Panait Istrati Boeken

Autorova reflexe dětství a mládí. Román je psán s hlubokou lidskostí a se zvláštním smyslem pro skutečnost.

In "Das Haus Thüringer" erlebt Adrain seine erste Liebe und seinen geistigen Reifeprozess: Empört über die soziale Ungerechtigkeit im Hafen von Braila schließt er sich dem Kampf gegen die Ausbeutung an.§Die leichte und eindringliche Sprache des Autors macht diesen Roman zu einem echten Lesevergnügen.

Panait Istrati je rodený rozprávkár Orientu, ktorý sa nadchýna nad vlastným rozprávaním a je ním očarený. Pochádzal z chudobnej rodiny a ako dvanásťročný opustil svoju matku. Vyskúšal všetky remeslá - bol čašníkom, zámočníkom, nosičom, sluhom, natieračom. Je absolútne nemajetný, no bohatý na veľké zážitky a dojmy. Tak sa dal do zdĺhavej práce a vyšli mu spod pera dve celé knihy. Sú to spomienky z vlastného života. Jeho život a jeho dielo je jeho svätá vášeň. Po celej životnej púti sa zastavuje v spomienkach pri niektorých ľudských tvárach. Každá z nich je poznačená záhadou vlastného osudu, ktorý sa usiluje poznať.

Mit Kyra Kyralina avancierte der Rumäne Panait Istrati aus dem Nichts zu einem der großen Bestsellerautoren der 1920er Jahre und wurde zum Lieblingsautor von Geistesgrößen wie Romain Rolland und Georges Bataille. Istrati nimmt den Leser mit auf eine Reise durch Rumänien und den Orient der Jahrhundertwende: Stavru, der Limonadenverkäufer, einst reich und verheiratet, erzählt, wie ihn das Leben zum Bettler machte. Auf seinem Leidensweg, der ihn über Konstantinopel, Damaskus, Beirut und Kairo schließlich wieder zurück nach Bra˘ila an die Donau führt, erinnert er sich an seine schöne Schwes-ter Kyra. Ebenso betörend wie die Mutter, die ihre ausschweifende Sinneslust teuer bezahlte, ist auch Kyras Schicksal unendlich traurig: Wird Stavru die in einen Harem verschleppte Schwester wiederfinden? Dem rumänischen Erfolgsautor Istrati verlieh der Lyriker und Büchner-Preisträger Oskar Pastior seine unvergleichliche Stimme. Seine deutsche Übersetzung darf durchaus als ebenso große Wiederentdeckung bezeichnet werden wie der außerordentliche Roman von Panait Istrati selbst. Das sehr persönliche Nachwort von Mircea Ca˘rta˘rescu zeigt, welche große Rolle dieses Buch heute noch in Rumänien spielt.

Dobrodružný román (Hajduci se představují, Snagovská domnica) o osudech skupinky rumunských zbojníků z minulého století je dílem francouzsky píšícího rumunského spisovatele (1884-1935), vysoce oceňovaného R. Rollandem. Autorlíčí, jak láska ke svobodě a touha pomstít venkovský utlačovanýlid, přivedla hrdiny ke zbojnictví. Příběhy naplněné patosem a romantikou. Více o hajducích - http://cs.wikipedia.org/wiki/Hajduci

Panait Istrati, literární bjev Romaina Rollanda a dnes už rumunský klasik, za svého mládí tulák, dobrodruh a muž celé řady profesí, se představil v roce 1921 francouzské literární veřejnosti touto útlou prózou, v níž vypravuje pohnutý příběh ze svého dětství. Uvádí čtenáře do Rumunska na začátku 20. století, do země sužované hladem a všemocnými bojary, představiteli skomírajícího feudalismu, kteří svou neústupností a opovrhováním drobným lidem podnítili a nakonec tvrdě potlačili selské povstání, jež se hrozivě šířilo po celé zemi. Istrati byl očitým svědkem těchto událostí, jež se mu vryly hluboko do srdce. O osobním prožitku svědčí jeho střídmý, lze říci přímo cudný styl, jenž navozuje bezprostřední styk vypravěče s čtenářem, i rozjitřený a neotřelý pohled chlapce, který se s nostalgií vrací k nepředstavitelně tvrdému životu rumunských venkovanů i k nedohledným vodám vlnícím se rybami a k nepřehledným pláním porostlým bodláčím; to mu je nejen symbolem vydřidušského útlaku, ale i příslibem svobody a dobrodružství , úniku z věčného hladovění, jež uvolňuje i ta nejpevnější rodinná pouta.