Vladimir Sergejevič Solovjov Boeken

Vladimir S. Soloviev (1853-1900), moral philosopher, social and literary critic, theologian, and poet, is considered one of Russia's greatest philosophers. But Soloviev is relatively unknown in the West, despite his close association with Fyodor Dostoevsky, who modeled one of his most famous literary characters, Alyosha Karamazov, on Soloviev. In The Heart of Reality, Vladimir Wozniuk offers lucid translations, a substantive introduction, and careful annotations that make many of Soloviev's writings accessible for the first time to an English-speaking audience. Soloviev worked tirelessly in the name of the mystical body of the Universal Church. The vast bulk of his writings can be construed as promoting, in one way or another, the cause of ecumenism. His essays also display the influence of Platonic and German Idealism and strands of Thomistic thinking. Wozniuk demonstrates the consistency of Soloviev's biblically based thought on the subjects of aesthetics, love, and ethics, while at the same time clarifying Soloviev's concept of vseedinstvo (the unity of spiritual and material), especially as applied to literature. Containing many previously untranslated essays, The Heart of Reality situates Soloviev more clearly in the mainstream of Western religious philosophy and Christian thought.

Vladimir Solovyov stands out as a pivotal 19th-century Russian thinker, known for his influential works in theoretical philosophy, ethics, and literary criticism. His early writings tackled significant philosophical debates, while his later years focused on church reunification and explorations of love and ethics. His final work reflects his concerns about evil and history. Solovyov's concept of Sophiology has inspired subsequent philosophers and Russian symbolist poets, marking him as a foundational figure in modern Russian philosophy.

Der bekannteste Text des Religionsphilosophen Wladimir Solowjew liegt hier in der einzigen verfügbaren Ausgabe in deutscher Sprache vor.

O válce, pokroku a konci světových dějin, obsahujcí krátkou legendu o Antikristu a několik menších přiložených statí. Výbor z díla významného ruského myslitele, předchůdce moderního ekumenismu, ukazuje filozofův myšlenkový vývoj. Kniha je doplněna dosud neznámými Solovjevovými básněmi.

Nad textem F. M. Dostojevského. Legenda o Velkém inkvizitorovi z románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi vyprovokovala celou řadu reakcí největších ruských myslitelů minulého a našeho století. Kniha je výběrem po generace trvající diskuse o smyslu svobody a víry moderního člověka.

Když se zajímáme o myšlenky a tyto myšlenky jsou něčím významným, pak bychom se měli zajímat o jejich dějiny, protože myšlenky nejsou monády, které žijí v prázdném prostoru. Solovjov ve svých religionistických studiích Jak probíhal mytologický proces ve starověkém pohanství a Prvobytné pohanství, jeho živé a mrtvé pozůstatky nabízí současnému čtenáři klíč k porozumění náboženské zkušenosti. Mystické východisko, které mu otevírá cestu ke světovým náboženstvím, jde ruku v ruce s jeho typickou snahou vstoupit do světa argumentace, která je diskurzem přísně vědeckým.

Těžištěm ruského náboženského myšlení je hluboké přesvědčení, vize, která spojuje církev s jediným možným východiskem pro ruský národ, ale rovněž pro celé lidstvo: Ježíš Kristus. Solovjov sleduje cesty lidských dějin, vrcholící v rozhodující události – vtělení. Vydání pozoruhodného spekulativního díla je významným editorským počinem k rozvoji solovjovských studií v českých zemi.

V osobě Vladimíra Solovjova se poprvé setkáváme s vizí integrovat západní intelektualismus a východní kontemplaci do syntéze, která v sobě obsahuje vědu, filosofii a náboženství. Jeho myslitelské impulzy nás stále překvapují schopností vše zahrnout do výzvy k autenticitě, pochopení dějinné souvislosti i prorocké inspirace. Dvě předložené studie o náboženství Číny a islámu nám prozrazují mnohé o těchto náboženstvích a jejich vztahu ke křesťanství. Navíc Solovjov nabízí klíč k duchovní četbě, který můžeme s užitkem použít i navzdory době, která uplynula od jejich vzniku.

Italsky a francouzsky píšící profesorka teologie na papežské univerzitě Gregoriána Michelina Tenace se zabývá duchovními proudy ruského myšlení. Její Úvod dává nahlédnou do současné práce katolického teologa s ekumenickou průpravou. Kniha je doplněna překlady tří Solovjových děl: Krása v přírodě, Obecný smysl umění, Smysl lásky.