Eva Lorenc Boeken

OBSAH 1.) Patricia Tošnerová: Klepy. Časopis českobudějovické židovské mládeže z let 1940-1941. 2.) Jana Štefaniková : Činnost Karla Herrmanna v Terezíně 1941-1944. 'Heřmanova sbírka' a její osudy. 3.) Sandra Alfersová: Zapomenuté verše. Analýza německé lyriky z Terezína. 4.) Michael Wögerbauer: Brambory. Příspěvek k vyprávění o všedním dni v ghettu. 5.) Jana Leichsenringová: Katolická obec v Terezíně a berlínští katolíci. 6.) Veronika Springmannová: 'Pomalu si zvykáme na život v ghettu'. Poznámky k jednomu deníku z Terezína 7.) Christa Schikorra: Návrat do nově se ustavující společnosti. Židovské reemigrantky v Československu v letech 1945-1948. 8.) Beate Meyerová: Vyjednávací prostor reprezentantů Říšského sdružení Židů v Německu po zahájení deportací na podzim 1944. 9.) Susanne Heimová: Přírodní kaučuk v druhé světové válce. Rozkvět a selhání výzkumného projektu. 10.) Jürgen Matthäus: 'Světonázorová výchova' v Himmlerově mocenském aparátu a vraždění evropských Židů. 11.) Jaroslava Milotová: : Himmlerův statistik Richard Korherr. 12.) 'Konečné řešení židovské otázky v Evropě'. Statistická zpráva Richarda Korherra.... celý text

Česká řada ročenek vydávaných Institutem Terezínská iniciativa. Sborník obsahuje studie a dokumenty českých, německých, izraelských a polských historiků, kteří se z různých hledisek zabývají historií ghetta Terezín 1941-1945.

Cílem disertační práce bylo studium vlivu vnějších faktorů na produkci biogenních aminů u vybraných kmenů bakterií rodů Lactobacillus a Bifidobacterium, které se běžně využívají při výrobě fermentovaných potravin. Jejich aminogenní aktivita je nežádoucím znakem, který je třeba sledovat. V rámci experimentů byl proveden skríning produkce biogenních aminů u sbírkových kultur z různých institucí a izolátů bakterií mléčného kvašení včetně probiotických kmenů. S vybranými dekarboxyláza pozitivními kmeny, schopnými produkovat významné množství biogenních aminů, byly provedeny další experimenty zaměřené na vliv různých faktorů (pH, teplota, přídavek chloridu sodného, sacharidů či etanolu) na jejich dekarboxylázovou aktivitu. Kinetika produkce biogenních aminů byla zkoumána jak in vitro, tak v reálné potravinové matrici (v obnoveném mléce). Po derivatizaci dansylchloridem byly vzorky analyzovány RP-HPLC s UV detekcí. Kromě produkce biogenních aminů bylo hodnoceno také růstové chování kultur, a to prostřednictvím zjišťování celkového počtu mikroorganismů a vývoje pH kultivačního média v každém odběrovém čase.