Třináctiletý Adam pomáhá tátovi s úklidem v domě, který rodina nedávno koupila. Dům je starý a bude potřebovat mnoho oprav, má však v sobě něco nezvykle tajemného. A skutečně, Adam v nenápadném úkrytu za skříní objeví zvláštní fotografii s věnováním, která pochází z roku 1946. Následně se rozjede pátrání po klukovi z fotky a dívce, do níž se tehdy zamiloval. Podaří se zjistit, jaké byly jejich další osudy?
Sbírka Lenky Juráčkové Čemeřice je nazvána podle trvalky, která zdobí a okouzluje, ale může také ublížit svým jedem. Totéž nás denně potkává a my se s úskalím čemeřic trpělivě vyrovnáváme. Jako by to ještě nestačilo, ukládáme si do sebe zranění těch nejbližších, neseme si je tajuplně poděděná, vybavují nás strachem, že za tím, co nás těší, určitě vyčkává bolest. Anebo naopak?
První oddíl Helleborus prokládá autorka rodinnými příběhy: dvě babičky, každá z jiného kraje, ale obě poznamenané osudovou ztrátou, děda, který statečně překonává samotu. Beskydské lesy a lašský dialekt se prolínají s ukrajinskými dopisy a rostlinami divotvorné babiččiny zahrady.
Druhá část Svíca – rozloučení se svobodou tradované na jihu Moravy – utíká za město, zastaví se na poli a pokračuje vlakem kdovíkam.
V závěrečné části Z posledních jablek jako by se urovnala stará zranění a kruh se uzavírá směrem k dětem.
O Vracovských jeskyních se toho moc neví. Ani na dno nejhlubší propasti se nikdo ještě nepodíval - ti, kdo se o to pokusili, přišli o rozum, nebo se už nevrátili. Dvanáctiletý Jirka přijíždí do okolí Vracova na návštěvu za dědou, který si zde užívá lázeňský pobyt. Kam jinam se vypravit na výlet než právě do jeskynního komplexu. Jenže Jirkovi se po této návštěvě dějí samé divné věci. Slyší tajemný hlas a setká se s dívkou, co se zdá jako z jiného světa… Co se stalo? Přestoupil snad Jirka někde pomyslnou hranici do jiné doby? Jaké tajemství vlastně propast skrývá?
Devadesátiletá Lída trpící Alzheimerovou chorobou tráví stále stejné dny v domově důchodců. Zapomněla na všechno a na všechny, uzavřela se. Ve snech se jí však odkrývají spodní vody a vracejí vzpomínky na dětství, na totální nasazení v Německu, na muže, který ji z Reichu odvedl do Československa.
Když už to vypadá, že koloběh Lídina současného života nemůže rozsvítit nic hezkého, a hlavně nikdo blízký, objeví se u ní patnáctiletá Eva s kamarádkou Káťou a tajemným herbářem nalezeným v opuštěném domě...
Básnická prvotina. Jedná se o krátké, sevřené básně, vyznačující se výraznou zkratkovitostí, smyslem pro detailní pozorování okolního světa a jeho přesné reflektování. Každá báseň v sobě nese celistvý příběh, byť jen třeba ve třech čtyřech verších, což textu dodává pocit dramatičnosti a čtivosti.