Konstantin Nikolajevič Leonťjev Boeken

Kniha Byzantinismus a Slovanstvo je nejznámější prací K. Leonťjeva, který patří mezi nejpozoruhodnější, ale také nejkontroverznější ruské myslitele. Byl zatracován jako zrádce lidstva a ruský Nietzsche, a stejně tak vychvalován za pronikavost svých soudů. Vnesl řadu nových podnětů do oblasti filosofie dějin a kultury. Dodnes jeho dílo vyvolává údiv řadou nečekaně přesných předpovědí ohledně budoucnosti Ruska, Západní Evropy a balkánských zemí. Jeho předpovědi jsou často neradostné a mrazivé. V předkládané knize se věnuje především analýze neutěšeného stavu soudobé Evropy a Ruska, předkládá teorii životnosti kultur a klade si otázku jejich dalšího směřování.

Vernichtung der Vielfalt der Kulturen, Nivellierung von Individium und Gesellschaft, Reduktion des Menschen auf einen kontrollierbaren und reproduzierbaren Mechanismus - so stellte sich die Versuchung der westlichen Moderne des 19. Jahrhunderts dar. Nicht allein die gewaltsamen revolutionären und scientistischen Utopien, auch der mittelmäßige Durchschnittsmensch - die Bourgeoisie des Westens - bewirkt die Zerstörung der Kulturen und den universellen Rückschritt. Nach einer bohrenden Analyse der politischen Hauptdenker des okzidentalen 19. Jahrhunderts gründet er seine Hoffnung auf streng gegliederte gesellschaftliche Strukturen und auf die Kraft der slawischen Welt. Der im West berühmte, aber ungelesene Text wird nun erstmals auf Deutsch zugänglich gemacht: er ergänzt Leontjews monumentalen Essai „Byzantinismus und slawische Welt“. Kontantin Leontjew (1831-1891), Aristokrat, Schriftsteller, Arzt, Diplomat, Mönch und Philosoph, entzieht sich klarer Einordenbarkeit. Konservativer Orthodoxer und Kritiker der Slawophilen war er von überkommenen Hierarchien fasziniert. Selbst Gegner wie Berdjajew und Fodotow bewunderten die Tiefe und Härte seines antiwestlichen Denkens.

Mé obrácení a život na Svaté hoře Athos – Byzantinismus a Slovanstvo – Můj literární osud. Autor žil v letech 1831–1891. Po diplomatické misi v Turecku a úspěšné žurnalistické činnosti (krátce byl dokonce hlavním tiskovým cenzorem v Moskvě) vstoupil do kláštera a radikálně změnil život. Bývalý stoupenec zásad George Sandové se stal horlivým hlasatelem byzantsko-asketického ideálu. Klíčový výraz Konstantinopol byl pro něj východiskem k patriarchálnímu slovanství. Vůči Slovanům v rakouském mocnářství byl kritický, avšak jeho analýzy byly pro ně přesto podnětné.