „krávou“ jako členem rodiny, v blízkosti mořských proměnlivých vln a jak k nám promlouvají kameny.

Autor v psychologické studii středověkého vládce oživuje podstatu středověku, jeho myšlení a konání, ukazuje i druhou stranu mince v celoevropském boji o moc mezi státem a církví, stranu zbarvenou krví a utrpením desetitisíců prostých lidí. I/ Muž z ostrovní výspy Prolog Lidé z Kirkjubø Plavba na Orknejské ostrovy Gunhild Podzimní dny v klášteře Jarl v Tunsbergu Muž z ostrovní výspy Epilog II/ Štvanci Prolog Odchod Cesta do Nidarosu Posel Boj o Kaupangen Dobyté město Štvanci Slavnost v Såstadu Hora Sognefjell Smrt pod Hatthammerem Jedné noci na Havraní hoře mluví pan Audun Se svým mrtvým otcem Einarem Moudrým Jarl Erling Křivý Epilog III/ Pán a otrok Prolog Léto v Nidarosu Zkouška žhavým železem Setkání králů v Kaupangenu Láska Proč, ó Hospodine, v dobách soužení Skrýváš svou tvář? Arcibiskup a nenapsaná sága Fimreite Pán a otrok Hovory na Havraní hoře Biskupové a klatba Poslední boj Epilog

Staroislandské povídky se dochovaly v rukopisných sbírkách islandských ság z 13.-14. století. Vycházejí z historických událostí a líčí s drsným humorem příběhy pozoruhodných Islanďanů jak na jejich domovském ostrově, tak v nově osídleném Grónsku a na cestách do Norska, Dánska a dalších zemí ve století vikingů i prvních křesťanských králů. Jsou vzácně autentickým dokumentem myšlení a chování lidí, jejichž morálku a představy o cti a právu formovala ještě pohanská epocha.

Brilantní novela známého norského spisovatele Tarjei Vesaase v novém komiksovém zpracování Martiny Špinkové. Kniha je dvoudílná publikace – komiksová a textová část. Autor brilantní novely pro mládež, norský klasik Tarjei Vesaas, prokázal na nevelké ploše svou geniální schopnost vcítit se do mysli a srdcí náctiletých „dětí“. Jeho dvě hrdinky, veselá a družná Siss a plachá, uzavřená Unn, zpečetí nové přátelství – a vzápětí se jedna z nich ztratí. Křehký příběh se odehrává v kulisách norské zimy a následného tání a příchodu jara. Je o dospívání, kamarádství, tajemství, smutku, o potřebě mlčet i potřebě se svěřovat a povídat si. Vypráví o tom, jak se my lidé můžeme navzájem osvobodit ze zakletí. Knížka vychází v tradičním překladu Heleny Kadečkové opatřeném novou jazykovou redakcí Jarky Vrbové jako dvousvazkový soubor: v měkké vazbě původní Vesaasův text a v pevné vazbě moderní obrazová kniha na pomezí komiksu doprovázená zjednodušeným vyprávěním. Ilustrací a úpravy textu se ujala renomovaná autorka dětských knih a malířka Martina Špinková. Graficky knihu upravila Eliška Kudrnovská ze studia Designiq. Dvoudílná publikace je spojena barevně sladěnou pruženkou. Krásná kniha v tlumené barevnosti, nevtíravě půvabná, může být vhodným dárkem jak pro starší dítě, tak pro dospělého. Kniha poprvé vyšla v Norsku v roce 1963 a hned vzbudila velký ohlas a sklízela literární ceny. V roce 1987 byl román zfilmován.

V roce 1957 se pětadvacetileté absolventce germanistiky a dánštiny Heleně Kadečkové podařilo vycestovat z komunistického Československa na roční stáž na Island. Zamilovala se do této země a zažila pocit bezmezné svobody: „Náhle se mi poprvé v životě zdálo, že můžu vše a za vše odpovídám jen já sama.“ Intenzivně se seznamovala s jazykem, kulturou a pestrou společností studentů a umělců. Poznávala život v Reykjavíku i na severu, kde pracovala na statku a lovila sledě. Další studijní cesty podnikla v letech 1961 a 1965, během nichž procestovala celý ostrov, zúčastnila se rybářských výprav a stanovala na Sněmovních pláních. Spřátelila se s významnými islandskými spisovateli a na jejich rodiště se vracela po desetiletí. Vzpomínky na život s Islandem dopsala až šedesát let po první cestě, čerpajíc z vlastních poznámek, dopisů a článků, které přibližují zaniklý Island let 1957–1965. Text je stylově různorodý, kombinující beletrii a dokumentární prvky. Kniha se nesoustředí na chronologii či popis přírodních krás, ale na vzpomínky na lidi, které potkávala. Perspektiva osmdesátileté ženy přináší smíšené pocity, kdy konstatuje, že Island se proměnil, avšak stále mu vděčí „za to nejlepší ve svém životě“. Text doprovází vzácné barevné snímky Islandu a zmenšená reprodukce autorčiny cestovní mapy.

Román islandské autorky je vyprávěním ženy ve středním věku, která si u lůžka umírající matky zaznamenává dávno zasunuté vzpomínky na své mládí a na životy svých předků. Obraz čtyř ženských pokolení, tvrdě zkoušených svými muži a dětmi, přírodou a osudem. Román byl v r. 1990 oceněn prestižní Cenou Severské rady za literaturu.

Všeobecný přehled dějin Norska, obsahují doby slávy a rozkvětu, stejně jako doby úpadku a cizí nadvlády. Norské dějiny obsahují doby slávy a rozkvětu, stejně jako doby úpadku a cizí nadvlády. V době Vikingů byly položeny základy norského království, jehož síla byla založena na svobodných sedlácích. Díky nim byla uchována kulturní identita národa i v době , kdy Norsko ztratilo samostatnost a stalo se na tři staletí dánskou provincií. Navzdory politickému úpadku však postupně sílil norský podíl na námořním obchodu. Moderní norský národ se formoval od konce 18. století v dlouhém zápase o politická práva,který byl završen vyhlášením nezávislosti roku 1905.

In een slaperig, Noors kustplaatsje, eind 19de eeuw, stapt op een dag een geheimzinnige vreemdeling in een opvallend geel pak aan land, met een vioolkist onder zijn arm en een flesje blauwzuur in zijn vestzak. De man noemt zichzelf Johan Nilsen Nagel. Hij neemt zijn intrek in het lokale hotel en schokt de inwoners met zijn gedrag: hij strooit met geld, sluit vriendschap met Minuut de dorpsgek, interesseert zich bovenmatig voor een recent sterfgeval en maakt twee vrouwen tegelijk het hof, waaronder de dochter van de dominee. Om indruk op hen te maken vertelt hij de meest fantastische verhalen. Maar ook in het echte leven blijkt hij een fantast: zijn vioolkist bevat slechts vuile was en de belangrijke telegrammen die hij ontvangt, heeft hij aan zichzelf gestuurd. Wie is Nagel en wat wil hij van de dorpsbewoners?

Koncom roka 1918 prežíva Island turbulentné obdobie: vybuchne sopka Katla, v meste vypukne epidémia španielskej chrípky a krajina sa pripravuje na vyhlásenie nezávislosti od Dánska. Na tomto historickom pozadí sa odvíja príbeh o šestnásťročnom chlapcovi Mánim Steinnovi. Stredobodom jeho života sú filmy. Chodí do kina tak často, ako sa len dá, aj niekoľkokrát na to isté predstavenie. Filmy sú preňho útočiskom aj útechou, cez ne spoznáva ľudí aj okolie. Svet filmov sa napokon začne prelínať s jeho vlastným životom. Chlapec, ktorý stojí na okraji spoločnosti, je napokon aj v reálnom živote viac pozorovateľom než účastníkom.

In seinem Roman erzählt der isländische Autor die Geschichte einer Neunjährigen, die zum ersten Mal das Elternhaus an der Küste Islands verläßt. Als Strafe für einen Ladendiebstahl muß sie den Sommer auf einem Bauernhof im Landesinneren verbringen. Allein unter schweigsamen Bauern deutet sie die Rätsel ihrer Umgebung und ihres neuen Lebens mit Hilfe der Phantasie. "Noch viele Tage nach der Lektüre des 'Schwan' war ich wie verzaubert. In diesem Buch werden Sie einen großen europäischen Romancier entdecken, dem es mit einzigartiger Finesse gelingt, das Leben eines heranwachsenden Mädchens einzufangen." (Milan Kundera.)

Programová knížka ND hry islandského spisovatele - česká premiéra 14. listopadu 2008 v Divadle Kolowrat. Program obsahuje kromě textu islandské hry informace o autorovi, dalších tvůrcích a studie o islandském divadle a dramatu. Hra se odehrává v Reykjavíku v 50. letech 20. století.

Antologie tří autorových minirománů: Země, která mění barvu, Rodná blata, loď národa a měsíc a Dopis pastora Bödvara. Jak rozkvete čarokrásnými barvami celý svět, viděný očima první lásky šestnáctiletého chlapce; jakou roli hrají proužkované nohavice na nohou usmrkaného poslíčka vnejstarším parlamentě na světě, který neodolá nutkání stát se vůdcem národa a vyvést jeho loď z rozbouřených vod oceánu světové i domácí politiky; kterak prožít celý život vedle ženy, kterou nemůžeme vystát, ale bez níž to taky nejde. Tři příběhy islandského mistra miniatury, tři miniromány pro literární labužníky se skládají v obraz měnící se tváře ságami opředeného Islandu v našem století.

Jeden z autorových románů o Islandu, a to z přelomu století, je pojat jako vyprávění prostého chlapce z Reykjavíku, jehož pěstouni poskytují nocleh každému, kdo o to požádá. V příběhu ožívají zvláštnosti tehdejšího islandského života a lidové kultury.

Dětská kniha o chlapci z Islandu líčí prostředí ostrova pod polárním kruhem v Atlantském oceáně, země ledovců a sopek i moderního rybolovu. Ústřední příběh zachycuje první plavbu malého chlapce Óliho na rybářské lodi.

Lyrický příběh známého norského romanopisce je věnován přátelství dvou severských dívek s rozdílnými, protikladnými povahovými rysy. Začínající přátelství je tragicky přerušeno smrtí jedné z dívek, která zabloudí ve spleti ledových chodeb. Její přítelkyně se po tomto neštěstí uzavírá do sebe. Právě její dětskou, ale přesto krutou vnitřní cestu k vyrovnání se se smrtí Vesaas sleduje.

Zápletka vraždy a hledání vraha jsou spíše záminkou pro něco jiného - kontrast šokující hrůzy s prostředím,kde byla vražda spáchána - zábavním parkem Tivoli uprostřed Kodaně.