Julia Lovell Boeken

Op levendige wijze wordt het verhaal van Muur verbonden met de geschiedenis van het Chinese Rijk en het grensbeleid. Zij weet de intimiderende omvang van de Muur terug te brengen tot een menselijke maat door te schrijven over de keizers die opdracht gaven tot bout van de verschillende delen, de mensen die bij de bouw betrokken waren, de soldaten die de Muur verdedigden en de vele miljoenen die stierven op de Muur. In haar boek ontrafelt en demystificeert Lovell het beeld zoals wij dat nu van de Muur hebben ' een belangrijke toeristische attractie,m een indrukwekkende constructie die zichtbaar zou zijn vanaf de maan.

Legendarily, 2200 years old and 4300 miles long, the Great Wall of China seems to make an overwhelmingly confident physical statement about China's age-old sense of itself as an advanced civilization anxious to draw a line between itself and the 'barbarians' at its borders. But, behind the Wall's intimidating exterior - and the myths that have built up around it - lies a complex history of China's view of the outside world, and itself. In this book, Julia Lovell explores the conquests and cataclysms of the Chinese empire over the past 3000 years with wonderful style.

Woordenboek van Maqiao is een roman over het Zuid-Chinese dorpje Maqiao. Hoewel fictief is Maqiao getekend naar de persoonlijke ervaringen van Han Shaogong op het Zuid-Chinese platteland tijdens de Culturele Revolutie. Met behulp van vertellingen, portretten, herinneringen en beschouwingen legt Han Shaogong de woorden van de plaatselijke taal uit. Hij beschrijft zo de confrontatie van een jonge scholier uit de stad met de boeren die het van oudsher ‘barbaarse’ Zuid-Chinese platteland bevolken. Een confrontatie tussen opvattingen en culturen.

Since the 1980s, China seems to have abandoned the utopian turmoil of Mao's revolution in favour of authoritarian capitalism. But Mao and his ideas remain central to the People's Republic. With disagreements between China and the West on the rise, the need to understand the political legacy of Mao is urgent and growing. A crucial motor of the Cold War: Maoism shaped the course of the Vietnam War and brought to power the Khmer Rouge in Cambodia; it aided anti- colonial resistance movements in Africa; it inspired terrorism in Germany and Italy, and wars and insurgencies in Peru, India and Nepal, some of which are still with us today. Starting with the birth of Mao's revolution in northwest China in the 1930s and concluding with its violent afterlives in South Asia and resurgence in the People's Republic today, Julia Lovell re-evaluates Maoism as both a Chinese and an international force, linking its evolution in China with its global legacy.

âe~A gripping read as well as an important one.âe(tm) Rana Mitter, Guardian In October 1839, Britain entered the first Opium War with China. Its brutality notwithstanding, the conflict was also threaded with tragicomedy: with Victorian hypocrisy, bureaucratic fumblings, military missteps, political opportunism and collaboration. Yet over the past hundred and seventy years, this strange tale of misunderstanding, incompetence and compromise has become the founding episode of modern Chinese nationalism. Starting from this first conflict, The Opium War explores how Chinaâe(tm)s national myths mould its interactions with the outside world, how public memory is spun to serve the present, and how delusion and prejudice have bedevilled its relationship with the modern West. âe~Lively, erudite and meticulously researchedâe(tm) Literary Review âe~An important reminder of how the memory of the Opium War continues to cast a dark shadow.âe(tm) Sunday Times

'Dead, she was his ghost' A gripping, intensely atmospheric story of love, espionage and betrayal in wartime Shanghai, Lust, Caution is accompanied here by four more shimmering tales of Chinese life.

PLATZ 1 SACHBUCH-BESTENLISTE WIE DIE WELT DEM MAO-FIEBER ERLAG Unter der Herrschaft Xi Jinpings prägt der Maoismus bis heute die Politik Chinas. Umso wichtiger ist es, seine Geschichte zu verstehen. Revolutionär, brutaler Diktator, Pop-Ikone: Mao Zedong war eine der prägendsten Personen des 20. Jahrhunderts. Das kleine Rote Buch , bis heute knapp eine Milliarde Mal gedruckt, verbreitete sein Denken weltweit. Antikoloniale Bewegungen beriefen sich ebenso auf den Großen Vorsitzenden wie Politsekten und Terrororganisationen. Rudi Dutschke propagierte den »Langen Marsch durch die Institutionen«. Andy Warhol wählte Mao als sein erstes nichtwestliches Motiv. In ihrem monumentalen Buch zeigt Julia Lovell, wie der Maoismus in China und zahlreichen anderen Ländern rund um den Globus zu einer so wirkmächtigen Ideologie werden konnte. Dabei verschiebt sie die Koordinaten der herkömmlichen Geschichtsschreibung. Fernab von Moskau und Washington beeinflusste Peking zur Hochzeit des Kalten Krieges den Konflikt in Vietnam, verhalf den Roten Khmer in Kambodscha an die Macht und inspirierte Guerillas in Indien und Peru. Lovell erklärt, warum Intellektuelle in Westeuropa von einer Weltanschauung fasziniert waren, die sich an chinesische Bauern richtete. Sie folgt den Wegen revolutionärer Kämpfer aus Afrika, Südamerika und den USA. »Ein beeindruckendes, zugängliches und [...] erstaunliches Buch« (Ian Johnson, Pulitzer-Preisträger).

Vztahy čínské Říše středu s okolním světem byly po tisíciletí neodlučně spjaty s nejmohutnější stavební památkou všech dob. Velká čínská zeď je nejvýmluvnějším symbolem toho, s jakou nedůvěrou Číňané od věků pohlíželi na vše, co se nacházelo mimo dosah kultury, kterou sami stvořili, a která pro ně byla absolutním vrcholem pozemské civilizace. Svět se dělil na kultivované obyvatele Říše, poddané Trůnu nebes, a na barbary, proti nimž bylo třeba sofistikovanou čínskou civilizaci chránit. Západnímu světu trvalo velmi dlouho, než dokázal prolomit hradbu povýšeného pohrdání, s nímž císařští hodnostáři - i všichni ostatní Číňané - shlíželi na kohokoliv, kdo přicházel do jejich Říše z vnějšího světa. Povědomí o výjimečnosti Číny a jejího lidu, který je předurčen, aby vládl světu nade všemi národy, přetrvává v Číně dodnes, i když pod tlakem událostí byli poslední císařové i jejich komunističtí nástupci nakonec přinuceni zapojit se do komunikace se světovým společenstvím a přijmout zahraniční vlády jako rovnocenné partnery v jednání o mezinárodních otázkách. Kniha Julie Lovellové vypráví o dějinách čínských vztahů se zahraničím a o dějinách Velké čínské zdi; ty dva pojmy v Číně odedávna téměř splývaly a v jistém smyslu splývají dodnes, protože Velká čínská zeď není jenom stavbou, ale i symbolem, vyjádřením postoje, je filozofií a neoddělitelnou, trvalou součástí vztahu Číňanů k jejich vlastní zemi. Zdroj: obálka knihy