Podnázev: Nauka o Panně Marii, mariánská ikonografie, mariánská poutní místa. Soubor mariologických poznatků v aspektech teologie, religionistiky, dějin umění, historiografie, ikonografie, estetiky a etnografie včetně poutních míst.
Zámecké kuchyně v kontextu evropského vývoje. Publikace je založena na systematickém výzkumu domácích i zahraničních hradních, zámeckých, palácových, dvorních a dalších historických kuchyní a na studiu písemných a ikonografických pramenů a domácí a zahraniční literatury. První část knihy je věnována archaickým kuchyním s otevřeným ohněm, především tzv. dýmnicím a polodýmnicím, a také kuchyňským krbům. Popsány jsou kuchyňské technologie vaření, dušení, smažení, pečení, roštění, rožnění, uzení a sušení v kuchyních s otevřeným ohněm a příslušné nádobí. Samostatné kapitoly jsou věnovány vzácně dochovaným topeništím s vhloubenými ohništi v polodýmných kuchyních. Druhá část je vymezena kuchyním s uzavřeným ohněm a vývoji sporáku, jsou zde podrobně popsány moderní sporáky zámeckých kuchyní na Bouzově, Frýdlantu, Hluboké, Jánském vrchu, Slatiňanech, Šternberku, Velkých Losinách, Žlebech. V třetí části jsou představena moderní kuchyňská zařízení s otevřeným ohněm, francouzský rožeň – rôtissoire, francouzská kamna k roštění ryb – grilloir a francouzský potager. Čtvrtá část publikace se zabývá sporákovým nádobím a dále francouzským nádobím měděným.
Katalog výstavy Nejsvětější Trojice konané v květnu - říjnu 2005
Kritický katalog k tematické instalaci na státním hradě Pernštejn. Stolování na velmožském sídle Pernštejnů v 15. a 16. století. Stolování na hraběcím sídle Mittrowských z Nemyšle v 19. a 20. století.
Publikace presentuje specifickou problematiku kultu tzv. španělského kříže, v české literatuře dosud odborně nedotčenou. Jako španělský kříž se označuje kříž uctívaný od 13. století ve svatyni Santuario de la Santissima y Vera Cruz ve východošpanělské provincii Murcia. Caravacký kříž byl významným objektem Habsburského kultu. Kult šířili i Jesuité, Benediktýni, Františkáni, rovněž v českých zemích. Předním místem kultu caravackého kříže byla Královská kaple Nalezení Svatého kříže v Motole u Prahy. Dalším významným poutním místem byla kaple Panny Marie Bolestné a Svatého kříže na Křížové Hoře v Českém Krumlově. Významnou památkou kultu je obraz pocházející ze zaniklého kláštera Paulánů ve Světcích u Tachova.
Publikace je zaměřena na problematiku stolování na šlechtických sídlech v 19. století, především na stolování o všedních dnech v roce, stolování o postních dnech, stolování o nedělích, stolování při společenských příležitostech, stolování na hostinách specifických forem – stolování v appartementech, stolování v rodinných jídelnách, stolování při domácích i oficiálních hostinách, stolování o dîneru, podávání čaje v dámských salonech, podávání snídaní se šampaňským. Samostatná kapitola je věnována také stolování zámeckého a palácového personálu. O alimentárních poměrech na šlechtických sídlech v 19. století nebyla dosud vydána žádná objektivní monografická publikace; podle slov recenzenta: "publikaci je třeba pokládat za zcela zásadní vědecký přínos k dějinám hmotné kultury, nejen u nás, ale v celé Evropě".
Publikace je zaměřena na slavnostní stolování o hodech v 19. století. Pojem hod vyjadřuje dobu, po kterou se slavil určitý svátek, především Boží hod stanovený církví; hodovat znamená slavit hod, a jíst a pít během hodu. Alimentární režim hodů byl cyklický, každoročně se slavily hody temporální – vánoční, velikonoční, svatodušní, hody sanktorální – např. posvícenské, o poutích o honech; iniciační – např. křestní, svatební, pohřební ad. O alimentárních poměrech na šlechtických sídlech v 19. století nebyla dosud vydána žádná objektivní monografická publikace; podle slov recenzenta: "obě publikace je třeba pokládat za zcela zásadní vědecký přínos k dějinám hmotné kultury, nejen u nás, ale v celé Evropě".
