Vyprávění a vzpomínky sovětského generálmajora a bývalého stíhacího pilota Georgije Něfedoviče Zacharova zejména na období 2. světové války. Zacharov strávil u sovětského letectva přibližně třicet let. Bojové zkušenosti začal sbírat jako "dobrovolník" v občanské válce ve Španělsku v r. 1936, dosáhl šesti uznaných sestřelů. V roce 1938 válčí nad Čínou, kde získává další 3 sestřely. Za Velké vlastenecké války (1941-1945) velí postupně několika sovětským stíhacím divizím, mezitím školí a připravuje nové piloty. G. N. Zacharov je nositelem několika nejvyšších sovětských vyznamenání: Hrdina Sovětského svazu, Leninův řád, Řád rudého praporu ad. Fotografie.
Antonín Hendrych Boeken






Dne 20. listopadu 1945 byl v Norimberku zahájen nejvýznamnější proces německých dějin. Během 218 dní bylo vyslechnuto 240 svědků a sepsáno 16 000 stran protokolu. Na konci tohoto velkého zúčtování s nacionálním socialismem padlo 12 rozsudků smrti. Obžalován byl i zločinný systém, jenž naprosto popíral mezinárodní právní normy. Dodnes stále živé debaty o úloze tribunálu pro válečné zločince v Den Haagu a o projektu mezinárodního trestního soudu k potrestání zločinu genocidy propůjčují této knize nebývalou aktuálnost.
Osobnost Friedricha Pauluse, nerozlučně spjatá s porážkou fašistických vojsk u Stalingradu, přitahuje zákonitě už mnoho let pozornost jak historiků, tak široké veřejnosti. Alexandr Blank jako překladatel prožil s Paulusem mnoho měsíců v suzdalském zajateckém táboře a sleduje krok za krokemúdalosti a fakta, jež přivedly polního maršála k hluboké analýze své minulosti až po jeho svědeckou výpověď před norimberským tribunálem a poválečné působení v Německé demokratické republice.
Vesmírná loď Terra se blíží k planetě Relais, jedné z oběžnic vzdáleného slunce Proxima Centauri. Posádka lodi se postupně probouzí z anabiózy, stavu kontrolované smrti, v němž ustaly přechodně na dlouhých třicet let kosmické pouti všechny životní funkce. Všech pět členů se připravuje k přistání na planetě, která je z dálky vítá svým purpurovým světlem. Co je tam čeká? Dokáže jejich loď bez nehody proniknout oblaky sopečného prachu, najdou téměř naslepo a v nevyzpytatelných větrných smrštích bezpečný terén k přistání?A žijí vůbec ještě lidé, kteří se sem vypravili ze Země před mnoha a mnoha lety, aby zde uskutečnili velkolepý projekt osvojení „nové země“? A jestliže ano, jak daleko pokročili ve vytváření podmínek pro lidský život na tomto vesmírném tělese, podařilo se jim vyvolat řízenou biologickou explozi, která měla změnit atmosféru a učinit planetu obyvatelnou? Tyto otázky a mnoho jiných si klade velitel lodi Uwe Heywaldt se svými druhy, kteří byli vysláni, aby zjistili, co se stalo s posádkou kosmické lodi Relais 1…
Vzpomínková kniha o vývoji Rudé armády od jejích prvních bojů za Velké vlastenecké války.... Náčelník generálního štábu sovětských ozbrojených síl za Velké vlastenecké války a sovětský ministr obrany na přelomu čtyřicátých a padesátých let maršál Sovětského svazu A. M. Vasilevskij podává ve své vzpomínkové knize plastický obraz vývoje Rudé armády od jejích prvních bojů s nepřáteli sovětské moci až po grandiózní vítězství ve Velké vlastenecké válce. Kniha seznamuje čtenáře s náročnými úkoly, jež plnily nejvyšší velitelské orgány i vojska na frontách druhé světové války, aby dosáhly svého historického vítězství. Autor využívá archivních dokumentů převážně dosud nepublikovaných i osobních prožitků. Celou knihou prostupuje vřelý vztah maršála Vasilevského k Sovětské armádě, Komunistické straně Sovětského svazu a celé socialistické vlasti.
Vzpomínková kniha armádního generála podává určitý dobový obraz politického života v Německu a do určité míry i v Evropě třicátých let minulého století.
Román německého autora, jenž patří k literární Skupině 47. Příběh, který se rozvíjí jako myšlenková asociace při pohledu do zlých očí luňáka, se odehrává na počátku čtyřicátých let v zdánlivě klidném německém městečku. Klukovské nepřátelství mezi hrdinou příběhu a malým sadistickým netvorem z Hitlerjugend zde vyrůstá v polouvědomělou akci na záchranu lidí odsouzených nacisty k záhubě. V románu autor pronikl do psychologie doby, již sám nezažil, a vytvořil vzácně čistý obraz dětství při hledání naděje i tam, kde se nacistický režim snažil všechno lidské pošlapat.
Román Pozůstalost popisuje "anatomii jednoho skandálu", který se udál v nedávné době ve Švýcarsku. Dvacetiletý mladík zjistí, že muž, který ho vychoval, nebyl jeho otcem: jeho rodiče jsou mrtvi, zavražděni. Zjištění této skutečnosti ho staví před otázky, které jsou jeho okolí na výsost nepříjemné. Mladý muž skoncuje se svým dosavadním životem a s vášnivým úsilím se pokouší objevit pravdu o smrti svých rodičů a usvědčit viníky. Zjišťuje spoustu šokujících faktů. Proč nemohli jeho rodiče nalézt ve Švýcarsku útočiště? Jak je možné, že ti, kteří kdysi veřejně sympatizovali s německými nacisty, pořádají dnes protikomunistické štvanice? Autor prohledává archívy, vyšetřuje účastníky, prokládá svá odhalení dokumenty a autentickými dopisy. Výsledkem je "vymyšlená zpráva o skutečnosti", napínavá od první do poslední řádky, která se dotýká jednoho z nejožehavějších problémů z nedávné minulosti neutrálního evropského státu. "Nemyslím," říká W. M. Diggelmann, "že mám jiný úkol, než měli kdysi pohádkáři a jarmareční písničkáři. Myslím jen, že je dnes už vyloučeno říkat: Byla jednou jedna země..."



