Publikace o historii kostela Svatého Norberta ve Střešovicích v Praze 6, vydaná ke 130. výročí založení kostela a současně k 900. výročí založení řádu premonstrátů, kteří kostel spravují. Obsahuje četné barevné fotografie.
V únoru roku 1730 podal veřejný žalobce Jan Blovský trestní žalobu na říšského hraběte Františka Antonína Šporka (1662 – 1738) pro kacířství, jeho šíření a pro urážky světských i církevních úřadů. Žaloba zněla hrozivě, když pro Šporka (pokud by neodvolal své bludy) požadovala mimo jiné doživotní tuhý žalář, ztrátu inkolátu a téměř likvidační majetkový trest. Větší zemský soud, který věc rozhodoval, nakonec roku 1733 vynesl rozsudek podstatně mírnější, když hraběte odsoudil jen k přiměřenému peněžitému trestu – nikoli však za kacířství. Hrabě ovšem ani s takovým rozhodnutím srozuměn nebyl a pokutu nezaplatil, takže muselo dojít až k exekuci. Předkládaná publikace na základě objevených prvotních pramenů rekonstruuje tento v Čechách ojedinělý proces – žádný jiný šlechtic u nás z kacířství obžalován nebyl. Současně ho zasazuje do rozsáhlého právně historického a teologického kontextu. Kniha nejen líčí jednu z významných událostí v životě proslulého pána na Kuksu, ale také dává nahlédnout do velmi málo prozkoumaných dějin soudního řízení v době pobělohorského královského absolutismu.
Sborník předkládá šestnáct příspěvků z odborného kolokvia, přinášející řadu nových poznatků z oboru kresby, grafiky a iluminací. Autoři příspěvků jsou v oboru největšími autoritami v rámci ČR a jejich výstupy mají vysokou vědeckou úroveň a zároveň jsou přínosné i pro širší okruh zájemců. Publikace rozšiřuje povědomí o uměleckých dílech, která nemohou být trvale vystavována pro citlivost na světlo a další klimatické podmínky. Řada Ars linearis, jako ročenka obsahující články o umění na papíře a pergamenu, je ojedinělou svého druhu v celosvětovém měřítku. Vzhledem k tomu, že vychází dvojjazyčně, je akceptována i v zahraničí, kde si již získala velmi dobré jméno.
Provdat dceru (snad proti její vůli) nekompetentním knězem, tedy proti všem církevním předpisům a absolutně neplatně, a teprve následně (a to úspěšně) usilovat o zplatnění takového manželství, to byl za počínající vlády přísného katolíka Karla VI. doslova „husarský kousek“. Hraběti Šporkovi se podařil. Jak, to je předmětem této publikace.
Autorka zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení - Norbertina, kde by se vzdělával premonstrátský dorost z celé české provincie, čímž se zde de facto vytvářela alternativa k pražské "jezuitské" univerzitě.Čtenář se tak může dovědět, jak tento plán vznikl, proč se ho nepodařil realizovat, ale také obecné informace o vzdělávácích strategií uvnotř tohoto řádu, jeho školách a náplni učiva. Na závěr autorka zařadila cenný soupis a medailony jednotlivých pedagoů tohoto řádu, kteří vyučovali na nově zřízené koleji.
Tento sborník obsahuje příspěvky přednesené na sympoziu, které se konalo v září 2007 v Hejnicích pod Jizerskými horami. Toto setkání kladlo důraz na mezioborovou diskusi, proto jsou ve sborníku zastoupeny nejen studie historické, ale i práce dějepisců umění, hudebních a literárních vědců a nechybí ani pohled sociologa.
Dějiny františkánské koleje Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze (1629-1786).
