Marina Čarnogurská Boeken

Základní kánon taoistické literatury - Tao Te Ťing se obvykle překládá jako "cesta ku Tao a Ctnosti. Hlavním pojmem je tu Tao, což je všechno a nic, veškeré jsoucno i veškeré nejsoucno, které je nedefinovatelné a neuchopitelné a neskonale vznešené. Nevíme, kdo první vyslovil myšlenku, že Tao je nic ve všem a všechno v ničem a proto taoismus, který se v průběhu staletí zformoval do náboženství, je vlastně náboženstvím bez Boha. Tento způsob myšlení arciť vyhovuje tupým ateistům, kterým bezbožnost nebo přesněji bez-božnost taoismu hraje do karet, protože dokazuje, že náboženství se bez Boha vlastně velmi dobře objede. Všechno je ale jinak. Pokud si našeho křesťanského Boha nepředstavujeme jako stařečka, plujícího na obláčku a víceméně libovolně zasahujícího svou všemohoucností do veškerého dění ve Vesmíru, nemůžeme přehlédnout výraznou shodu mezi definicemi Tao a definicemi boha jako Absolutna. Je skutečně na pováženou, proč dosud žádný z překladů, respektive převodů nenabídl svým čtenářům jednoduchou rovnici Tao = Bůh a vysvětlení, proč tomu tak je a jinak nemůže být. Eklektický převod Jos. A. Zentricha na tuto možnost, respektive na tuto Pravdu poukazuje a nabízí českému, potažmo evropskému křesťanskému čtenáři porovnání staročínského náboženského myšlení s evropským moderním myšlením a ukazuje na jednotu zdrojů, ze kterých čínské i evropské myšlení vycházejí...

V prvej časti predkladanej monografie sa sinologička Marina Čarnogurská venuje výskumu myšlienkového vývoja i štylistickým a textologickým premenám písomných záznamov Lao c´ových filozofických predstáv o základnej energii bytia Te a Jej Ceste Tao.

Dnes už skoro na predmestí Pekingu, na úpätí tzv. Západných hôr, v obkolesení pohorím Nebeskej Nesmrteľnosti, sa rozkladá Údolie trinástich cisárskych hrobiek (Š´san ling), nekropola čínskej cisárskej dynastie Ming (1368 – 1644). Spolu s Dlhým Múrom je to najnavštevovanejšie turistické miesto v okolí Pekingu. Dvojica autorov, sinologička Marina Čarnogurská a fotograf a cestovateľ Peter Čaplický, touto knihou (dokonca po prvý raz v i čínskych dejinách) sprístupňujú detailne súvisle jednak osudy tejto „Žiarivej“ čínskej dynastie a cez ne i históriu a osud celej Číny počas jej vlády, no zároveň cestopisnými črtami z prechádzok do jej zákutí poodkrývajú i mnohé tajomstvá nielen podzemia jej posmrtných palácov, ale i dlho tabuizovaných faktov, ktoré sa tam odohrali počas tzv. „kultúrnej revolúcie“ v rokoch 1965 – 1976. Autentickosť spracovania celého tohto doteraz u nás skoro úplne neznámeho materiálu zvýrazňuje i bohatá paleta veľmi originálnych fotografií, uverejnených v knihe.

Zaujímavé svedectvo o čínskej láske k múdrosti, o jej odpovediach na filozofické a metafyzické otázky, aké si kládli filozofickí predstavitelia rôznych svetových civilizácií. Kniha posúva našu europocentrickú predstavu o líniách svetovej filozofie do východnejších končín a dokazuje prínos čínskej múdrosti do pokladnice svetového kultúrneho dedičstva.

Ide o 2. diel – pokračovanie – knihy Lao c’ a proces vzniku Tao Te ťingu od známej sinologičky Mariny Čarnogurskej, o jeho chanskej redakčnej, cenzorskej a ideologickej úprave, ktorá postupne vyústila do dnešného oficiálneho Lao c’ovho spisu, známeho už ako Taote ťing. Preto sa hneď začína 5. kapitolou. V nej, ako aj v ďalších kapitolách autorka porovnáva kópie od iných vykladačov s originálom a vyznačuje nielen interpretačný, ale aj filozofický posun týchto prepisov, neraz veľmi poškodených alebo ovplyvnených dobou. Lao c’ov myšlienkový odkaz, pretváraný od svojho vzniku v 5. stor. pred n. l. počas celého ďalšieho pretransformovávania do mnohých rôznych textových podôb, je však filozoficky taký geniálny, že mu ani jedna z týchto transformácií vôbec neublížila, a v každej rovnako sugestívne odpovedá nielen čínskym, ale už aj zahraničným čitateľom na mnohé životne dôležité otázky. Pravdepodobne aj preto sa toto Lao c´ovo dielo stalo v súčasnosti tým najprekladanejším čínskym filozofickým dielom, ktoré v mnohých jazykoch sveta ešte aj v 21. storočí pomáha človeku hľadať pravdu o podstate nášho bytia, a tým i o zmysle ľudského života na našej Zemi.

Z klasických kníh konfuciánstva. Zbierka výrokov a rozhovorov Konfucia s jeho žiakmi a súčasníkmi. Datovanie zbierky je neisté, podla výskumov vznikla v období okolo roku 400 pred n.l., teda približne 70 rokov po jeho smrti.