Pavel Klusák Boeken

Prožijme znovu zázrak jménem Semafor. S porozuměním. Fenomén divadla Semafor přišel s počátkem šedesátých let jako zjevení, které ztělesnilo touhu československé společnosti po svobodě a uvolnění. Písničky dvojice Jiří Suchý & Jiří Šlitr si stejně jako odvázaný duch divadla záhy získaly tak velkou popularitu, že opatrná dobová média rezignovala a Semafor přijala. Divadlo nabízelo mnohé: nové hvězdy Waldemara Matušku, Evu Pilarovou či Hanu Hegerovou, ale také svébytné neherectví Suchého a Šlitra. Jejich písně se staly vpravdě všelidovým majetkem a „šlitrovky“ pevně srostly s každodenním životem napříč československou společností. Pavel Klusák se rozhodl prožít se Semaforem celá šedesátá léta. S ikonickými hrami Jonáš a tingltangl, Dobře placená procházka nebo Ďábel z Vinohrad se spouští do nitra příběhů éry Suchého a Šlitra, ale také se od nich rozhlíží ven k dobovým kulturním kontextům. Vždyť se semaforskými tvůrci spolupracoval snad každý, kdo tehdy v Československu utvářel novou kulturu.

V této knize, která je něco mezi příručkou a prózou, zpracovává Pavel Klusák v krátkých encyklopedických heslech hudbu jedinečných osudů a technik, často ze zdánlivých okrajů scény, zapadlé příběhy, outsider art a art brut v hudbě, tvorbu duševně nemocných autorů stejně jako zkrachovalých labelů.

Sophistica Gallery, Praha vydala rozsáhlou dvojjazyčnou monografii Olga Karlíková 1923 – 2004: Naslouchání / Listening, v níž představuje poprvé v celé komplexnosti mnohostranné životní dílo dlouho opomíjené umělkyně – malířky, kreslířky, grafičky, textilní výtvarnice a signatářky Charty 77. Autorka je nejvíce známá svými kresebnými a obrazovými záznamy ptačích zpěvů. Celé dílo Olgy Karlíkové je obráceno k přírodě, k niternému naslouchání přírodním jevům, v knize rozčleněné do oddílů Země, Voda, Prostor, Zpěvy s fotografiemi Ondřeje Poláka. Po úvodním textu Terezie Zemánkové věnovanému životnímu příběhu a přehledu tvorby Olgy Karlíkové následují další odborné studie; o textilu píše Johana Lomová, o ilustrační tvorbě Anežka Šimková, o autorčiných ptačích zpěvech z pohledu muzikologa Pavel Klusák. Knihu obohacuje esej Václava Cílka a rozhovor Marcely Pánkové s autorkou z devadesátých let. Přílohu knihy tvoří Ptačí a žabí abeceda s kresebnými záznamy Olgy Karlíkové doprovázené odbornými komentáři Víta Zavadila a vložené CD se zvukovými nahrávkami. Seznamy výstav a vyobrazení, bibliografie a vevázané ukázky svitků s ptačími zpěvy doplňují bohatou strukturu knihy, odpovídající edičnímu záměru vytvořit objevnou a živou odbornou publikaci jako poctu Olze Karlíkové. Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Museu Kampa, Praha, 8. září - 8. listopadu 2020.

Na počátku byla hvězda. Pak přišla pop-music. Karla Gotta znali desítky let všichni občané Československa. Jako největší domácí hvězda své doby byl výjimečný a zároveň každodenně přítomný. Nikdy u něj nešlo jen o písničky a o osud jedné hvězdy. Jeho příběh byl příběhem Československa: Gott často artikuloval a zároveň umocňoval náladu ve společnosti. V šedesátých letech prožíval velký třesk československé pop-music, pomáhal ji vynalézt a spolu s publikem se opájel její čerstvostí. Po roce 1968 normalizované Československo stagnovalo a Gott byl zásadní součástí jeho stojatých vod. V osmdesátých letech se snažil oklepat z té nejhorší nesvobody a hledal prostor mezi nezávislostí a přežíváním — stejně jako většina společnosti. V letech devadesátých se pak Karel Gott rozhlížel, jak vše přetavit do nového začátku a podnikat. Dobová média a hudební průmysl, tichá vyjednávání mezi mocí a zábavou, instituce státního monopolu, kultura izolovaná a zároveň mnohdy dotovaná, zvládnuté řemeslo i to nejtemnější z protekcionářského popového byznysu — toho všeho se příběh Karla Gotta dotýká. Zároveň je to příběh muže, který možná jako první v Československu pochopil, jak se dělá sláva. Kniha GOTT hudebního publicisty Pavla Klusáka všechny tyto příběhy vypráví a črtá přitom plastický obraz společnosti a kultury Československa od padesátých do devadesátých let minulého století.

Autor v této knize mapuje moderní hudbu od nástupu rock'n'rollu až po významné jevy posledních let (Björk, Radiohead). Činí tak ojedinělým způsobem: nikoli podle žánrů, ale podle těch alb, která se stala mezníky, která sehrála ve vývoji populární hudby klíčovou úlohu a posunula dění dál. Za všechny uveďme: The Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band, Bob Dylan: Highway 61 Revisited, Queen: Queen I, Michael Jackson: Thriller, Pulp Fiction, Björk: Vespertine atd.

Knižní bilanční rozhovor hudebního publicisty Pavla Klusáka s Janem Burianem o hudbě a písničkách mapuje Burianovo rodinné zázemí, tvůrčí zdroje a autorskou tvorbu za bezmála půl století. Jsou představena řadová alba, okolnosti jejich vzniku a také důležitá hudební partnerství – od hraní ve dvojici s Jiřím Dědečkem, Danielem Fikejzem nebo Petrem Skoumalem, se skupinou Zvláštní vydání s Vlastislavem Matouškem, v triu s Františkem Jančem a Janem Jeřábkem až po spolupráci se syny Janem a Jiřím nebo nejnověji se skupinou Bizarre Band. Kromě hudebníků se rozhovor věnuje i tvůrčí spolupráci s předními zvukaři a dalšími spolupracovníky. Závěr knihy tvoří autorský komentář Jana Buriana k pětadvacítce jeho písní. Nechybí ani kompletní diskografie a rejstříky.

Kniha přibližuje čas výrazných změn, který nastal od konce 90. let dvacátého století. Nesoustředí se jen na samotná hudební díla: sleduje cesty hudebního díla k publiku, které se zásadně proměnily s internetem, sdílením, pirátstvím, rozpadem velkého nahrávacího průmyslu a novou nezávislostí hudebníků. Představuje i nové poetiky a principy, se kterými přicházejí umělci v posttechnologické době. Přední český myslitel o hudbě Pavel Klusák přináší do knihy pohledy a materiál z celého světa s důrazem na vstup nových teritorií do dřívějšího centrálního euroamerického příběhu.