Magdalena Havlová Boeken

Wszystko to brzmi jak bajka, ale jest prawdą. Hej, leśny odkrywco! Jeśli kochasz las i fascynują cię jego tajemnice, wejdź tam ze mną i nadstaw uszu, a liściaści przyjaciele odpowiedzą ci na wiele ciekawych pytań. Czy w lesie jest internet? Czego uczą się w szkole drzewne dzieci? Czy drzewa mają pryszcze? Jak działa leśna klimatyzacja? Będzie też czas na leśne eksperymenty! Odważysz się ponadgryzać różne gałązki i po ich smaku odkryć, czym się różnią? Zrobisz bańki mydlane, dmuchając w kawałek drewna, albo różową gumę do żucia ze świerkowej żywicy? Widzisz, ile w lesie jest do odkrycia! Przyłącz się do mnie i ruszajmy do lasu!

Koupě lesa, hospodaření v souladu s principy trvalé udržitelnosti, výběr stromů, tradiční lesnické práce, rozhodnutí o těžbě stromů, prodej dřeva i příprava palivového dříví: To vše zde najdete pěkně pohromadě a vysvětleno krok za krokem. Co vám rostliny prozradí o kvalitě půdy a stavech lesní zvěře? Jak poznáte charakter a zdravotní stav svých stromů? Jak připravíte svůj les na klimatické změny a jak i bez kácení dosáhnete zisku? Sníte-li o vlastním lese, pak vám bude tato kniha zkušeného a prozíravého průvodce, lesníka, hospodáře, autora i učitele vítaným rádcem. Obhospodařujte les ekologicky a úspěšně – hned o začátku.

Auf ins Grüne: Mit Peter Wohlleben und dem Eichhörnchen Piet den Wald entdecken. Das Eichhörnchen Piet ist traurig, weil es keine Familie im Wald hat. Förster Peter tröstet es und erklärt ihm, dass sogar Bäume in Familien zusammenleben. Das will Piet sehen. Und so machen sich die beiden auf, Baumkinder und ihre Eltern zu suchen. Unterwegs treffen sie einen Wolf, einen gefährlichen Habicht, ein Pferd, und sie sehen eine Nadelbaum-Plantage. Nur Baumfamilien finden sie nicht. Erst im Buchenwald haben sie Glück. Zurück im Forsthaus wird Piet wieder traurig, denn er ist immer noch allein. Ob er vielleicht bei Peter bleiben darf? „Weißt du, wo die Baumkinder sind?“ von Peter Wohlleben ist eine warmherzige Geschichte mit einem kleinen sympathischen Helden, die Kindern Wald und Natur auf einzigartige Weise nahe bringt.

Máte k dispozici jen balkon, a přesto chcete sklízet zeleninu, ovoce a bylinky? Nezoufejte! I bez zahrady si můžete vypěstovat spoustu rostlin. Balkonová blogerka Lisa-Maria Trauerová názorně předvede, jak to v praxi úspěšně funguje. Na svém městském balkoně, který neměří víc než 10 m2, pěstuje ve vyvýšených záhonech, které si sama vyrobila, víc než 50 druhů zeleniny, ovoce a bylinek. Vyvýšené záhony na balkoně jsou skvělé, protože i větším rostlinám, jako jsou cukety nebo rajčata, poskytují dostatek místa, půdy, vody a živin. Pokud rostliny ve vyvýšených záhonech vhodně zkombinujete, můžete prostor na balkoně optimálně využít a v létě sklízet zeleninu a ovoce. Pro ty z vás, kteří chtějí, aby to bylo snadné, jsou v knize uvedeny vzory, které se vyplatí napodobit.

Bodo Plachta a Achim Bednorz strávili více než dva roky zkoumáním míst, kde žili a tvořili slavní skladatelé po celé Evropě. Výsledkem jejich spolupráce je publikace, která představuje více než třicet umělců v jejich individuálním pracovním a každodenním prostředí – od Haydna a Mozarta po Chopina, Verdiho a Schönberga. Achim Bednorz zachycuje místnosti, kde vládla hudba, a soukromé prostory s maximálním přiblížením, zatímco Bodo Plachta nás seznamuje se skladateli tak důvěrně, jako bychom je osobně navštívili. Všechna uvedená sídla jsou veřejně přístupná. Vcházíme do domů a bytů, které otevírají dveře do světa hudby a ukazují umělce v jejich soukromém prostředí. Impozantní vily a pitoreskní rezidence odrážejí úspěch svých obyvatel a dokládají jejich smysl pro sebeprezentaci. Některé příbytky vyzařují silné vědomí poslání a staly se chrámy oslavujícími hudbu a daného umělce. Zde se setkávali impresáři, mecenáši a žáci, konaly se domácí koncerty a kypěl ruch salónů. Příbytek skladatele byl živou součástí hudebního provozu a zároveň refugiem pro tvůrčí práci. Mnohá sídla evropských skladatelů, zachycená v této publikaci, jsou dnes památníky a muzei, která uchovávají významné archivy a výzkumné instituce. Tato místa představují dějinnou paměť s mezinárodním významem.

Margot Ruis nabízí v této knize pohledy do světa, neviditelného většině lidí z našeho kulturního prostředí: Komunikuje s vodními bytostmi, elfy, dévami stromů a jinými postavami. Kromě mnoha milých setkání nám popisuje i jejich naléhavé volání jiného světa: Chybný technologický a společenský rozvoj poslední doby přivodil jemnohmotnému prostředí naší Země utrpení, a ohrožuje postupně i život nás samotných. K léčení „Matky Země“ může každý z nás přispět vědomějším životem, orientovaným nikoliv na „mít“, ale „být“, a láskou k přírodě, k jejím bytostem i k sobě navzájem.

Es gibt Orte, an denen wir uns sofort wohlfühlen, da sie Kraft und Harmonie ausstrahlen. Das Wissen um solche Kraftorte ist uralt, und jeder von uns kann sie spüren. Doch warum berühren uns manche Plätze und andere nicht? Wie entdeckt und gestaltet man sie im eigenen Garten? Dieses Buch zeigt, wie Sie Ihren Garten beleben und ihn in eine Quelle der Erholung und Kraft verwandeln können. Denn jeder von uns kann seine Wahrnehmung schärfen und sich für seine Umgebung öffnen.

Opera rakouského skladatele Josepha Weigla Die Schweizerfamilie (1809) se stala prvním operním představením v českém jazyce ve Stavovském divadle v Praze roku 1823. Dvojjazyčná kniha, druhý svazek ediční řady Nota bene, zkoumá libreto Ignaze Franze Castelliho a jeho francouzské inspirační zdroje, německé a české provedení, interprety, a recepci v tisku a korespondenci české vlastenecké společnosti. Obsahuje také překlad Simeona Karla Macháčka Rodina švejcarská a edici německého a českého libreta. Druhý svazek se zaměřuje na opera Die Schweizerfamilie, publikovanou v obou jazykových verzích. Analyzuje libreto z hlediska inspiračních zdrojů, od příběhu z 18. století ve Francii po rakouskou adaptaci na „lyrickou operu“. Opera byla velmi oblíbená a po prvním provedení v Praze v roce 1809 dosáhla do roku 1848 celkem 72 představení v německém a českém jazyce. Hrála významnou roli v českém divadle a mírné pěvecké nároky sólových rolí přispěly k jejímu výběru pro profesionální scénu, aby ukázala, že český jazyk je vhodný pro operní zpěv. Kniha se dále věnuje domácím i hostujícím interpretům a recepci v Praze, Vídni, Drážďanech a Lipsku. Zvláštní pozornost je věnována českému provedení a jeho ohlasům v korespondenci české vlastenecké společnosti.