Jan Dobrovský Boeken

Lost Europe, zatím nejrozsáhlejší publikace vydaná 400 ASA, obsahuje bezmála 150 černobílých dokumentárních fotografií tří autorů z Ukrajiny z období od počátku devadesátých let až do současnosti. Fotografie Karla Cudlína, Jana Dobrovského a Martina Wágnera doplňuje text novinářky Petry Procházkové. Knihu graficky a výtvarně zpracovala Zuzana Lednická ze Studia Najbrt. Fotografové zachycují zemi s dramatickou historií jako místo připomínající poetiku života, který nenávratně mizí. Jako připomínku samozřejmosti starých časů před globalizací. Jako dokument života ze dne na den, který sami autoři komentují: „Fotografie v této knize zachytily mizející svět. Vlastně jeho konec, který není ani tragický, ale ani se nepodobá happy endu. Je to procházka do minulosti, zachycení opravdovosti, po které se nám stýská, ale už bychom ji neuměli, ani nechtěli žít.“

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí: předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným besedám a přednáškám po celé zemi. Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod, v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a hodnotí aktuální dění. Podcast Dobrovský&Šídlo byl dvakrát nominován na Křišťálovou lupu, v roce 2022 se umístil v kategorii podcastů na třetím místě. V rámci své permanentní tour vyprodali autoři sály po celé zemi a stali se i vyhledávanými hosty prestižních hudebních festivalů (Metronom, Slunovrat, Krásný ztráty). Kniha „Můžu to doříct“, jejíž název je odvozen z nejčastější věty, kterou si pánové Dobrovský a Šídlo vyměňují před natáčením i během něj , nabízí upravený přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022. Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.

"Fotografování mě osvobozuje od tlaku, co se mi usazuje na duši," říká Jan Dobrovský, jehož série snímků ze severních Čech přináší do české krajiny zcela novou kvalitu fotografické citlivosti. "Nedokážu vyjádřit slovy, co ve mně vyvolává, když vidím, s jakou nečekanou něhou hladí chlap jako hora rozjívené dítě." Mezi romskými rodinami v Krásné Lípě Dobrovský nejprve hledal poezii syrového bytí, ale našel tam mnohem víc - nové přátele i příležitost splatit starý osobní dluh. A tak začal Romy navštěvovat v domácnostech, při svátečních okamžicích i na boxerských trénincích. V černobílých kompozicích, jež mohly být pořízeny jen v atmosféře oboustranné důvěry, nám muž s Leicou předkládá empatický, světelný otisk lidské intimity i přirozené touhy stát se hrdinou vlastního života. Vychází s předmluvou autora a doslovem Miroslava Petříčka.

7. říjen 2023. Den, který změnil svět. Bestiální útok teroristů z Hamásu zaskočil Izrael zcela nepřipraven. Největší masakr židovského národa od holokaustu způsobil izraelské společnosti hluboké trauma. Ozvěny minulosti najednou ožily a zásahly Židy na celém světě. Heslo Už nikdy více! nabylo znovu na aktuálnosti. Odpověď Izraele byla drtivá. Gazu proměnil v sutiny a zlikvidoval tisíce teroristů a jejich vůdců, včetně šéfů Hamásu i Hizballáhu. Zároveň se na Západě vzedmula vlna izraelofobního šílenství, která zasáhla především prestižní univerzity i hlavní města. Antisemitismus se často už ani neskrýval. Sedmý říjen se stal dnem, který si budeme pamatovat stejně jako 11. září. Jak to, že Izrael 7. října tak selhal? Jak velké je trauma Izraelců? Co po masakru prožívají Židé? Čeho Hamás vlastně dosáhl? Mohl Izrael reagovat jinak než totální válkou proti Gaze? Proč se Západ zbláznil? Proč západní univerzity nenávidí Izrael? Proč arabské státy protestují proti válce v Gaze méně než Američané a Evropané? Jak to, že se Česko vymyká svou podporou židovského státu? Co bude útok a následný turbulentní vývoj znamenat pro celý region do budoucna? Může Netanjahu opět povstat jako fénix? Zajímají někoho rukojmí? Je možné Hamás zlikvidovat? Lze porazit terorismus? Je dvoustátní řešení mrtvé? Je mír vzdálen víc než kdy dřív? Přední znalci regionu, spisovatelé, reportéři a politologové se snaží nalézt odpovědi na tyto i další otázky a nabízejí svou reflexi 7. října. Kniha tak předkládá plastický a mnohovrstevnatý pohled na izraelsko-palestinský konflikt, ale i na jeho souvislosti ve světě, společnosti a době, v níž žijeme.