This small paperback offers a 30-year overview of the Düsseldorf photo artist Hans-Peter Feldmann, who uses archival images from advertising, magazines and sometimes private albums to create odd narrative arrangements. Feldmann's montages do not offer predictable readings, but rather present journeys through everyday worlds with surprising moments.
Kniha "Jan Merta - Obrazy a práce na papíře 1985-2005" s podtitulem Jan Merta - Paintings and Works on Paper 1985-2005 spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Merta Jan. Obsahuje 100 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Moravská galerie v Brně" z roku 2005. Přejeme příjemné čtení.
Kniha vychází jako součást výstavy Dominika Langa Spící město, která je realizována v pavilonu České republiky a Slovenské republiky v rámci 54. ročníku mezinárodní výstavy výtvarného umění – La Biennale di Venezia v Itálii v roce 2011.
Výstavní projekt autora spojuje dva sochařské přístupy a odlišné dobové kontexty na půdorysu úzkého rodinného vztahu. Prezentace propojující dílo dvou umělců spjatých osobní vazbou /otec-syn/ vytváří bázi pro rozvinutí fiktivního mezigeneračního dialogu.
Svou site-specific instalací Lang vytváří hypotetický model nerealizované výstavy, na níž zachází s dílem generačně staršího umělce jako s tvárným materiálem vytrženým z historického kontextu; jako s fantomy zašlých časů, které zasazuje do nových scén a uskupení.
Autoři doprovodných textů: Karel Císař, Yvona Ferencová, Marie Klimešová, Tomáš Pospiszyl (interview).
Fotografie: Fotografický archiv autora & Rudolf Červenka, Radek Jandera, Ondřej Polák, Martin Polák, Jiří Thýn.
Kniha vznikla ke stejnojmenné výstavě v Moravské galerii v Brně. Přestože spolu Martin Polák a Lukáš Jasanský pracují již od konce 80. let a dnes patří mezi nejvlivnější umělce své generace, bylo jejich dílo dosud představováno pouze fragmentárně, izolovanými fotografickými cykly. Ani výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně si neklade za cíl být autorskou retrospektivou této dvojice. Výběr několika cyklů z poslední doby, spolu s pracemi vytvořenými přímo pro připravovanou expozici, se pokusí především ukázat kvality, které procházejí všemi jejich sériemi, i jedinečné postupy, odpovídající zvolenému záměru. Výstava se soustředí především na roli fotografického žánru, ale i na význam instalace a na – v nedávné době oživené – téma spolupráce. Poláka s Jasanským pak představí jako umělce, kteří na počátku své dráhy radikálně přehodnotili způsoby užívání fotografie a každou novou prací jsou schopni znovu definovat svá východiska.
Souběžný anglický text. Texty přispěli Karel Císař a Petr Ingerle. Vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy, konané v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně od 11. října 2013 do 5. ledna 2014.
Publikace formou fotografické dokumentace a podrobného komentáře zpřístupňuje nejvýznamnější ukázky funkcionalistické typografie ze soukromé sbírky pedagoga UMPRUM Karla Císaře. Autor tím navazuje na podobně koncipované předešlé monografie Zdeňka Primuse či Johna Vloemanse. Oproti nim se však soustřeďuje výhradně na funkcionalistickou typografii přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, od slavného Rossmannova sborníku Fronta přes Teigovy architektonické publikace, Sutnarovy výstavní katalogy a Tschinkelovy didaktické příručky, až po méně známé soukromé tisky Antonína Jera. V katalogu pak zohledňuje především jejich - pro funkcionalismus charakteristické - spojení abstraktních forem s fotografiemi nové věcnosti, které měly vést k vytvoření "nového druhu obrazového písma". Záměrem publikace není pouze prezentovat izolované knižní obálky, ale také srovnat grafické řešení souborů a sledovat užívání prázdného prostoru, redukci geometrických prvků, použití obrazové statistiky a fotomontážních postupů na obálkách. Kniha není určena jen odborníkům z oblasti dějin grafického designu či dějin moderního umění, ale i ostatním zájemcům o tuto problematiku. Grafika Petr Bosák, Robert Jansa.
Cílem předkládané antologie je podat reprezentativní průřez myšlením o fotografii, jak se vyvíjelo v průběhu 20. století. Kromě významu statí pro rozvoj oboru se výběr rovněž řídí snahou o zachycení vzájemných vztahů a poukazů mezi jednotlivými výkladovými stanovisky. Dva hlavní tematické okruhy představuje zkoumání povahy fotografie a jejího vztahu k výtvarnému umění a tyto otázky též člení soubor na dva oddíly. První je vyhrazen především autorům, jejichž texty rozhodujícím způsobem ovlivnily následné metodické směřování teorie fotografie jakožto svébytného oboru, přestože fotografie netvořila hlavní předmět jejich zájmů. Druhý oddíl naopak zaplňují výhradně texty teoretiků umění a fotografie. Závěrečným textem o smrti fotografie se výbor obloukem vrací zpět k východiskům z počátku prvního oddílu.