Michal Černý Volgorde van de boeken (chronologisch)

Literární sebranka akčních, hororových a humoristických povídek.

Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost. Nespokojuje se pouze s historickou analýzou, ale sleduje širší filozofická a pedagogická východiska celého fenoménu. Opírá se o myšlenky Luciana Floridiho, které kriticky analyzuje. V závěrečné části pak nabízí vlastní konceptualizaci tématu, která vyžaduje – v kontextu nástupu generativních systémů s umělou inteligencí a společenských změn – nové, hlubší pojetí tohoto fenoménu. Ukazuje, jakým novým způsobem se musíme s technologiemi naučit pracovat, abychom mohli žít v informačně udržitelné demokratické společnosti. Vzdělávání v práci s technikou a informacemi se zde stávají cestou k nově chápanému a hlubšímu humanismu.

Svižná, poutavá, sžíravě vtipná autobiografie rodáka z Liberce vypráví osobní příběh a barvitě líčí také dobové politické trendy včetně všudypřítomného antisemitismu. Světoobčan Robert F. Lamberg (narozen v Liberci 1929, zemřel v Buenos Aires 2014), člověk mnoha zaměstnání a pracovních aktivit, vzpomíná na léta poznamenaná životem ve dvou po sobě následujících totalitních režimech i na roky ve svobodném světě.

Text je stavěný jako klasická vysokoškolská skripta, jednotlivé kapitoly jsou vždy doplněné exkurzy do odborné literatury, takže čtenář dostává nejen didaktická a praktická doporučení, ale současně má k dispozici pohled do aktuálních výzkumů, trendů a témat. Kniha se věnuje tvorbě adesignu jednotlivých vzdělávacích objektů, které lze využít u e-learningu, ale i u dalších forem vzdělávání využívajících technologie.

V pátém svazku oblíbené edice Munice se zamyslíme nad hybridní povahou sociálního a pracovního prostředí, ve kterém se většina z nás běžně pohybuje. Hranice mezi online a offline se stírají, oba světy se spojily v jeden. Jak pokračující technologická revoluce ovlivní naše vzdělávání, profesní úspěšnost či hodnotovou orientaci? Podle informační vědy spočívá jádro odpovědi ve způsobu, jakým budeme získávat, hodnotit a používat informace.

Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi – zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení. Na příkladu jednotlivých dílčích faset tvoří ucelené kritické promyšlení toho, jak je možné filosofii informace a filosofii výchovy propojit. Snaží se být přehledným průvodcem po současném světě, který se snaží novým způsobem nově promýšlet.

Kniha Slepá ulička izolace: k estetice interakcí je monografií, která se vrací k původní filosofické tvorbě – na příkladu krátkých, nepříliš náročných úvah se snaží promýšlet různá filosofická témata navázaná na problémy každodenního života silně ovlivněného technologiemi. Vychází z autorů jako je Heidegger, Floridi, Patočka, Sokol, Tailhard, Johnson a mnoha dalších. Spojuje tradici heideggeriánské fenomenologie a americký pragmatismus. Snaží se na krátkých úvahách ukázat, jak je současný svět možné uchopit pomocí různých autorů a zajímavě interpretovat.

Monografie se systematicky zabývá kritickou reflexí Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, jehož pracovní překlad také obsahuje. Rámec zasazuje do širší fenomenologické myšlenkové tradice a následně postupně prochází všech 21 kompetencí, v nichž nachází zajímavá místa k úvahám a kritické reflexi skrze transdisciplinární pojetí. Jde o první monografii, která se systematicky problematikou digitálních kompetencí tímto způsobem zabývá. V tomto ohledu představuje předložený text důležitý příspěvek k širší celospolečenské diskusi o daném rámci i o digitálních kompetencích jako takových. Kniha sleduje různé perspektivy – filosofické, pedagogické, sociologické i informačně vědní. Snaží se být na jedné straně dostatečně přístupná širšímu okruhu čtenářů, ale současně nechce opustit odborné interdisciplinární nahlédnutí celého tématu. Z textu je patrné, že stát se digitálně kompetentním občanem je úkolem pro každého jedince ve společnosti.

Publikace reaguje na současnou dobu i minimálně blízkou budoucnost, kdy je stále více zřejmé, že lidé v pracovním (a koneckonců i v soukromém) životě nevystačí s tím, co se naučili ve škole. Potřeba vzdělávat se neustále a nejrůznějšími způsoby je pociťována všeobecně. Proto je užitečné zamýšlet se nad inovativními způsoby, jak se lépe učit, jak systematicky přistupovat k sebevzdělávání, jak kombinovat různé přístupy, nevzdělávat se pouze tradičně (navštěvováním školení či kurzů v učebnách), ale také např. prostřednictvím hromadných online otevřených kurzů. K tomu je však třeba umět správně pracovat s motivací. V tom může být do určité míry nápomocna i recenzovaná publikace. Publikace se skládá ze sedmi hlavních kapitol, jimiž jsou Hledání vlastní vzdělávací cesty, Metody učení a kreativita, Tvůrčí psaní, Aktivní a kritické čtení, Myšlenkové mapy, Kreativní techniky a Vizualizace a presentace informací.

Kniha sleduje otázky online vzdělávání v jejich pedagogicko-psychologické podobě, s tím, že vychází z konceptu jistého novočtení kybergogické koncepce online učení. V prvé části se zaměřuje na novou interpretaci a využití Bloomovy taxonomie. V druhé se věnuje jednotlivým tématům, které s online vzděláváním specificky souvisejí – od sebehodnocení či motivace, až po práci s pamětí nebo gamifikaci. Vytváří tak doposud nikde nepublikovaný soubor klíčových témat, která mohou být zajímavá jak pro tutory či designery online vzdělávání, tak také pro výzkumníky v této oblasti. Na ty je zaměřená třetí kapitola, která se věnuje možnostem výzkumu v online prostředí, respektive specifickým postupům a technikám, které zde lze použít. Čtvrtá kapitola se věnuje kognitivní psychologii a pozitivní psychologii, tedy dvěma psychologickým školám, které v online vzdělávání nacházejí nejširší uplatnění. Poslední kapitola je zaměřená na téma informačního chování.

K jednotlivým tématům z knihy jsme připravili otázky a texty, se kterými může čtenář pracovat. Zda půjde o učitele, které je užije pro vlastní edukační praxi, nebo o čtenáře hloubavého, který se chce podívat na některé vybrané kapitoly a hlouběji se nad nimi zamyslet necháme na uvážení každého čtenáře. Možný je obojí přístup. Současně bychom ale chtěli zdůraznit, že předložený text není návrhem konkrétních otázek nebo metodologických postupů pro školní vzdělávání, jako spíše o otázky k určitému zastavení se a zamyšlení. Není možné pro ně většinou nabídnout správnou odpověď ani vodítko, jak by měly vypadat. Snad nejlepším doporučením může být níže diskutovaná práce ve dvojicích – dobrá odpověď je taková, která argumentačně obstojí před druhým čtenářem.

Kniha obsahuje texty, které nevznikaly za účelem fyzického artefaktu. Mnoho let píšu pro server Digiarena články s názvem Fotografie týdne, ve kterém vždy vyberu jeden snímek, o kterém napíšu krátkou úvahu či reflexi. Tyto texty se k snímkům často váží volněji, což umožnilo jejich emancipaci do této podoby. Pod každým textem je k dispozici odkaz na původní článek, kde je možné se podívat na původní fotku a případně dočíst zbytek textu, který se přímo k ní již vztahuje. Odstranění fotografie je součástí fenomenologické metody, kterou užíváme při tvorbě textu. Snímek byl původní inspirací, nosnou matricí, ale samotný text nyní stojí sám a odkrývá či konstituuje novou vlastní skutečnost. Jednotlivé kapitoly tak překračují změnou formy původní kontext, ve kterém byly napsané. Jestliže se v knize najdou chyby – ať již věcné, pravopisné či typografické, jde o vhled do neostrosti a nedokončenosti přirozeného světa autora, který je na řádcích v jednom okamžiku zachycen, ale současně zve k postupnému zkoumání dalších vrstev textu, nejen obsahových, ale také formálních. V tomto ohledu jde o fenomenologický experiment odkazující k názvu celého díla – Fenomény se zjevují postupně. Tuto maximu často opakovanou Jana Patočkou jsme vzali jako jisté motto, klíč, kterým má být text čten a vnímán.

Kniha nabízí komplexní a vzájemně provázaný pohled na klíčové filosofické otázky, které se objevují v současné fyzice. Kombinuje přitom historiografický přístup popisu vývoje jednotlivých fenoménů s hlubší analýzou vybraných problémů s důrazem právě na jejich vztah ke konkrétním dějinným souvislostem. Reflektuje témata metodologie fyziky, časoprostoru a antropického principu, přičemž upozorňuje jak na klasické problémy, tak také především na myšlenkové posuny ve vědě po roce 1905, které jsou spojené s kvantovou fyzikou a obecnou teorií relativity, ale také s rozpínáním vesmíru nebo s postupem v oblasti řešení paradoxů ve vědě. Je tak nejen exkurzí do dějin lidského myšlení v oblasti fyziky, ale věnuje se řadě současných problémů. V publikaci je možné nalézt originální diskuzi vztahu temné hmoty a energie a antropického principu, kritickou analýzu finálního antropického principu nebo jeho vlastní definici. Text je nejkomplexnějším pojednáním o filosofických otázkách fyziky, který je v češtině k dispozici.

Knížka vychází ze známého konceptu amerického autora Tonyho Buzana – z konceptu myšlenkových map. Myšlenkové mapy využívají práce s pojmy a obrazy k propojování různých center v mozku a usnadňují tak dětem i dospělým pochopení problémů, vzájemných vztahů mezi subjekty a výrazně napomáhají procesu učení. Kniha je určena starším dětem – žákům druhého stupně. Nabízí jim spoustu aktivit a cvičení, které pak mohou děti samostatně rozvíjet dál. Autor Michal Černý vychází ze svých mnohaletých zkušeností při hledání těch nejlepších technik na podporu tvůrčího myšlení a schopnosti rychle se učit.

Knížka vychází ze známého konceptu amerického autora Tonyho Buzana – z konceptu myšlenkových map. Myšlenkové mapy využívají práce s pojmy a obrazy k propojování různých center v mozku a usnadňují tak dětem i dospělým pochopení problémů, vzájemných vztahů mezi subjekty a výrazně napomáhají procesu učení. Michal Černý upravil koncept myšlenkových map pro českého dětského čtenáře tak, aby děti mohly pracovat s důvěrně známými reáliemi a pohybovaly se v prostředí, které je jim blízké.

Publikace se systematicky - s využitím strukturalistické metody - věnuje fenoménu informační a učící se společnosti. V první části nabízí jak historický exkurz do vývoje informační společnosti, tak také její analýzu v rozličných dimensích společnosti - v kultuře, vzdělávání, managementu, občanské společnosti atp. V druhé části se zaměřuje na vybrané kapitoly z učící se společnosti, především pak na změnu ve způsobu a smyslu učení v komparaci s industriálními představami o vzdělávacím systému.

Digitální objekty, které je možné využívat ve vzdělávání, představují zajímavou a klíčovou část toho, co si většina lidí představí pod pojmem vzdělávací technologie. Jsou to jednak zařízení, která je možné pro vzdělávání používat, ale také nástroje či výukové objekty, se kterými na nich lze pracovat a které směřují k jisté formě edukace. V jednotlivých tématech se proto zaměříme na oblast tvorby jednotlivých digitálních artefaktů, které lze pro vzdělávání druhých využít. Budeme mít na mysli především tvůrce e-learningových kurzů různého druhu, tedy osoby, které dostávají (nebo si vytváří) zadání koncipovat logicky ucelenou edukační jednotku, kterou mají naplnit různými materiály – od textových dokumentů až po videa, infografiky, 3D modely nebo testy.

Příběh českého výsadkáře: Od výcviku po zahraniční mise. Kniha Cesta vojáka představuje osobní příběh, ve kterém autor zachytil svou vlastní cestu – od motivace pro vstup do armády přes zážitky během základní vojenské služby až po tvrdý výcvik a mnohaleté působení ve službě jako profesionální voják, během které se zúčastnil i čtyř misí v Afghánistánu. Ve své knize zachytil nejen život v armádě, tvrdou dřinu a povinnosti, které vojenská služba obnáší, ale i osobní život táty, manžela, který během zahraničních misí opouští svou rodinu a pro kterého ani návraty zpět do běžného civilního života nejsou mnohdy lehké. Jedinečný pohled na životní cestu protkanou náročnými překážkami, které stojí za to překonávat.

Kniha se věnuje tématu digitálního informačního kurátorství, které studuje v kontextu konektivistické a konstruktivistické výuky. Toto téma ukazuje jako zásadní pedagogický přistup, který umožňuje vzdělávání s vyšší mírou participace studentů, jejich autonomii, ale také lepší diferenci vzdělávacího obsahu. Digitální informační kurátorství představuje jeden z možných základních přístupů k tomu, jak přistupovat k učení v online prostředí. Zatímco klasické zaměřené na vyhledávání informací předpokládá, že víme, co přesně chceme hledat, odkazuje k objevování. Má méně plánovaný a překvapivější průběh, zve na postupné odhalování nových oblastí a témat, k práci se zdroji, kritickému myšlení, ale také ke sdílení a spolupráci. Tedy k činnostem, které jsou s kurátorstvím bytostně spojené.

Publikace propojuje témata, která jsou vlastní projektování informačních systémů obecně s tématy, která jsou vlastní jiným oblastem – legislativa, design služeb, dialogové systémy, umělá inteligence, pedagogika atp. Výsledkem je interdisciplinárně pojatá, netradičně řešená kniha, která se snaží být základním myšlenkovým východiskem pro tvůrce informačních systémů ve vzdělávání. V rámci různých přístupů k problematice informačních systémů vytvoří velice netradiční koncept, který je psán především pro pedagogy či sociální a kognitivní vědce. Je v něm velice málo technických podrobností a neočekáváme žádné speciální čtenářovy předchozí znalosti z této oblasti. Publikace je koncipována jako přehledová monografie, která může nabídnout určité specifické paradigma tvorby informačních systémů ve vzdělávání.

Ve škole se jen velice málo prostoru věnuje tomu, jak se skutečně učit. Místo schopnosti aktivně samostatně poznávat a popisovat svět se těžiště výuky stále orientuje na znalosti a dovednosti odborného charakteru. Tato kniha se snaží být průvodcem všem, kdo by se rádi naučili učit se, a nevědí, jak na to. Snaží se klást důraz na schopnost číst a psát kritickým způsobem, kreativně myslet a organizovat svůj svět i čas. Zaměřuje se především na: - aktivní a kritické myšlení, - kreativitu a myšlenkové mapy, - paměťové techniky, - sebeřízení a organizaci času, - psaní poznámek i odborných textů, - učení se pomocí moderních technologií a skrze Internet a mnoho dalšího. Kniha je inspirací pro každého, kdo se rozhodne umět učit se zejména sám, a to bez ohledu na to, zda je žákem, studentem vysoké školy nebo již pracujícím. Dalšími zdroji informací mohou být weby Myslenkove-mapy.cz a Kreativni-uceni.cz. Autoři publikace navazují na svoji předešlou knihu Myšlenkové mapy pro studenty.

Vzdělávání není činnost, která má končit za školními dveřmi. Naopak možnosti osobního rozvoje, studia toho, co je pro člověka skutečně zajímavé a důležité často začíná až tehdy, kdy má čas a možnost organizovat si učení se po svém. Knížka vám přináší 69 metod či přístupů, které při učení sebe sama lze použít.

Průvodce pro učitele, kteří se rozhodnou využít dotyková zařízení ve své pedagogické praxi.

Kniha se zabývá informací jako antropologickým fenoménem, vycházejícím z de Chardinovské antropologie a kosmologie, založené na fenomenologii a personalismu. Analyzuje informaci jako konstrukci od širokých souvislostí až po intelektuální nitro člověka. První kapitola se zaměřuje na informační společnost jako sociální fenomén, který formuje informační prostředí a určuje mantinely lidských aktivit v západní civilizaci na počátku 21. století. Člověk je zde vnímán jako součást komplexního systému, kde kultura, politika a ekonomické determinanty ovlivňují jeho adaptaci a aktivní přetváření světa. Druhá část se věnuje analýze myšlení v kontextu kategorií, které jsou základním nástrojem lidského poznání. Tyto kategorie klasifikují svět a umožňují jeho studium přírodními vědami. Informační věda se zaměřuje na tvorbu a studium těchto struktur a zkoumá jejich význam pro lidský život a poznání. Kniha také diskutuje, proč počítače nemohou nahradit lidské myšlení a jak umělá inteligence ovlivňuje vzdělávání a filozofii výchovy. Třetí část se soustředí na prostředky lidského myšlení, přičemž analyzuje Hegelovo pojetí „člověk je myslící vědomí“. Publikace integruje poznatky z různých oborů, jako jsou filozofie, fyzika, lingvistika a informatika, a nabízí syntézu opřenou o de Chardinovské myšlenkové pozadí.

Kniha se systematicky zaměřuje na informační gramotnost pedagogů, což je téma dosud nedostatečně reflektované. Rozdělená do dvou částí, první část představuje model informační gramotnosti, který je klíčový pro intelektuální činnost v této oblasti. Autoři analyzují Přechodový model, který zahrnuje sedm oblastí: definování problému, informační vyhledávání, analýzu informací, organizaci informací, komunikaci, tvorbu znalostí a dokumentů, přičemž kladou důraz na informační sebeřízení, zahrnující bezpečnost, etiku a informační hygienu. Druhá část se zaměřuje na implementaci témat do rozvoje informační gramotnosti pedagogů prostřednictvím modulů, které vycházejí z teoretického rámce a nabízejí obsahovou kodifikaci klíčových dovedností, jako je vyhledávání informací, organizace dat či tvorba audiovizuálních materiálů. Publikace kombinuje teoretické a praktické přístupy k vzdělávání pedagogů a usiluje o stanovení standardu minimálních kompetencí pro učitele 21. století. Informační gramotnost učitelů je stále podceňovaná, a tato publikace si klade za cíl podnítit zájem o toto téma, neboť bez ní učitelé nemohou adekvátně vzdělávat sebe ani své žáky. Moderní učitel je součástí komunit, vyhledává a sdílí informace, vytváří e-portfolia a zohledňuje etiku v ICT. Kniha tak představuje základní odrazový můstek pro vzdělávání pedagogů v této oblasti.

Publikace Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu je první českou monografií, která přenáší téma kurátorství do pedagogického prostředí. Nabízí širší pedagogický a technický pohled, stejně jako praktické informace a postřehy, které mohou sloužit jak pedagogům praktikům, tak teoreticky zaměřené odborné veřejnosti. Kniha se zabývá obecnějšími pedagogickými otázkami, včetně ICT v životě školy, Whittakerova modelu a definice digitálního kurátorství, jeho vztahu k vzdělávání a kompetencím kurátora. Dále se zaměřuje na tvorbu osobního vzdělávacího prostředí a nástroje digitálního kurátorství. Obsahuje také technické otázky, jako jsou digitální knihovny, RSS a další technologie pro automatické doručování obsahu. Kurátorství, jakožto moderní přístup k učení, vyžaduje změnu myšlení, chuť experimentovat a aktivní zapojení pedagoga. Nachází se na pomezí informační vědy a pedagogiky. Z informační vědy čerpá poznatky o informačním chování a vizuální prezentaci dat, zatímco z pedagogiky přebírá schopnost systematicky pracovat s tématem a vytvářet funkční osobní vzdělávací prostředí. Publikace spojuje pedagogické, technické a kurátorské aspekty do celku, který je v kontextu konektivismu a konstruktivismu klíčový pro rozvoj moderního vzdělávání.

Kniha se zaměřuje na principy distančního vzdělávání, které se vyznačuje absencí kontaktu mezi žákem a učitelem. V pěti hlavních kapitolách se zabývá trendy, současným stavem a budoucími vizemi tohoto způsobu výuky. První kapitola představuje myšlenkové rámce a didaktické přístupy, přičemž klade důraz na konstruktivismus a konektivismus a jejich projevy ve výuce. Druhá kapitola zkoumá distanční vzdělávání jako specifický způsob výuky, včetně jeho historie a predikce trendů. Důkladně se zaměřuje na faktory ovlivňující kvalitu distančního vzdělávání, jako jsou časové aspekty, zpětná vazba a bezpečnost. Třetí kapitola se věnuje různým formám distančního vzdělávání, včetně e-learningových kurzů, webinářů, MOOC a virtuálních světů. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na didaktiku přípravy výukových materiálů, jako jsou interaktivní osnovy, testy a videa, a zdůrazňuje důležitost jejich promyšlené přípravy. Závěrečná kapitola se zamýšlí nad metodami získávání zpětné vazby o kvalitě a efektivitě vzdělávání a zdůrazňuje potřebu kontinuální evaluační činnosti, která ukazuje smysl distanční výuky.

Jak ovlivňují technologie běžnou komunikaci nebo seznamování se s dívkou v baru? Kde jsou hranice mezi sci-fi a moderními nástroji pro zpracování emocí nebo velkých dat? To jsou jen některé otázky, na které se snaží nabízená publikace najít odpověď. Nedívá se na jednotlivé trendy jen očima technologií či ekonomie, ale dává jim také rozměr sociální a antropologický. Má přitom snahu věnovat se takovým tématům, která budou společnost měnit nejvíce a nejpřekvapivěji v nejbližších letech.

Schopnost učit se efektivně a pamatovat si spoustu informací můžete stále zlepšovat. Myšlenkové mapy jsou výborným nástrojem pro studenty, protože rozvíjí kreativitu a zajišťují přechod od memorování k pochopení učiva. Neslouží primárně k tomu, aby se člověk dobře naučil na zkoušky, ale měly by rozvíjet myšlení jako takové. Schopnost rychlé analýzy, hledání systému a souvislostí nebo třeba práce s asociacemi jsou důležité pro život a práci po škole. Autoři se věnují především oblastem, které souvisejí s vysokoškolským studiem.

Jednoduše a zajímavě napsaná kniha, která vás zavede do země různých zvyků a chutí.