Tomáš Jakl Volgorde van de boeken (chronologisch)

Kapitoly se zaobírají málo známými událostmi a problémy spjatými s s dějinami československého zahraničního odboje a činností našich ozbrojených sil v cizině během dvacátého století.

Autoři této publikace, historici Vojenského historického ústavu Praha, se Pražskému povstání věnují již řadu let a jsou autory řady článků, odborných studií a významných publikací. Tentokrát zde představují drobnější práce z posledních let, ve kterých se zaměřují na některé dílčí, avšak velice zajímavé momenty z dramatických dní bojů na pražských barikádách. Hlouběji se zaměřují na vznik a formy velení povstaleckých sil, jednotlivé barikádnické formace, stále více opomíjené zločiny nacistů a jejich konkrétní síly při potlačování povstání. Tehdy i dnes politicky choulostivé zákulisí května 1945 v Praze i neutuchající legendy o sovětském “osvobození” Prahy se dvěma názorově ostře kontrastujícími tábory, okolnosti “pasivity” americké armády v oněch dnech či stále vášnivěji diskutovaný příběh tzv. vlasovců stojí z mnoha důvodů stále za pozornost.

Výpravná neprodejná publikace o bitvě, která vešla do našich novodobých dějin.

Historie československých legionářů bojujících na ruské či italské frontě a ve francouzských jednotkách je již relativně známá, ale málo se ví o našich předcích, kteří stáli v první světové válce po boku britských vojáků. Tuto mezeru nyní vyplňuje tato kniha.

Počátkem května 1945 se na území Českých zemí nacházelo poslední velké německé bojeschopné uskupení - skupina armád Střed pod velením polního maršála Ferdinanda Schörnera. Okolnosti jejího konce dodnes představují příslovečné „bílé místo“ českých dějin. V důsledku poválečné oficiální komunistické teze o včasném příchodu Rudé armády totiž jen málokdo ví, jak zásadní byla úloha Českého květnového povstání, které mělo za následek ústup Schörnerovy skupiny k demarkační linii mezi americkou a Rudou armádou. Zavedené interpretace boří známý vojenský historik Tomáš Jakl, který na základě rozsáhlého výzkumu v domácích i zahraničních archivech nabízí zcela nový pohled na význam našeho podílu na vítězství ve druhé světové válce a květnové povstání zasazuje do podstatně širší perspektivy.

Jádrem publikace je jmenný seznam československých občanů, kteří padli v průběhu Pražského povstání. Zpřesněný jmenný seznam uvádí 2 898 obětí a je rozdělen do několika částí. Generálové, důstojníci, rotmistři, poddůstojníci, vojáci v záloze, vládní vojsko, legionáři, četnictvo, finanční stráž atd. mají své vlastní kapitoly a těmto obětem povstání jsou věnovány větší medailony (většinou s fotografií). Nejobsáhlejší je seznam padlých z řad občanů. U každého zesnulého je uvedeno jméno, datum narození a úmrtí, informace o profesi, poslední uváděná adresa a místo úmrtí včetně jeho okolností (v některých případech je uvedena fotografie). Vzhledem k tomu, že mezi padlými bylo mnoho neevidovaných mimopražských bojovníků, není ani současný soupis obětí Pražského povstání zřejmě definitivní.

Tento svazek tematické řady edice Zmizelá Praha je věnován barikádám, tedy stavbám, které existovaly v květnu 1945 pouze několik dní, znamenaly však pro obyvatele Prahy naději na vyrovnání sil ve střetnutí s technicky výborně vybaveným protivníkem. Pražské barikády se staly symbolem květnového povstání, jejich konstrukci a rozmístění se však mnoho pozornosti nedostalo. Navíc mnohá bojiště Pražského povstání naopak pro soustavnou nepřátelskou palbu nemohla být takto opevněna. Praha měla s barikádami zkušenost z roku 1848, pro její obránce o téměř sto let později byl ovšem podstatnější výcvik ve stavbě těžkých ženijních překážek v meziválečné československé armádě. Málo se také ví, že se stavbou protitankových zátarasů začali v Praze sami Němci na jaře 1945 s úmyslem vytvořit z Prahy uzel obrany na blížící se frontě.

Druhý svazek ediční řady České květnové povstání ve fotografii za pomoci několika set unikátních dobových snímků přibližuje závěr druhé světové války v oblasti „tradičního“ Mělnicka, které kromě samotného Mělníka zahrnuje Obříství, Mšeno, Vehlovice či Liběchov. Komentovaný soubor fotografií doplňuje studie, zabývající se posledními měsíci války z perspektivy civilních obyvatel mělnického regionu a především samotným květnovým povstáním českého lidu (kampaň u Štěpánského mostu přes Labe u Obříství, aktivity výsadku Národní mstitel, nálety a bombardování 9. května apod.). Publikace vychází ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze – Státním okresním archivem Mělník.

Objevná historie porážky a poválečné likvidace nacismu - Monografie vynikajícího britského odborníka na německé dějiny 20. století Tobyho Thackera mapuje vojenskou porážku Německa v letech 1944-1945 a zkoumá, jakým způsobem se Spojenci po závěrečné kapitulaci „třetí říše“ pokusili o zničení nacismu. Kniha věnuje pozornost nelidským podmínkám poválečného Německa, podrobně se zabývá zrušením nacistické strany a potrestáním jejich vůdců v Norimberku a přezkoumává rozsáhlý proces denacifikace. Současně ukazuje, že tyto ozdravné procesy nevyhnutelně vedly k napětí mezi Spojenci a okupovaným německým obyvatelstvem, sužovaným zimou, hladem a psychologickým traumatem. Silnou stránkou Thackerovy objevné analýzy je vyvážená pozornost věnovaná jak Spojencům v úloze okupantů, tak Němcům v roli okupovaných. České vydání doplňuje rozsáhlá kapitola 'Konec „třetí říše“' z československé perspektivy' vojenského historika a specialisty na závěr druhé světové války Tomáše Jakla.

Katalog k výstavě, která se konala v roce 2010 na Staroměstské radnici v Praze u příležitosti 65. výročí Květnového povstání českého lidu na konci druhé světové války. // Katalog obsahuje dobové černobílé dokumentární fotografie, které zachycují průběh povstání, přičemž snímky jsou řazeny po dnech, od 5. do 9. května 1945, a zobrazují povstání v Praze, ale i v jiných městech ČR.