Julia Lovell Boeken

Since the 1980s, China seems to have abandoned the utopian turmoil of Mao's revolution in favour of authoritarian capitalism. But Mao and his ideas remain central to the People's Republic. With disagreements between China and the West on the rise, the need to understand the political legacy of Mao is urgent and growing. A crucial motor of the Cold War: Maoism shaped the course of the Vietnam War and brought to power the Khmer Rouge in Cambodia; it aided anti- colonial resistance movements in Africa; it inspired terrorism in Germany and Italy, and wars and insurgencies in Peru, India and Nepal, some of which are still with us today. Starting with the birth of Mao's revolution in northwest China in the 1930s and concluding with its violent afterlives in South Asia and resurgence in the People's Republic today, Julia Lovell re-evaluates Maoism as both a Chinese and an international force, linking its evolution in China with its global legacy.

âe~A gripping read as well as an important one.âe(tm) Rana Mitter, Guardian In October 1839, Britain entered the first Opium War with China. Its brutality notwithstanding, the conflict was also threaded with tragicomedy: with Victorian hypocrisy, bureaucratic fumblings, military missteps, political opportunism and collaboration. Yet over the past hundred and seventy years, this strange tale of misunderstanding, incompetence and compromise has become the founding episode of modern Chinese nationalism. Starting from this first conflict, The Opium War explores how Chinaâe(tm)s national myths mould its interactions with the outside world, how public memory is spun to serve the present, and how delusion and prejudice have bedevilled its relationship with the modern West. âe~Lively, erudite and meticulously researchedâe(tm) Literary Review âe~An important reminder of how the memory of the Opium War continues to cast a dark shadow.âe(tm) Sunday Times

This title tells a story of drugs, distrust, greed and rebellion. 'On the outside, [the foreigners] seem intractable, but inside they are cowardly...Although there have been a few ups-and-downs, the situation as a whole is under control.' In October 1839, a few months after the Chinese Imperial Commissioner, Lin Zexu, dispatched these confident words to his emperor, a Cabinet meeting in Windsor voted to fight Britain's first Opium War (1839-42) with China. The conflict turned out to be rich in tragicomedy: in bureaucratic fumblings, military missteps, political opportunism and collaboration. Yet over the past hundred and seventy years, this strange tale of misunderstanding, incompetence and compromise has become the founding myth of modern Chinese nationalism: the start of China's heroic struggle against a Western conspiracy to destroy the country with opium and gunboat diplomacy. "The Opium War" is both the story of modern China - starting from this first conflict with the West - and an analysis of the country's contemporary self-image. It explores how China's national myths mould its interactions with the outside world, how public memory is spun to serve the present; and how delusion and prejudice have bedevilled its relationship with the modern West.

Exploring the epic narrative of the Great Wall of China, this history delves into the conquests and upheavals that shaped the Chinese empire from the second millennium BC to modern times. It offers insights into the cultural and historical significance of the Wall, highlighting its role in the empire's defense and identity through various eras. The book provides a comprehensive look at how this monumental structure reflects the resilience and evolution of Chinese civilization over centuries.

PLATZ 1 SACHBUCH-BESTENLISTE WIE DIE WELT DEM MAO-FIEBER ERLAG Unter der Herrschaft Xi Jinpings prägt der Maoismus bis heute die Politik Chinas. Umso wichtiger ist es, seine Geschichte zu verstehen. Revolutionär, brutaler Diktator, Pop-Ikone: Mao Zedong war eine der prägendsten Personen des 20. Jahrhunderts. Das kleine Rote Buch , bis heute knapp eine Milliarde Mal gedruckt, verbreitete sein Denken weltweit. Antikoloniale Bewegungen beriefen sich ebenso auf den Großen Vorsitzenden wie Politsekten und Terrororganisationen. Rudi Dutschke propagierte den »Langen Marsch durch die Institutionen«. Andy Warhol wählte Mao als sein erstes nichtwestliches Motiv. In ihrem monumentalen Buch zeigt Julia Lovell, wie der Maoismus in China und zahlreichen anderen Ländern rund um den Globus zu einer so wirkmächtigen Ideologie werden konnte. Dabei verschiebt sie die Koordinaten der herkömmlichen Geschichtsschreibung. Fernab von Moskau und Washington beeinflusste Peking zur Hochzeit des Kalten Krieges den Konflikt in Vietnam, verhalf den Roten Khmer in Kambodscha an die Macht und inspirierte Guerillas in Indien und Peru. Lovell erklärt, warum Intellektuelle in Westeuropa von einer Weltanschauung fasziniert waren, die sich an chinesische Bauern richtete. Sie folgt den Wegen revolutionärer Kämpfer aus Afrika, Südamerika und den USA. »Ein beeindruckendes, zugängliches und [...] erstaunliches Buch« (Ian Johnson, Pulitzer-Preisträger).

Vztahy čínské Říše středu s okolním světem byly po tisíciletí neodlučně spjaty s nejmohutnější stavební památkou všech dob. Velká čínská zeď je nejvýmluvnějším symbolem toho, s jakou nedůvěrou Číňané od věků pohlíželi na vše, co se nacházelo mimo dosah kultury, kterou sami stvořili, a která pro ně byla absolutním vrcholem pozemské civilizace. Svět se dělil na kultivované obyvatele Říše, poddané Trůnu nebes, a na barbary, proti nimž bylo třeba sofistikovanou čínskou civilizaci chránit. Západnímu světu trvalo velmi dlouho, než dokázal prolomit hradbu povýšeného pohrdání, s nímž císařští hodnostáři - i všichni ostatní Číňané - shlíželi na kohokoliv, kdo přicházel do jejich Říše z vnějšího světa. Povědomí o výjimečnosti Číny a jejího lidu, který je předurčen, aby vládl světu nade všemi národy, přetrvává v Číně dodnes, i když pod tlakem událostí byli poslední císařové i jejich komunističtí nástupci nakonec přinuceni zapojit se do komunikace se světovým společenstvím a přijmout zahraniční vlády jako rovnocenné partnery v jednání o mezinárodních otázkách. Kniha Julie Lovellové vypráví o dějinách čínských vztahů se zahraničím a o dějinách Velké čínské zdi; ty dva pojmy v Číně odedávna téměř splývaly a v jistém smyslu splývají dodnes, protože Velká čínská zeď není jenom stavbou, ale i symbolem, vyjádřením postoje, je filozofií a neoddělitelnou, trvalou součástí vztahu Číňanů k jejich vlastní zemi. Zdroj: obálka knihy