Přemysl Rolčík Boeken

![Blažená smutná píseň : [verše]](https://rezised-images.knhbt.cz/1920x1920/15795944.jpg)




Výbor z poezie, přeložil a uspořádal Gustav Francl.
Básně z let těsně před okupací a z prvého roku okupace, vydané po prvé 1940 a tehdy poctěné národní cenou, svědectví doby a autorova těžkého překonávání pesimismu. Pesimismu nebo světobolu, kterýmžto staromódním slůvkem by se podle B. Polana ještě slohověji vyjádřil charakter autorova oposičnictví proti životu, jež v závěru knihy se však rozjasňuje verši: Však srdce // které až na smrt trpívá // přesladký úsměv na rtech má // a ve tmě zářívá.
Dva malí bráškové Péťa a Boba jsou docela obyčejní kluci, mají dobré kamarády, stavějí si na písku hrady a tunely a chodí s tatínkem a maminkou na procházku. Žijí ve městě, kde je plno slunce, rostou tam fíky a pomeranče a kolem dokola je moře. Péťa je starší, je mu šest let, a má své trápení - musí cvičit na klavír, což ho samozřejmě strašně nebaví. Jenže jeho hodný tatínek je kapelníkem a maminka vyučuje na klavír, a tak Péťovi nic neodpustí. Jednoho dne mají ve škole karneval a Péťa dostane vypůjčit masku klauna...
Výbor z básní předního maďarského autora. Doslov napsal Evžen Gál.
Výbor ze sbírek Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Povstání z mrtvých, Město světla, Polní kvítí, Jeden život, Na prahu a Živote díky.
Autor této knížky snil o cestě, kterou jednou vykoná na nejkrásnější ostrovy světa - na Tahiti. Českému čtenáři bude jistě milé, že se jeho sen začal uskutečňovat v Praze, u náhrobku rabína Löwa. Poštěstilo se mi vypravit se s nevelkou antimagnetickou lodí Zarja nejenom na Tahiti, ale ido jiných, málo známých končin Tichého a Atlantického oceánu. Přistával se Zarjou tam, kam směřuje touha každého pořádného kluka od pěti do padesáti - v Japonsku i v Kanadě, ve Spojených státech i na Havaji, na ostrovech Samoa, Fidži a Tahiti, v Mexiku i na Kubě. Proplul Panamským průplavem, a než se vrátil do mateřského přístavu v Leningradě, zastavil se ještě na skok v Kodani. O zajímavých setkáních a dobrodružstvích na této cestě kolem světa i o vědeckých úkolech, které plachetnice plnila, vypráví autor nejen zasvěceně, ale i neobyčejně poutavě.
Antologie ruských básníků posledních desetiletí 19.století. Skupina autorů, kteří hledají náměty především v nitru člověka. Básníci revolty proti neuspokojující společnosti,básníci nostalgických reminiscencí nezdaru v citové sféře - odtud název "Smutné lásky "Jejich verše se tehdy těšily velké oblibě, avšak postupem času se ztrácel prostor,do něhož tato poezie vyzařovala, vůně melancholie vyvanula a na básnickém nebi se objevili noví pokračovatelé těchto autorů. Jména autorů Apuchtin, Žemčužnikov,Goleniščev-Kutuzov,Lochvická,Minskij,Merežkovskij, Ldov, Solovjov,Slučevskij, Fofanov
Tato sbírka zahrnuje sedm starších povídek (ze sbírek V hraničních horách a Bílý list), které autor doplnil dvěma novými a vytvořil tak cyklu próz, jež se většinou odehrávají v krajině autorova mládí - v jižních Čechách - a časově se váží k dramatické době posledních dnů války.