Století moderní architektury v Pardubickém kraji. Výpravná barevná fotografická publikace dokumentující nejzajímavější stavby, které vznikly v Pardubickém kraji ve 20. století. Mnoho fotografií, rejstřík architektů. Česky, anglické resumé.
Publikace poutavým způsobem dokumentuje neobyčejně velké architektonické bohatství v Moravské Třebové. Svým textem, obrazovým doprovodem a grafickým řešením představuje uměleckohistorický odkaz městské památkové rezervace Moravská Třebová s dominancí dvou rozhodujících slohových období - renesance a baroka.
Průvodce po architektonických památkách od středověku do současnosti.
Hradec Králové tvoří ojedinělý urbanistický a architektonický soubor staveb nejvyšší kvality od středověku po současnost. Vedle gotických, renesančních, barokních a klasicistních památek se kniha soustředí především na moderní architektonické styly z období mezi světovými válkami, jejichž hodnota a pestrost městu přinesla označení „Salon republiky“. Kromě staveb renomovaných architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Františka Sandera a dalších nás kniha provede i po méně známých a neprávem opomíjených realizacích veřejných, obytných, kulturních, i technických či průmyslových staveb.
Bedekr Hřbitovy zmizelých zachycuje nástin historie pohřebišť v oblasti tzv. vnitřních Sudet a představuje jejich vybraný inventář z doby před rokem 1945, včetně hrobů mnoha regionálně významných osobností. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války byly zpřetrhány sociální vazby mezi památníky mrtvých a jejich rodinami a mnoho hrobů tu postupně zaniklo nebo zpustlo. Až v posledních desetiletích se pozvolna obnovuje zájem o kritickou reflexi této zasuté a neradostné kapitoly moderních českých dějin. Echem této pozvolné národní sebereflexe jsou snahy o revitalizaci hmotných památek souvisejících s komunitou podkrkonošských Němců.
Stěžejní dílo největšího českého architekta 20. století Josefa Gočára určilo styl zvaný národní dekorativismus pro oficiální architekturu ve službách nově zrozeného samostatného Československa. Monumentální a umělecky jednotná budova dokončená roku 1923 je originálním českým příspěvkem a součástí evropského slohu art déco. Drobná, leč informacemi a fotografiemi nabitá publikace vypravuje příběh československých legií a budování jejich bankovního ústavu, představuje tvůrce výjimečné stavby i historii místa, kde stojí, přináší neznámé údaje o proinvestovaných částkách, realizačních stavebních firmách či původním rozvržení interiérů a názorným způsobem vysvětluje mimořádnou sochařskou výzdobu fasády domu. První díl nové edice „Architektura, lidé příběhy“. Editorka Yvonna Fričová. Texty Jiří Filip, Daniela Karasová, Jiří T. Kotalík, Danica Kovářová, Jakub Kunert, Zdeněk Lukeš a Pavel Panoch. Fotografie Pavel Frič, Ester Havlová, Filip Šlapal, archivy České národní banky, Čs. obce legionářské a Národního technického muzea v Praze.
Východem Čech za pomníky světové války a architekturou 1. republiky
Uplynulo sto let od konce 1. světové války a založení Československé republiky, která trvala pouhých dvacet let. Přesto se v urbanizované i venkovské krajině východních Čech zachovala řada památek představujících hmotnou paměť regionu té doby, kterou je nutno zachovat pro příští generace, popularizovat ji a rozšiřovat o ní do budoucích let poučné historické povědomí. Žánrem místopisného průvodce přináší knížka kulturněhistorický úvod do tematiky paměťové kultury spojené s pomníky padlích vojáků z 1. světové války na území východních Čech, ikonografický výklad jejich symboliky a také informace o literární reflexi válečného tématu a odkazu významného podílu českých vojáků na „budování státu“ v krásné literatuře, sepisované příslušníky čsl. legií a dalšími veterány z velké války. Vedle drobných pomníkových realizací jsou v publikaci připomenuty i významné realizace veřejných a dalších staveb spojených svou výstavbou s obdobím 1. republiky ve východočeském regionu a spoluutvářejících vysokou stavební kulturu regionu meziválečné éry. Kniha tak svým čtenářům umožňuje pouť východočeským regionem do časově velmi vzdáleného - a přece stále aktuálního - Československa a vybízí je k návštěvám a osobnímu seznámení s místy natrvalo spojenými s jeho historií a kulturou.
Kniha, vydaná u příležitosti otevření Muzea barokních soch v Chrudimi, představuje barokní památky na Chrudimsku, např. kostel na Chlumku u Luže, kostel v Heřmanově Městci, kapli v Běstvině a další, též jsou zmíněny barokní umělci působící v Chrudimi a okolí.