Alois Jirásek Volgorde van de boeken

Nejznámější pražské legendy převyprávěné pro mladší děti.

Im späten 17. Jahrhundert sehen sich die Choden, die an der bayrisch-böhmischen Grenze leben und besondere Freiheiten genießen, zunehmend der Repression durch den mächtigen Grundherrn Lamminger ausgesetzt. Dieser versucht, ihre Unabhängigkeit mit kleinen Angriffen zu untergraben, was zu einem offenen Aufstand führt. Während der Anführer der Choden beim Kaiser um ihre Rechte kämpft und verhaftet wird, eskaliert die Situation vor Ort. Der Aufstand wird blutig niedergeschlagen, und der Anführer prophezeit Lamminger unter dem Galgen sein baldiges Ende.

Dedykowane E. Jelínkovi. Napisano w roku 1891.Wstępem opatrzył Miloš ŘezníkPierwodruk: "Květy", 1891 r.Wyd. książkowe: Al. Jiráska, "Sebrané spisy", t. XII: Z různých dob. Povídky i obrázky, díl II (Praga 1892).Konsultacja historyczna Miloš ŘezníkIlustracje Aleksandra Miloch

Druhé pokračování Starých pověstí českých Aloise Jiráska převyprávěných pro mladé čtenáře do moderního jazyka přináší příběhy datované počátky křesťanství v našich zemích až po začátek doby pobělohorské.

Dvě historické novely (z časů Jiříka z Poděbrad a z rokoka), patřící k nejčtivějším dílům Aloise Jiráska. Na čtenáře z nich dýchne idylická atmosféra dávných dob, příběhy jej osloví zralým vypravěčstvím, živými postavami, spádným dějem a půvabnými milostnými motivy.

Povídky o válkách a osudech lidí na Náchodsku v 18. století.Výbor obsahující osm autorových válečných povídek byl uspořádán se záměrem přiblížit kus historie Náchodska. Proto je kniha doplněna historickým a literárněhistorickým komentářem.

Hlavní postavou je mlynář Libor, osvobozený od poddanství, avšak stále nucený svítit panstvu lucernou na cestě k zámečku. Lucerna symbolizuje jeho ponížení, což ho naplňuje nenávistí. Když se ohlásí kněžna, toužící po změně ze života ve městě, mlynář je požádán, aby ji přivítal spolu se svou schovankou Haničkou. Libor odmítne splnit příkaz vrchního porazit starou lípu, což ho dostává do konfliktu. Kněžna, překvapená jeho odporem, si přeje setkat se s ním a využívá jeho povinnosti, aby mu nařídila svítit jí na cestě. Během cesty si povídají, kněžna ho přesvědčuje, aby šel do města, což se mu však nelíbí. Muzikanti se rozhodnou navštívit kněžnu a učitelský mládenec chce požádat o místo vesnického učitele. Hanička se schová do kmene lípy, stává se její součástí. Když se mlynář dozví, že vrchní chce pokácet lípu a odvést Haničku, rozzuří se na kněžnu, kterou obviňuje z úmyslu. Spěchá k lípě, kde se hádá s vrchním, ale kněžna se postaví na jeho stranu. Hanička se objevuje a příběh končí šťastně, když kněžna rozbije lucernu jako symbol poroby a uděluje učitelskému mládenci místo.

Pověsti jsou zestručněny a převyprávěny moderním způsobem, epický příběh však zůstává zachován. Současnému pojetí odpovídají i lehce pitvorné, často humorné ilustrace. Dětem bude tato verze jistě bližší, než klasický Jirásek.