Stanislav Struhar Boeken

Als Elias nach Lissabon kommt, um die Wohnung seiner verstorbenen Großeltern zu übernehmen, öffnet sich seinen Augen eine Vergangenheit, von der seine Mutter nie sprach. Auf den Fotografien sieht er seine Großeltern das erste Mal, doch bald schon erfährt er mehr über ihr Leben, auf dem ein dunkler Schatten lag. Er fühlt sich in ihrer Heimat freundlich aufgenommen, und die Schönheit Lissabons berührt ihn, doch vermag er sich trotzdem nicht vorzustellen, in einem fremden Land zu leben. Die Literatur und die Fado-Lieder einer jungen Buchhändlerin begleiten ihn in den Tagen vor seiner Rückkehr nach Wien.

Kniha Cizinci, kterou Stanislav Struhar navazuje na svou úspěšnou, ze strany čtenářů i kritiky přívětivě přijatou knihu Cizinky, přináší dvě další znamenitě psané prózy, vyprávějící s poetickou lehkostí a intelektuální precizností o lásce i ztrátě nejen v Rakousku a Německu, ale i v současné České republice. Stanislav Struhar (1964) je jedním z nejpozoruhodnějších rakouských spisovatelů současnosti. Narodil se v Gottwaldově, dnešním Zlíně, a v roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska. Debutoval v Rakousku básnickou trilogií Stará zahrada, v dalších letech publikoval prozaická díla. V České republice vyšly jeho rané romány Rukopis a Opuštěná zahrada, po nich následovaly české překlady již německy psaných děl Hledání štěstí, Cizinky, Váha světla, Důvěrně známé hvězdy domova, Barvy minulosti, Opuštění a Dar naděje. Náleží k nejvýraznějším německy píšícím spisovatelům českého původu, jeho literární tvorba je podporována stipendii a získala řadu uznání. Žije ve Vídni. Z němčiny přeložila a doslov napsala Markéta Kliková.

Mit der Gedichttrilogie „Der alte Garten“, die bereits viel Beachtung fand und nun in der vierten Auflage vorliegt, stellt Stanislav Struhar sein bislang persönlichstes Buch vor, ein in sich geschlossenes Werk von großer poetischer Substanz und Tiefe, an dem er jahrelang gearbeitet hatte. Schon anfangs der 1980er Jahre verfasste er die ersten Gedichte für seine Gedichttrilogie, und darin erzählte er nicht nur von seiner Kindheit und Jugend in zerrissener Familie, sondern auch von seinem Leben in der Tschechoslowakei, in dem er als Regierungsgegner ständigen Repressionen ausgesetzt war. Seine Gedichte, die durch seine ungebrochene Sprachkraft und seinen unverwechselbaren Stil geprägt sind, trug er schließlich auf seiner gefährlichen Flucht zusammen mit seiner Frau Yvona nach Österreich. Die Schwierigkeit der Emigration und vor allem die Trennung von ihrem damals dreijährigen Sohn Stanislav, der bei den Großeltern in Zlín zurückbleiben musste, hinterließ er in subtilen und elegischen Kompositionen, deren erschütternde Wirkung auch durch das hervorgerufen wird, was in ihnen nicht ausgesprochen ist. In seinem umfangreichen literarischen Werk nimmt seine Gedichttrilogie gewiss eine Sonderstellung ein. Mit der Unterstützung seines Sohnes Stanislav, der in Wien als Buchhändler lebt, schuf er hier eine sensible Neuübertragung seiner Gedichte, die nun in beiden Sprachen sein lyrisches Werk wieder aufscheinen lässt.

Román Opuštění, brilantně psaný v podmanivém prostředí západní Ligurie, vypráví intimně lyrickým a dokonale úsporným stylem poutavý příběh mladého Rakušana, který se vypravil do Itálie hledat svého otce.

Stejně jako v knize Barvy minulosti předkládá Stanislav Struhar i v dalším, kompozičně i esteticky vyzrálém díle Barvy budoucnosti tři výtečné prozaické práce plné překvapujících zvratů a souvislostí, strhující melancholie a intelektuální individuality; nezaměnitelným stylem, v němž se ztrácí hranice mezi prózou a poezií, zachycuje působivý portrét současné Vídně.

Smutný příběh dospívajícího chlapce, který se těžce vyrovnává s minulostí své rodiny. Hrdina novely je pronásledován vzpomínkami na mrtvého bratra. Vyrůstá v domě prarodičů, v atmosféře omšelé elegance a nevyřčených tajemství. Svůj citový život upíná k mladičké tetě, která s ním sdílí jedno patro vily. Dívka se mu stává náhražkou matky, přátel i inspirací opatrného erotického probuzení. Děj spěje pomalu, ale neodvratně k okamžiku, kdy se chlapec dozví tragické podrobnosti o bratrovi, matce a zločinu, který poznamenal jeho rodinu.

Der Weg zur Erzählbarkeit, zur eigenen Welt in der von Herder gewünschten Form, ist heute, mehr als 200 Jahren danach, noch immer eine Herausforderung. Mehr denn je, wenn man sich die Ereignisse in der Krise, die eine kulturelle ist und schon längst nicht mehr eine bloße Finanzkrise, vor Augen führt. Und doch haben wir in den Literaturen alle Erfahrungen komprimiert, die den Menschen die Möglichkeit bieten, den anderen, das Gegenüber, und in ihm sich selbst zu finden. Zeigt uns nicht immer wieder die Literatur, wie wir uns danach sehnen, endlich gehört, endlich zur Kenntnis genommen und gelesen zu werden?

Astrid Krausseovou, redaktorku vyhlášeného vídeňského literárního nakladatelství, obtěžují na ulici dva muži. Na pomoc jí přispěchá David Kostka, bývalý knihkupec z malého knihkupectví, kde patřila k pravidelným zákaznicím. Davidovi se podaří strávit s redaktorkou večer. Astrid zná Davida jako milovníka literatury, ale o jeho vášni, psaní, dosud neví. Mezi Davidem a Astrid postupně vzniká milostný vztah. Astrid se zajímá o český jazyk a českou kuchyni, brzy otěhotní. – Román napsaný procítěně poetickým jazykem odráží autorovo hledání a vytváření nového domova. S nejkrajnějším lakonismem a velkou naléhavostí, které vyznačují již jeho ranou českou prózu, autor vypráví nejen humorný, ale i melancholický příběh jedné lásky, které na pozadí integrující se Evropy hrozí ztroskotání.

Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. V románech a povídkách se mimo jiné zabývá životem cizinců v nové společnosti a zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících spisovatelů českého původu. Ve svém novém románu, lyricky laděném v malebném prostředí Itálie, Monaka a Francie, vypráví podmanivý příběh mladé ženy z jedné ligurské horské vesnice, kterou zastihne podobný osud jako kdysi její matku, pocházející z Rakouska.