Sborník obsahuje devatenáct příspěvků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v létě 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v České Kamenici. Jednotlivé příspěvky se věnují právnímu postavení obcí nejen v České republice, samosprávě obcí, volbám do zastupitelstev obcí, soudní kontrole, ale také akademické samosprávě.
Sborník obsahuje dvanáct studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou. Příspěvky se zaměřují na analýzu role a postavení hlavy státu v různých ústavních systémech, přičemž kombinuje teoretické úvahy s komparativními příklady. Největší pozornost je věnována České republice, probírají se však i příklady z jiných zemí, a to i těch v tomto kontextu méně obvyklých (např. Černá Hora). Příspěvky se věnují tématům, jako jsou přímá volba prezidenta, právní povaha prezidentských aktů, financování prezidentských kampaní či remonarchizace v některých státech. Kniha nabízí zajímavé pohledy pro všechny, kdo se zajímají o současné ústavní výzvy a roli hlavy státu v moderní společnosti.
Sborník sdružuje deset studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v červenci 2022 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Domažlicích. Je tematicky zaměřen na otázky ústavního práva a bezpečnosti, které vyvstaly jednak v souvislosti s hanebnou útočnou válkou Ruska vůči Ukrajině, jednak v souvislostis používáním mimořádných stavů v mírových dobách v reakci státu na ohrožení veřejného zdraví pandemií koronaviru a jednak při neustálém střetávání a poměřování jednotlivých lidských práv a hodnoty bezpečnosti.
Presidential Constitutional Conventions in Central Europe
Focusing on presidential constitutional conventions, this research monograph explores their impact on the political systems of the Czech Republic, Slovakia, Hungary, and Poland. These unwritten rules of constitutional practice, rooted in political arrangements, influence the functioning and character of regimes. The study highlights the significant political implications of these conventions, making Central Europe an insightful case for understanding their role and effects in governance.
Sborník obsahuje šestnáct studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v červenci 2023 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Horní Lomné. Seminář byl tentokrát zaměřen na ústavněprávní rozměr nejrůznějších otázek spojených tím, že jsou v posledních letech předmětem kulturních válek ve společnosti. Široký okruh témat tak zahrnuje klimatickou změnu, migrační krizi, práva LGBTQIA+ osob, definici znásilnění, právo na interrupci, cenzuru internetu, rouhání, státní ingerenci do výchovy dětí až po právo platit v hotovosti.
Sborník obsahuje šestnáct příspěvků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2023 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou. Příspěvky se věnují tématům ústavního práva souvisejícím s ekonomikou, konkrétně ochraně vlastnictví, svobodě podnikání, sociálním právům včetně práva na bydlení a ústavním mezím zdanění.
O volebním víkendu 7.–10. října 2021 se v Peci pod Sněžkou konal už dvacátý devátý ústavněprávní výjezdní seminář Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Z něho vzešel tento sborník, který obsahuje třináct studentských příspěvků. Příspěvky jsou věnovány především otázkám volebního systému, analýze nálezu českého Ústavního soudu z února 2021 a na něj navazující volební reformě, ale také volebním obvodům, volebním kvótám, volební účasti, klouzavému mandátu a problémům voleb v Arménii, Španělsku a USA.
Sborník devíti studentských prací se zabývá výzvami, jimž čelí ústavní právo během celosvětové pandemie. Potřeba radikálně omezit sociální kontakty v zájmu zpomalení či zastavení pandemie vedla řadu států k vyhlášení některého z mimořádných stavů a k razantnímu omezení některých základních práv a svobod, zejména svobody pohybu a pobytu, shromažďovací svobody, svobody podnikání, práva na vzdělání a dalších. Snaha vlády rychle na hrozící nebezpečí reagovat se dostávala do napětí s některými ústavními principy, jako je ukládání povinností jen na základě zákona.Zvláště citlivé jsou ústavněprávní otázky spojené s konáním voleb za pandemie; volby jsou neodmyslitelným základem demokracie, ale zároveň výrazným rizikem pro šíření pandemie. Texty ve sborníku se věnují i rizikům mimořádných vztahů ve vztahu ke svobodě projevu a subsidiaritě trestní represe.
Sborník obsahuje 20 příspěvků zkoumajících limity, které Ústava, Listina základních práv a svobod, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, další mezinárodní smlouvy o lidských právech a ostatní součásti ústavního pořádku stanovují pro utváření politiky státu v nejrůznějších oblastech.Autoři zpracovávají různorodá a nanejvýš aktuální témata, jako jsou povinné očkování, eutanazie, svoboda projevu, odebírání dětí, střet zájmů či připravovaný stavební zákon.
Monografie přináší výklad základních pojmů a institutů státovědy, jako jsou státní suverenita, vztah státu, společnosti a jednotlivce, ochrana lidských práv, ústavnost, dělba moci a fungování demokratického právního státu, včetně politických stran a volebních systémů. Autoři kombinují tradiční analýzu klasických institucí s dynamikou jejich vývoje v globalizovaném světě. Klíčovým tématem je, jak studium těchto institucí posouvá lidský úděl a přispívá k emancipaci a svobodě jednotlivce. Výklad je podložen studiem pramenů z různých oborů, včetně politologie, sociologie, historie, filozofie, ekonomie a mezinárodních vztahů. Autoři srovnávají své závěry s německou, francouzskou a angloamerickou naukou a sledují vývoj jednotlivých institutů od antiky po současnost. Každá kapitola končí shrnutím a podněty k dalšímu přemýšlení. Kniha slouží jako základní literatura pro studenty právnických fakult, ale také nabízí nové otázky a podněty ústavním právníkům, politologům, sociologům a filozofům.
Rozhodnutí občanů Spojeného království ve prospěch vystoupení z Evropské unie postavilo jejich stát, Evropskou unii i řadu britských i unijních občanů před množství obtížně řešitelných problémů. O některých ústavněprávních, mezinárodněprávních a politologických problémech se dočtete v osmi textech uvedených v tomto sborníku. Obsah: Lukáš Blažej: Opakovaný brexit jako zneužití Jaromír Fronc: Referendum v dějinách Spojeného království David Chytil: Krize politického stranictví. Politický vývoj v Německu, Francii a Spojeném království po roce 1945 Jiří-Jan Jankovec: Opakování referend? Filip Jelínek: Ukončení zasedání Parlamentu Spojeného království ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu Samir Lepara: Obsah občanství Unie – odvozené právo pobytu státních příslušníků třetích zemí dle článku 20 SFEU Jiří Poupa: Soudní spory o roli parlamentu v procesu brexitu Tereza Vizinová: Irská pojistka a Velkopáteční dohoda
Sborník přináší čtrnáct nejlepších příspěvků na téma "ústavní právo a ekonomie", přednesených v dubnu letošního roku na výjezdním semináři studentů Právnické fakulty UK.
Publikace prezentuje ústavní právo v nové, v českých právních poměrech ojedinělé, podobě. Autorský kolektiv zde ukazuje základní instituty a problémy českého ústavního práva, a to prostřednictvím kauz, jež zasazuje do právního i faktického kontextu. Čtenář v knize nalezne soubor opravdu pečlivě vybraných kličových rozhodnutí převážně Ústavního soudu, dále evropských soudů (SDEU a ESLP), Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a rovněž několik rozhodnutí nejvyšších soudů Německa, Kanady, USA, Slovenska a dalších zemí. Rozhodnutí jsou opatřena poznámkami autorů, jež mají přimět čtenáře k zamyšlení nad řešeními, která soudy zvolily, a nabízí varianty, k nimž soudy mohly dospět (ale nedospěly). Všechna rozhodnutí jsou editována a řeší vždy jádro problému.
Kniha přináší soubor 12 nejzajímavějších prací na téma "ústavní teorie", jež vznikly na již tradičním výjezdním semináři studentů a pedagogů Právnické fakulty Univerzity Karlovy na jaře 2015 v Peci pod Sněžkou.
Ačkoli jsou základní lidská práva (např. právo na život, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, svoboda vlastnická, domovní nebo svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání) velmi stará a často chápaná jako práva přirozená, neuznamená to, že jejich dnešní aplikace nemá co do činění s vysoce aktuálními otázkami, jako jsou třeba migrace, terorismus, sociální vyloučení, nebo rozvoj informační společnosti. Všech těchto témat se tento sborník dotýká.
Politika potřebuje peníze a tento fakt nemá smysl přehlížet či podceňovat. Politici si musejí zajistit prostředky pro svoji činnost. Právní řád, ale i ostatní normativní systémy a především politická kultura, by se přitom měly starat o to, aby tyto prostředky nebyly poskytovány z důvodů, které jsou nekalé v tom nejširším slova smyslu. Aby nepocházely z trestné činnosti, anebo aby se politika nestala jen pokračováním korupčních forem podnikání. Prostě v politice by měl platit opak známého Vespasianova rčení, že peníze nesmrdí (pecunia non olet). Tento sborník textů se zabývá pravidly financování politického života v České republice i v zahraničí a snaží se z různých hledisek pohledu ukázat, jaká pravidla by byla nejvhodnější. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní tuzemští i zahraniční akademici, soudci a zaměstnanci nevládních organizací. Sborník je určen nejen pro čtenáře, kteří se baví právem, nýbrž zaujme všechny, kteří se o téma financování politiky zajímají.
Publikace je výstupem z projektu "Aktuální otázky ústavního práva: rovnost a zákaz diskriminace, politický systém". Zabývá se soudobým ústavním, mezinárodním právem, právem EU, jakož i politologií a filosofií.
Publikace se věnuje ústavním problémům politického systému. Obsahuje třináct textů, od historických a teoretických témat, jako je problém tyranie většiny či dělby moci v učení významných filozofů, přes rozbor jednotlivých prvků politického systému, jako je parlament, vláda, politické strany a zvláště Ústavní soud, až k aktuálním otázkám, z nichž nejdiskutovanější je zakotvení dluhových brzd na ústavní úrovni.
Současná konstitucionalistika se zaměřuje především na zákonodárnou moc, avšak výkonná a soudní moc mají zásadní význam pro řešení politických, hospodářských a sociálních problémů a ochranu základních práv a svobod před zneužitím moci. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli věnovat výkonné a soudní moci jedenáctému a dvanáctému ústavněprávnímu semináři, jehož nejlepší studentské příspěvky tvoří tento sborník. Sborník je rozdělen do dvou částí. První část se zaměřuje na výkonnou moc a její složitý systém, který zahrnuje prezidenta, vládu, ministerstva, správní úřady, územní a profesní samosprávy, ozbrojené síly a další subjekty, včetně soukromých osob a korporací, na něž byl přenesen výkon veřejné správy. Tento systém odráží snahu o kompromis mezi demokratickou legitimností, odborností, nezávislostí a hospodárností, avšak v praxi se objevují vážné pochybnosti o jeho efektivitě. Druhá část se soustředí na justici a spravedlivý proces. Příspěvky se zabývají hledáním optimální struktury soudní správy a rolí soudců. Nezávislé soudnictví je klíčové pro zajištění práv na soudní ochranu, přičemž se diskutují základní práva jako právo na spravedlivý proces, presumpce neviny a právo na projednání bez průtahů. Taktéž se probírají teoretické otázky týkající se závaznosti judikatury a její publikace.
Události léta 2011 v Evropě včetně České republiky ukázaly závažná rizika krize veřejných financí na straně jedné a ohrožení sociálního smíru na straně druhé. Obojí se vztahuje k tématu sociálních práv až nepříjemně úzce a bude nelehkým úkolem všech tří větví státní moci hledat rozumné vyvážení úsporné finanční politiky a adekvátní podpory opatření ke snižování sociálního napětí. V tomto kontextu jsme uspořádali již desátý výjezdní seminář ústavního práva a zasvětili ho tentokrát právě sociálním právům a jejich místu v ústavním a mezinárodním právu a rozhodování ústavních soudů o nich. Výjezdního semináře konaného od 31. července do 6. srpna 2011 ve Valašském Meziříčí se zúčastnilo šestnáct studentů magisterského a doktorského programu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Plodem výjezdního semináře je tento sborník. Po úvodu, který akcentuje význam sociálních práv v dnešním světě, se kniha vnitřně člení do tří částí, jejichž tématy jsou sociální stát a sociální práva, výklad sociálních práv ústavními soudy a jednotlivá sociální práva.
Parlamentní rozhodování, odrážející suverenitu lidu, je jedním z důležitých atributů demokratického státu. Vnímání parlamentů se však vyvíjí a není všude po světě stejné: zatímco v některých zemích je parlament považován za nejvyšší státní orgán, jinde je jeho postavení racionalizováno v zájmu efektivnějšího a stabilnějšího vládnutí. Příspěvky v tomto sborníku z tohoto základního rozlišení vycházejí a se zapojením zahraniční inspirace zkoumají jednotlivé aspekty parlamentního fungování, jako je např. optimální podoba legislativního procesu, vliv vlády na určování agendy, obrana proti obstrukcím, povaha mandátu, interpelace apod.
Sborník se zabývá tématem politických práv a jejich limitů, které se v nedávné době stalo velmi aktuálním například v souvislosti s diskusemi o podobě voleb či pokud jde o judikaturu ke zneužívání politických svobod (pochody neonacistů, rozpuštění Dělnické strany apod.). Původní zákonná úprava většiny těchto práv záhy po listopadu 1989 reagovala na předchozí dobu nesvobody a zavedla velmi liberální režim jejich výkonu, který je od té doby postupně zpřísňován v návaznosti na konkrétní problematické případy. Zatím však stále nebyla nalezena optimální rovnováha mezi ústavními zárukami politických svobod a nástroji proti jejich zneužívání. Vnitřně se člení do několika částí, které pokrývají zejména volby a volební právo, přímou demokracii a její prvky a obsah a rozsah klasických politických svobod. Jednotlivé příspěvky rozebírají např. neúspěšný pokus o zavedení bonusu pro vítěze a srovnání s vybranými zahraničními modely volebních systémů, možnost snížení věkové hranice nebo zavedení kvót pro zastoupení žen či e-votingu, prvky přímé demokracie včetně možnosti odvolání z funkce (recall), různé přístupy ke svobodě projevu apod.
Kniha se zabývá základními principy voleb v České republice, mezi něž patří všeobecnost, rovnost, tajnost, přímost, svoboda a poměrné zastoupení, resp. většinový systém. Hledá jejich zdroje v mezinárodních dokumentech o ochraně lidských práv a v ústavním pořádku, vymezuje jejich obsah a řeší otázku, do jaké míry je s nimi v souladu platná právní úprava voleb.
Tento sborník obsahuje 14 příspěvků, které zazněly na výjezdním semináři "Volební systémy a volební právo", konaném ve dnech 6. - 9. dubna 2006 v Peci pod Sněžkou. Studenti PF UK se ve svých příspěvcích zabývají volebními systémy obecně, ve vybraných zemích (Velká Británie, USA, Itálie, Polsko) a zvláště v České republice, dále volební povinností, korespondenčním hlasováním, právní úpravou volební kampaně a financováním politických stran, volebním právem žen a soudní kontrolou voleb. Příspěvky studentů i popis týmové práce nad návrhy reformy českého volebního práva obsahují nové a zajímavé nápady, přístupy a argumenty, které snad přispějí k ústavněprávním a politologickým diskusím nad volbami, volebním právem a volebními systémy.
