Jean-Paul Roux was een Franse turkoloog en specialist in de islamitische cultuur. Zijn werk richtte zich op islamische kunst en het Mongoolse Rijk, voortkomend uit zijn diepgaande academische achtergrond. Met zijn publicaties leverde hij een belangrijke bijdrage aan het begrip van de islamitische wereld en haar geschiedenis, met inzichtelijke perspectieven op haar rijke erfgoed.
The legendary Mongol conqueror Genghis Khan consolidated one of the largest empires in history. This in-depth survey, illustrated with maps and artefacts of the period, provides the reader with a vision of this incomparable leader.
Střední Asie se nacházela a nachází na periférii velkých civilizací. Proto byla po dlouhá léta chápána jako vedlejší součást „klasických“ dějin a její historiografie byla jen jakýmsi přívažkem na okraji výkladů a rozborů center velkých civilizací a kultur jako byly Persie, antické Řecko, islám Předního Východu, osmanské Turecko anebo sféra vlivů Indie, Číny a Ruska. Hlubší analýza, o niž se pokouší Jean-Paul Roux, směřuje k odlišnému pohledu na Střední Asii. Podle autora nebyla Střední Asie ani odpadkovým košem produktů a idejí velkých civilizací, ani pouze prostorem více nebo méně zdařilého recyklování toho, co vznikalo jinde. Byla to naopak křižovatka kultur a národů, kudy procházely civilizační podněty a kde se střetávaly říše a království. Jean-Paul Roux tak převrací dosud převládající pohled historiků na Střední Asii jako civilizační okraj s řadou nevýhod a ukazuje, že to se středoasijskou periférii bylo jinak. Občas sice za svou polohu trpěla, ale její otevřenost a průchodnost nesla i přednosti. Starověk a vrcholný středověk jsou v tomto směru nejlepším důkazem. Střední Asie prožívala během 1500 let svůj zlatý věk, vyznačující se ekonomickou prosperitou a kulturním bohatstvím, což si dnes lze sotva představit.
Des Achéménides à aujourd'hui, cette synthèse évoque les grands événements qui ont marqué l'Asie centrale - Afghanistan, Tibet, Mongolie, Turkestan, Sinkiang - en insistant sur la culture (art et littérature, vie sociale, religion)
Une réflexion sur le thème de la monarchie : ses origines; les privilèges, interdits et rôle du roi; les règles de transmission de son pouvoir ... Elle montre l'universalité de la figure du roi dans les grandes civilisations de l'Antiquité comme dans les monarchies européennes, mythes et religions, au-delà de leur diversité, comportant de nombreuses similitudes.
Dlouhá válka mezi islámem a křesťanstvím (7. až 21. století) ukazuje, jak násilné činy a atentáty, často označované jako „fundamentalistické“ nebo „islamistické“, jsou ve skutečnosti projevem muslimů, kteří bojují za svou víru a tradice. Západ se zdá být v konfliktu s islámem, což nás nutí zamyslet se nad historickým kontextem tohoto vztahu. Historie, od bitvy u Poitiers po útok na Světové obchodní centrum, odhaluje, že všechny tyto události jsou součástí jednoho dlouhotrvajícího konfliktu, který začal v roce 632. Každý rok, měsíc, ba dokonce týden, je zaznamenána prolita krev křesťanů nebo muslimů. Je důležité si uvědomit, že současné události jsou pokračováním téměř čtrnáct set let trvajícího sporu. Válka mezi islámem a křesťanstvím, ať už otevřená či skrytá, je realitou, i přes období přátelství a míru, které obě náboženství zažila. Tato válka nikdy skutečně neskončila. Kniha nabízí komplexní pohled na střetávání islámského a křesťanského světa, pokrývající téměř čtrnáct století a události na čtyřech kontinentech.
Francouzský badatel Jean-Paul Roux (narozen 1925) je především orientalistou a komparativním religionistou. Jeho kniha Král: Mýty a symboly je součástí volné trilogie, věnované dějinám mytologie a náboženství. Zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací (např. král-člověk, král-syn boží, král-bůh, Kristus-král, křesťanský král atd.). Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti jako soudce, kněze, ochránce a zprostředkovatele blaha a spásy všeho lidu. Široce založenou komparativní práci (zahrnující nejen evropské a asijské, ale i jihoamerické kultury), jež tkví především ve studiu starověkých a středověkých civilizací, dovádí autor až k zamyšlení nad rolí panovníka jako archetypální postavy v období končícího druhého milénia.
Ce fut pour l'Europe médiévale une véritable révolution culturelle que de découvrir l'immensité du monde. Hormis l'Islam, elle ne concevait pas qu'il pût exister quelque chose en dehors d'elle. Or voilà que, soudain, l'empire mongol de Gengis Khan et de ses successeurs faisant l'unité de l'Asie, des steppes de l'Europe orientale au Pacifique, allait lui permettre d'entrer en contact direct avec les civilisations de l'Asie centrale, de l'Inde, de la Chine et de pénétrer au cœur même des terres musulmanes. Religieux, ambassadeurs, marchands, aventuriers, ils sont des centaines à se lancer sur les routes terrestres ou maritimes de l'Asie. De ce formidable mouvement d'exploration qui dura plus d'un siècle, il nous reste le souvenir de maints voyageurs et quelques livres qui sont autant de témoignages sur la foi, le courage, la naïveté, l'orgueil ou la simplicité de ceux qui les écrivirent. Ils relatent les souffrances endurées, les périls de la route et constituent un tableau à la fois vrai et féérique de terres lointaines dont l'Européen rêvera longuement quand il ne pourra plus s'y rendre.
