Alena Breuerová Boeken

Jak vypadal svět v roce, který zásadně změnil životy několika generací? Co za realitu zažili ti, kteří mají tento přelomový rok uveden v kolonce „Narozen(a)“? I v těch nejvypjatějších okamžicích historie žijí lidé své každodenní životy – nakupují, chodí do kina, scházejí se v kavárnách, sportují a pracují. Kniha, kterou držíte v ruce, nabízí pohled na rok 1968 z jiného úhlu. Dozvíte se, čím se lidé tehdy bavili, jaká divadelní představení hýbala kulturní veřejností, co se nosilo a proč zmizely tříkorunové mince. Připomeneme olympijské hry v Mexiku a Grenoblu, kde naši sportovci slavili úspěchy, a zavzpomínáme na doby, kdy diváci psali do televize, aby nevysílala zábavné pořady, protože politické dění je zajímavější. Nevyhneme se ani osudnému datu 21. srpna, na které se podíváme očima těch, kteří byli tehdy dětmi. Většinou nechápali tragiku událostí, ale vzpomínka na tento den je silná a přetrvává i po padesáti letech. Ponořme se do roku, kdy Donald Trump získává bakalářský diplom, Ivana Trumpová studuje střední školu, Vladimír Putin navštěvuje základní školu v Leningradu a Terry Pratchett se žení.

Opatrné tání na československé i mezinárodní scéně. Vítejte v roce 1954. Rok po smrti Stalina a Gottwalda, šest let po „Vítězném únoru“. Čtyřicet let po Sarajevu Rok 1954 navenek působí nehybně, ale přece se něco děje. V ČSR vrcholí třetí vlna politických procesů, nálada ve společnosti se však mění. V obchodech je toho víc a ceny se snižují. Větší volnost dostává lidová zábava. Plesy, šibřinky, veselice. Tančí se – skoro všude. Otevírají se parky kultury a oddechu. I na mezinárodní scéně jsou patrné známky uvolňování. Co dalšího se tehdy dělo? Pojďte si to připomenout!

Rok 1953 opravdu nelze označit jako historicky nevýrazný. Začátkem března umírá Josif Stalin. Cestou z generalissimova pohřbu nastydne československý prezident Klement Gottwald a o několik dní později se chystá státní pohřeb i v Praze. Druhým dělnickým prezidentem se stává Antonín Zápotocký. Image bodrého muže z lidu mu přináší řadu příznivců, většinu ovšem ztrácí s příchodem měnové reformy. Co dalšího se dělo u nás i ve světě? Pojďte to zjistit!

Vítejte zpátky v minulosti, vítejte v roce 1951! Rok 1951 patří k těm, které opravdu nemají dobrou pověst. Politické procesy jsou v plném proudu, studená válka zuří na obou stranách železné opony. Jenže i v těch nejtemnějších časech existují střípky radosti. A tou největší je vždy příchod nového života. Desetitisíce těch, kteří právě tehdy spatřili světlo světa, mohou zavzpomínat - a jejich blízcí s nimi - na dobu, kdy docent Skála vymýšlel celosvětově uznávaný koncept protialkoholních stanic a ve školách se objevily žákovské knížky

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení? Připomeňte si dobovou reklamu, filmy, co běžely v kinech, i knihy, které se četly v roce 1969. V roce, kdy Československo poráželo Sovětský svaz v hokeji a první člověk se prošel po povrchu Měsíce.

Rok 1958 byl nenápadný, ale přesto významný. Ačkoli se v této době neodehrály žádné převratné události, pamětníci vzpomínají na první náznaky svobody. Děti narozené v tomto roce vstoupily do světa, který se pomalu, ale jistě zlepšoval, což trvalo až do jejich desátých narozenin. Československo v tomto roce slavilo úspěch na výstavě Expo 58 v Bruselu, zatímco se svět po válce zotavoval a lidé opět začali naplno žít. I v Československu se zmírnily excesy raných padesátých let, ačkoli domovní důvěrníci a fronty před obchody zůstávaly běžnou realitou. Kultura se však začínala rozvíjet, lidé toužili po luxusu, móda a kosmetika přestávaly být tabu, a Pražanky si dokonce mohly nechat ušít prádlo na míru. Prodej fotografií celebrit, jako byla Gina Lollobrigida či Marilyn Monroe, sice vzbuzoval pozornost, ale celkově se bdělost a ostražitost snižovaly. V tomto roce také Mao zahájil politiku Velkého skoku, Fidelovi spolubojovníci unášeli mistra světa F1, a v USA se začala prodávat hula-hop obruč. Československo začalo vysílat televizi každý den, na brněnském výstavišti vyrostl Pavilon Z, a hospodyňky si usnadnily život pomocí oddělovače bílků. Pro ty, kteří se narodili v roce 1958, máme vzpomínky na dobu, kdy jim bylo osmnáct. Připomeňme si tedy „kristusky“, „muchy“ a „pohřebné“.

Příručka přibližuje základní metodiku výcviku a boje speciálních jednotek s povstaleckými skupinami.

Co ani nejchytřejší počítače nikdy nebudou umět. Existují pádné důkazy o tom, že technický pokrok má podíl na stále rostoucí nezaměstnanosti, pomalém růstu mezd a na situaci, kdy absolventi vysokých škol přijímají místa, která nevyžadují ani titul bakaláře. Ale tato děsivá budoucnost není nevyhnutelná. Někteří lidé sice doplatili na to, že je technika připravila o zaměstnání, a další to ještě čeká. Doplácet ale nemusíme. Zásadní skutečnost, kterou je třeba pochopit, a která je závažnější, než si možná uvědomujeme, je fakt, že se mění sama podstata práce a mění se dovednosti, kterých si ekonomika cení. Podobné historické posuny jsme již párkrát zažili – tím nejznámějším byla průmyslová revoluce. Pokaždé ti, kteří onen posun nerozpoznali nebo se s ním odmítli smířit, odpadli. Ale ti, kteří jej přijali za svůj, získali přinejmenším šanci na daleko lepší život. A totéž se ději i tentokrát.

Vítejte v roce, kdy zabili Johna Kennedyho a nálada v ČSR se začala měnit. Rok 1963 byl plný velkých událostí i nenápadných změn. Pro Američany se stal rokem, kdy byl spáchán atentát na Kennedyho, pro Angličany rokem „velké vlakové loupeže“ a pro Němce rokem, kdy odešel do penze kancléř Adenauer. V Československu je ve vzduchu cítit předjaří. Na Barrandově se točí Limonádový Joe, před Semaforem stojí dlouhé fronty, vycházejí knížky, které si lidé navzájem trhají z rukou. Vraťte se do tohoto turbulentního období dějin – je opravdu na co vzpomínat.