Markus Giger Boeken

Paradigmatika spisovné ruštiny je integrálním výkladem tvaroslovného systému spisovné ruštiny na fonologickém základě. Popisuje podrobně aktuální hláskosloví ruštiny a ukazuje dynamiku tohoto systému s koexistencí starších a novějších variant. Fonologický systém slouží pro výklad tvarosloví a ukazuje tak relativní uzavřenost a systémovost ruského skloňování a časování. Práce vychází z aktuální literatury a z elektronických korpusů ruských textů. Kniha je vhodná pro filology se zájmem o fonetiku, fonologii a morfologii a pro všechny, kteří si chtějí prohloubit znalosti hláskosloví a tvarosloví spisovné ruštiny.

Schonungslos ehrlich nehmen uns die Autoren mit auf ihren Weg nach dem überraschenden Tod ihres Sohnes Micha und die damit verbundene Trauer. Verletzlich und offen lassen sie die Lesenden teilhaben an ihrer Zeit durch einen Schmerz hindurch, der eigentlich nicht auszuhalten ist. Sie beantworten auf diesem Weg Fragen, die man als Mittrauernder hat, aber nicht zu stellen wagt: Wie haben sie es geschafft zu überleben? Was hat ihnen geholfen als Ehepaar zusammenzubleiben? Können sie noch an einen gütigen Gott glauben? Überwindet man je diesen Verlustschmerz? Dieses Buch ist ein Trost für Trauernde, ein Kompass in Glaubenskrisen, eine Schatzkiste für Wegbegleiter und ein Mutmacher für Ehepaare in überfordernden Lebenssituationen.

Kniha Střední, jižní a východní Evropa a rok 1918: společenské a mezinárodní souvislosti navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 11 textů od účastníků již čtrnáctého konferenčního ročníku ze 7 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (bulharština, čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, ukrajinština) a tematicky různorodé odborné studie zasazují události a odkaz roku 1918 do širšího časového a teritoriálního rámce. Nehledě na různé výsledky procesů vyvolaných první světovou válkou a lety poválečnými spojují očekávání tehdejších politických elit i prostých lidí velkou část států střední, jihovýchodní a východní Evropy. Pro některé národy znamenal rok 1918 zisk vlastní státnosti, jiné národy získaly společně s vlastním státem i politická práva a občanské svobody, pro další byla tato dějinná etapa obdobím zklamaných nadějí. Pro všechny však zůstává vzpomínka na onu dobu pevně ukotvena v historické paměti.

17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, srbština) a tematicky různorodé odborné studie postihují různé roviny a projevy vzájemných komplikovaných vztahů mezi Ruskem a slovanským areálem. Publikované příspěvky ukazují, že Rusko působilo na menší národy nejen vojenskou silou a mocenským vlivem, ale i svou kulturou a jazykem, bez nichž si novodobý vývoj slovanských etnik můžeme těžko představit. Východní slovanská říše do společenského a kulturního kontextu vstupovala rovněž ve své mytizované podobě jako prostor, kam ostatní národy opakovaně projektovaly vlastní cíle a plány, a v neposlední řadě se ocitla za vlastními hranicemi i jako početná a aktivní emigrace.

Die Arbeit befasst sich mit einer seit längerem bekannten, bisher aber nur partiell beschriebenen Verbalkategorie des Tschechischen, den Resultativkonstruktionen. Im Zentrum stehen die Verbindungen aus mít («haben») und Partizip, welche insbesondere auch wegen ihrer formalen Parallelität zum Perfekt in den germanischen und romanischen Sprachen interessant sind. Ausgehend von der Begriffsbestimmung des Resultativs in den Arbeiten der Leningrader typologischen Schule und anhand eines Korpus von neunhundert manuell exzerpierten Belegen sowie einigen Tausend weiteren Belegen aus dem Tschechischen Nationalkorpus werden u. a. folgende Fragen behandelt: Wie lassen sich die Resultativa im Tschechischen formal abgrenzen und beschreiben? Welche semantischen Funktionen erfüllen sie; haben sie Eigenschaften eines aktionalen Perfekts? Wie lassen sich die tschechischen Resultativa syntaktisch analysieren? Handelt es sich um analytische Verbformen? Welche Diathesefunktionen erfüllen sie? Wie stark sind die Konstruktionen grammatikalisiert, und was können sie – unter Berücksichtigung von Forschungsergebnissen aus der Anglistik, Germanistik und Romanistik sowie von Belegen aus älteren Sprachstufen des Tschechischen – über die Grammatikalisierung vom Resultativ zum Perfekt allgemein aussagen?

Begriffe und gesetzliche Grundlagen im öffentlichen Verkehr - Raumplanung als Leitlinie der Verkehrsplanung - Die Erarbeitung kantonaler Verkehrskonzepte - Beispiele der Regionalisierung des öffentlichen Verkehrs: Schweiz, Deutschland, Frankreich, Schweden, Grossbritannien, Japan.

Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura). Autoři z řad účastníků již desátého ročníku Konference mladých slavistů z 10 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) se z perspektivy různých vědeckých disciplín kriticky a nepředpojatě zamýšlejí nad uzlovými momenty časově vzdálenější i nedávné historie slovanského areálu. Představitelé nastupující badatelské generace tak ve formě kratších studií odkrývají vzájemné průsečíky mezi různorodými jazyky, kulturami a literaturami, které se na prostoru střední, jihovýchodní a východní Evropy potkávaly a vzájemně ovlivňovaly.

Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Historická sekce, Jazyková sekce, Kulturní sekce, Literární sekce). Představitelé nastupující badatelské generace z 8 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Ukrajina) nabízejí osobitý a inspirativní pohled na jeden z klíčových problémů slovanského areálu, za který lze pokládat symbiózu i střetání odkazu minulosti, tradičních hodnot s modernizačními tendencemi. Členové mezinárodního autorského kolektivu ve formě dílčích studií a z různých vědeckých hledisek (lingvistika, literární věda, historie, kulturologie) zkoumají dynamický vztah mezi historickým dědictvím a výzvami soudobého světa ve střední a východní Evropě.