Ondřej Höppner staat bekend om zijn uitgebreide werk in de journalistiek en uitgeverij, met een primaire focus op sensatiebladen. Zijn carrière omvat de oprichting, leiding en grafisch ontwerp van talrijke nationale en lokale kranten en tijdschriften. Höppners geschriften verkennen vaak controversiële onderwerpen, en zijn journalistieke aanpak wordt gekenmerkt door een directe en compromisloze stijl. Zijn werk weerspiegelt een interesse in maatschappelijke verschijnselen en hun mediapresentatie.
Záhadná smrt dvou blondýnek v Egyptě stále zaměstnává nejen orgány činné v trestním řízení ale i fantazii české veřejnosti. Proč a jak zavraždil Petr K. Nejen svou půvabnou manžeku ale i nádhernou dceru? A udělal to vůbec? Publikace podrobně popisuje život i poslední dny obětí i otce rodiny a odhalí i fakta, která se dosud neobjeila v tisku.
Po všech stránkách výjimečný a originální román s podtitulem …jak jsem svlékl Anetu a počal dítě s hvězdou Ordinace v růžové zahradě ze zákulisí českých bulvárních médií. Jeho autor Ondřej Höppner, který pracuje v novinách a časopisech už patnáct let, čtenáře dovádí do míst, kam se běžný smrtelník nikdy nepodívá, a činí tak s lehkostí, bravurou a mimořádně vytříbeným vtipem. Autor se pouští na velmi tenký led: v románu používá skutečná jména skutečných postav, o nichž denně čteme v novinách nebo je vídáme v televizi. Jde tedy o první českou reality show v písemné podobě, což je formát, který nemá obdoby. Fabulaci používá jen velmi zřídka, většinou jde o prostý popis reality. Na křídlech hvězdné euforie se dostaneme do výšin, odkud je vidět celebritám až pod polštáře, a pak se společně zřítíme do pekel reality, kde duní vlaky, funí vrazi a samota je to jediné, co má ještě smysl. Knihu přečtete jedním dechem!
Mnoho lidí, kteří znají případ Petra Kramného, je přesvědčeno o jeho vině, a to bez ohledu na důkazy. Obraz „vraha Kramného“ vytvořila média, což vedlo k veřejné poptávce po přísném potrestání. Státní aparát se této poptávce podřídil, a celá země spekulovala o jeho vině na základě dojmů. Bohužel se zdá, že tuto argumentaci přijal i soud. Relevantními důkazy jsou pouze fakta z nejnovějších znaleckých posudků a výsledky pitvy provedené v Egyptě, které české vyšetřovatele a lékaře zcela opomíjeli a zesměšňovali. V úsilí usvědčit Kramného na základě „řetězce nepřímých důkazů“ se dokonce objevila i falza. Novinář Ondřej Höppner na této knize pracoval přes dva roky, měl přístup k soudnímu spisu a utajované dokumentaci, což mu umožnilo prozkoumat případ do hloubky. Základní otázka zní: Je dost důkazů pro odsouzení Kramného za vraždu? Odpověď je jasná: Ne. Dnes je jisté, že pokud Kramný zavraždil svou manželku a dceru, pak ne elektrickým proudem. Vynořuje se hypotéza, že rodinu a sebe otrávila Monika Kramná. Případ ukazuje, jak média, policie, soudy a státní zastupitelství mohou za určitých okolností udělat z kohokoli vraha, přičemž na začátku všeho stojí prodaný náklad a sledovanost.
Kniha poezie českého žurnalisty Ondřeje Höppnera, doplněná jeho vlastními kolážemi, je souborem hravých a satiricky podaných textů, které se (někdy i skrze relikty minulosti) vyjadřují k problematice současnosti. Ironicky použitá parafráze biblických motivů dělí sbírku Ondřeje Höppnera do sedmi základních kapitol, v nichž ovšem Bůh netvoří svět, ale naopak dovádí k totálnímu zániku, neboť dochází k nezvratnému přesvědčení, že "člověk byla chyba". V satiricky pojatých básnických komentářích, následujících po sobě v dramaticky vypjatém sledu, pracuje autor s literárními parodiemi, humornými nadsázkami, ironickými licencemi a navíc téměř každý verš ilustruje pozoruhodnou koláží, která jen podtrhuje kompaktní celistvost této sbírky.