Richard Pietrass Boeken

"Déšť chmuří duši. Vydal už rok své nejlepší? / Léto sceluje jizvy, do uzlů svazuje v přehršlích / vlasy… Jen mezi námi je otevřeno. / My jako oblaka jsme se setkali. Sjeďme jak blesky, / co třasy a křečemi svá mlna přestály." Sbírku Z lemu snu (Traumsaum), kterou lze číst mimo jiné jako hutný milostný příběh, napsal jeden z nejlepších současných německých básníků Richard Pietrass coby hostující "městský kronikář" na zámku Rheinsberg v roce 2008. V Edici Revolver Revue vychází její česko-německé vydání, s českým překladem Věry Koubové a s ilustracemi a v grafické úpravě Luboše Drtiny.

Výber z básnickej tvorby Richarda Pietrassa, popredného nemeckého spisovateľa, laureáta Ceny Jána Smreka 2021. Básne preložil, kalendárium života a diela autora a doslov napísal Milan Richter, ktorého s R. Pietrassom spája dlhoročné priateľstvo. Kniha obsahuje aj obrazovú prílohu. Poézia Richarda Pietrassa je náročná i hravá. Autor umne využíva zvukomalebnú bohatosť svojej materčiny a mnohovýznamnosť kompozít, ako aj novovytvorených zlúčenín. Jeho verbálne akrobatické kúsky raz odkrývajú ľúbostný vzťah, inokedy sú reflexiou neutešenej spoločenskej situácie. Básnik nie je spolutvorcom, ale skôr kritickým pozorovateľom z odľahlého miesta kdesi na okraji. Za veľa inak nestojím, na mne / naozaj nezáleží. // Oporou nie som pre nijaké tróny, / no ani guľou v biliarde mocných.Ukážka:BarometerSom barometer. Nikomu veľmi neosožím.Kto obíde sa bezo mňa, ten spozná dážď na vlastnej koži.Mám tenkú pokožku. Už dotyk vzduchu je taký prudký, že ho pokladám za poruchu.Ukážem tlak, ktorý na vás leží, kým bezstarostne jeden k lietadlu, druhý k električke beží.Za veľa inak nestojím, na mne ozaj nezáleží.Oporou nie som pre nijaké tróny, no ani guľou v biliarde mocných.

In "Gast unter Gästen" thematisiert Richard Pietraß in seinen Strophen die Vielfalt des Lebens. Er vereint Lobhymnen auf Freunde mit spöttischen Versen über Platzhirsche und Schwatzspatzen, und beschreibt die Wechselbäder eines Gastes in seinem bunten Lebensstil.

Richard Pietraß, sächsischer Blauwal in den Seen Brandenburgs, ist ein enthusiastisch Liebender, den weder Sinnestaumel noch Seelenschmerz stumm machten. Seine Liebesfontainen sind Jahresringe. Noch an Krankheit und Tod der Liebsten und jener raren Liebe nach der Liebe lässt er uns teilhaben: An Verzauberung und Verlust, Jubel und Jammer. Sein Zyklus „Letzte Gestalt“ gehört zu den großen Texten deutscher Liebesdichtung des 20. Jahrhunderts.