Pavel Pospěch Boeken

Co znamená mluvit v dnešní době o venkovu? Venkov je v našich představách spojen se zemědělstvím a s tradicí, ale také s odpočinkem a s turistikou. Někdy se nám jeví jako zaostávající, jindy je zase baštou hodnot, které se z naší městské civilizace vytratily. Kniha vynalézání venkova v ČR po roce 1989 je rekonstrukcí toho, jaké významy venkovu připisujeme a co pro nás venkov znamená. Je popisem změny, kterou naše chápání venkova prošlo v posledním čtvrt století. A tvrdí, že rozsah této změny je tak velký, že můžeme hovořit přímo o "vynálezu venkova".

Sociologická expedice do nitra vlastní země Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci. Společenské otřesy totiž přinášejí také nové pohledy na to, co se nám dosud jevilo jako samozřejmé. Kniha Neznámá společnost od sociologa Pavla Pospěcha tyto perspektivy otevírá a ukazuje, jak je můžeme využít. Vychází ze sociologických průzkumů, historických studií i filozofie, především se však nebojí klást si zdánlivě banální otázky a hledat na ně odpovědi na nečekaných místech. Proč má tolik lidí vlastní bazén? Proč si pořád opakujeme vtipy o frontách na banány? Proč je pro nás tak důležité být přirození a sami sebou? V Neznámé společnosti se čtenář stane profesionálním cizincem ve vlastní zemi. Najednou se i skutečnosti, které doposud dávaly smysl a působily nesporně, začnou zdát podezřelé — a naopak, zdánlivé historické nahodilosti a anomálie náhle začínají dávat smysl.

Kniha se zabývá otázkou, zda jsou nákupní centra budoucností veřejného prostoru. Tato otázka se objevuje v médiích v souvislosti s tím, jak se „výlet do nákupního centra“ stává běžným způsobem trávení volného času, čímž nahrazuje vylidňující se městská centra. Autor zkoumá tuto problematiku z pohledu sociologie a ukazuje, že konflikt mezi veřejným prostorem a nákupními centry odhaluje složitější otázky regulace prostoru a produkce řádu v každodenním životě. Veřejný prostor je charakterizován setkáváním cizinců, což vyžaduje určitou formu řádu pro zajištění důvěry a bezpečnosti. Autor se ptá, jak je veřejný prostor vůbec možný, a identifikuje dva způsoby regulace: vnitřní, intersubjektivní a nepsanou, a vnější, formální sociální kontrolu. Kniha ilustruje tyto formy regulace na příkladu tradičního veřejného prostoru a nákupních center, která zásadně mění náš vztah k městům. Klade otázky o koexistenci neznámých lidí ve městech, ohrožení veřejného prostoru, úpadku veřejného prostoru a o tom, jak nákupní centra vytvářejí "nový veřejný prostor". Jak vzniká prostor, který je bezpečný a vzrušující? Jsou nákupní centra skutečně budoucností našich měst?