Jerzy Andrzejewski Boeken

Der Hirte Jakob hat eine Vision. Nur unschuldige Kinder können Jerusalem von den Ungläubigen befreien. Jakob organisiert daraufhin einen Kinderkreuzzug. Ein aus Jerusalem zurückkehrender Mönch schließt sich dem Kreuzzug an. Er nimmt den Kindern die Beichte ab und muss feststellen, dass nicht ausschließlich religiöse Motive Grund für die Jugendlichen sind, sich dem Kreuzzug anzuschließen. Manche sind sehr weltlicher Natur. Alexander und Bianca sind beide verliebt in Jakob. Alexander muss erfahren, dass Herzog Ludwig, sein Adoptivvater, der Mörder seiner Eltern ist. Der Herzog ist ebenfalls verliebt in Jakob, und Alexander gelingt es, dass Jakob sich vom Herzog abwendet, nachdem er dessen düstere Geschichte erfahren hat. Nachdem der Mönch Jakob die Beichte abgenommen hat, ist er davon überzeugt, dass es nicht Gottes Wille sein kann, die Kinder auf einen von Jakob organisierten Kreuzzug zu schicken, und der Kreuzzug müsse schon deshalb fehlschlagen. Doch Jakob kann den Kinderkreuzzug nicht stoppen und wird von den Kindern zurückgelassen.

Jerzy Andrzejewski (1909-1983) – prozaik, publicysta, felietonista, scenarzysta, działacz opozycji demokratycznej w PRL, poseł na Sejm PRL I kadencji, współzałożyciel Komitetu Obrony Robotników i Komitetu Samoobrony Społecznej „KOR”, a przede wszystkim pisarz wybitny, dziś nieco zapomniany.Pisarz, który pozostawił po sobie wiele powieści, opowiadań, dramatów, esejów oraz dzienników, którego twórczość była tak bardzo różnorodna, że można odnieść wrażenie istnienia za nią wręcz kilku autorów Do tego człowiek z wyjątkową biografią, o którym sam Andrzej Wajda powiedział: „Nie znam nikogo, kto popełniając takie błędy, potrafił odejść od nich tak daleko, kto gotów był na zburzenie całego warsztatu twórczego, który przez lata doskonalił, aby zaczynać wszystko od początku”. Być może powyższe sprawia, że droga współczesnego czytelnika do jego twórczości nie jest drogą prostą.II tom Próz wybranych Jerzego Andrzejewskiego w znanej serii Państwowego Instytutu Wydawniczego „Biblioteka Klasyków” zawiera chyba najlepiej znany polskiemu czytelnikowi wybór powieści wydawanych wielokrotnie razem: Ciemności kryją ziemię, Bramy raju, Idzie skacząc po górach.

Starý, takmer osemdesiatročný, slávny maliar Antonio Ortiz sa zaľúbi do dvadsaťročnej krásnej modelky Francoise Pilierovej. Pravda, nejde o novú ľúbostnú epizódu v bohatej maliarovej biografii, ale predovšetkým o znovuzrodenie maliara, nad ktorým už mnohí urobili kríž a aj sám sa utiahol doústrania k francúzskemu moru. Umeleckým plodom jeho veľkej lásky bolo dvadsaťdva portrétov mladučkej Francoise, ktorými zdanlivo stagnujúci maliar doslova ohúril umelecký svet Paríža. Celá kniha sa sústreďuje na tento takmer mystický akt umelcovho znovuzrodenia a v tých najkrajších partiách je krásnou básňou na umeleckú tvorbu.

Autor popisuje s kejklířskou obratností a nesmírně zábavně velký svět pařížské kultury. Příběh se odehrává v efektní kulise francouzské metropole, která se vzrušením a zvědavostí očekává vernisáž slavného malíře Antonia Ortize (v němž snadno poznáme Pabla Picassa). Příběh je vybudován s dokonalou znalostí prostředí a dýchá z něho typický ésprit de Paris.

Výbor z novelistické tvorby předního současného polského prozaika. Soubor novel představuje povídky z období války, odbojového hnutí ve Varšavě, ale především nás zaujme výborná novela Zlatá liška. Autor zde na příběhu chlapce, který nenachází pochopení pro své sny u rodičů ani bratra protestuje proti schematismu, který v 50. letech potíral veškerou lidskou individualitu. Z tohoto období jsou i další až anekdotické příběhy Střevíc, Bědování papírové hlavy, Narcis aj. Knížka pro Martina je autobiografické vyprávění o mládí ve městě zničeném válkami. Povídky nás přesvědčují o mnohotvárném literárním profilu autora, který je u nás znám jen jako autor románů, naplněných tragikou národního i individuálního osudu, zkoumání nitra člověka. (www.mlp.cz)

Celé ovzdušie tejto knihy dýcha tou zvláštnou vôňou prvých povojnových dní vo Vašave. Hliadky milicionárov po uliciach, ľudia, vracajúci sa z väzenia a z koncetračných táborov a všetci tí dobou poznačení, ktorí ešte včera slabikovali slovo smrť a teraz majú samozrejme ľudské právo slabikovať slovo život. Sám autor povedal o tejto svojej knihe: "Chcel som tuná ukázať skutočnosť, aká bola v prvých dňoch slobody, so všetkou slávou aj biedou. Bola to skutočnosť surová, brutálna, aj tragická. A práve taký je aj môj román. Nehľadajte v ňom zázraky. Chcel som v ňom ukázať pravdu. A to je všetko."

Nejoblíbenější román polské literatury po druhé světové válce, v němž autor nastavil kritické zrcadlo polské společnosti posledních válečných dní a prvních chvil svobody. Děj románu je zhuštěnou historií venkovského okresního města a osudů některých jeho obyvatel a návštěvníkův údobí čtyř dní, od soboty 5. května do úterý 8. května 1945. Autor proniká do psychiky svých hrdinů, líčí jejich vnitřní konflikty a boje, které jsou dokonalým obrazem převratné situace společenské a politické, zachycuje dialektické rozpory polské skutečnosti bez všech příkras. Sám o tom říká: "Chtěl jsem v této knize ukázat polskou skutečnost, jaká byla v prvních dnech svobody, se vší slávou a bídou. Byla to skutečnost surová, brutální i tragická a právě takový je můj román ..."