Zdeněk Sklenář Boeken

Klasický román čínské fantastické literatury o putování mnicha Tripitaky pro posvátná buddhistická písma. Na nebezpečné cestě jej doprovází opičí král Sun, znalý čar a kouzel, a pomáhá mu překonávat nástrahy, které mu kladou zlá božstva. Nadpozemská dobrodružství a boje s démony milují celé generace čtenářů.

Tímto nejkouzelnějším způsobem zobrazil před půl stoletím Opičího krále veliký český umělec. Kniha Sklenářův Opičí král vznikla reedicí ilustrací českého malíře Zdeňka Sklenáře k Opičímu králi, které vznikaly od konce padesátých do počátku šedesátých let. Zdeněk Sklenář po pečlivém studiu, s přidáním svých osobních zážitků z Číny, vytvořil osmdesát černobílých ilustrací umístěných na začátku a na konci každé kapitoly, jakož i dvacet čtyři celostránkových barevných ilustrací. Prosté černobílé ilustrace sledují vývoj příběhu, zatímco barevné ilustrace jsou uměleckým převyprávěním textu knihy. Sklenář za tímto účelem vyvinul zvláštní velmi komplikovanou techniku za použití mnoha různých malířských postupů a barev, aby vystihl atmosféru a poselství příběhu. Pro dosažení co nejlepšího uměleckého účinku často rozdělil prostor na několik částí, aby takto vyjádřil kontrast mezi imaginativním obsahem díla a jeho uměleckým ztvárněním. Putovování na Západ (Opičí král) je jedním z nejslavnějších čínských klasických románů. Líčí především příběh o tom, jak Sun Wukong ochraňoval tangského mnicha Tripitaku při putování do Západního ráje pro posvátné sútry, jak překonali devětkrát devatero nebezpečenství a jak nakonec získali pravá svatá písma. Jeho autor Wu Chengen pocházel z období dynastie Ming a Opičí král, jenž vzešel zpod jeho štětce, je postavou důvěrně známou každému Číňanovi. Koncem padesátých a počátkem šedesátých let český malíř Zdeněk Sklenář dal postavě Opičího krále zcela novou tvář. Kniha, která se nám dnes dostává do rukou, byla již vydána v češtině, angličtině a němčině. V čase, kdy se koná EXPO Shanghai, se Sklenářův Opičí král vrací do své domoviny – Číny. To je jistě ta nejradostnější událost pro všechny příznivce Opičího krále v Číně i v České republice.

Příběh vtipným a graficky zdařilým způsobem přibližuje známou postavu asijské literatury. Opičí král je zábavný, drzý, hravý a také neobyčejně statečný a chytrý nezbedník, který se narodil na hoře Bujných květů a stal se králem všech opic. Svůj opičí svět však opouští, aby se vyučil všemu potřebnému u velkého učitele Subódhi. Poté se vrací, aby nejen porazil Rušitele světa, ale také zažil spoustu dobrodružství na cestě za posvátnými písmy s Tripitakem, Čuníkem a Písečným mnichem.

Sbírka poezie vycházející u příležitosti 250. výročí narození W. A. Mozarta. Vladimíra Holana Mozartova hudba a osobnost natolik fascinovala, že ji věnoval dva básnické cykly - první pochází z roku 1937 a druhý z padesátých let.

Staré řecké báje a pověsti, pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky, obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež. V jednotlivých příbězích se mladí čtenáři setkají s nejznámějšími řeckými bohy (např. Diem, Athénou, Afroditou, Apollonem), hrdiny (Heraklem, Theseem, Odyseem nebo Oidipem) či mytickými postavami i monstry (Amazonkami, Kerberem, Pegasem, Medúzou či Kerberem). Autor, jemuž politická situace v tehdejším Československu bránila psát pro dospělé, vnímal Staré řecké báje a pověsti zároveň jako metaforický „román a o životě v Čechách“, o českých zoufalstvích a nadějích. Právě v tomto archetypickém pojetí antické látky zřejmě spočívá její trvalý úspěch, nejedná se totiž jen o převyprávění antických mýtů, nýbrž komplexní svědectví o lidském životě a charakteru, srozumitelné v každé době a ve všech jazycích, do nichž kniha byla přeložena (kupř. ve Francii dosáhla kolem 25 vydání a stala se školní četbou). I u nás se kniha od prvního vydání v roce 1958, dočkala více než 15 vydání a od té doby oslovila několik generací čtenářů.

Nevšední paměti Zdeňka Sklenáře (1910 - 1986), jednoho z nejvýznamnějších českých malířů druhé poloviny dvacátého století, zachycují setkání s mnoha výjimečnými osobnostmi, rodinou a přáteli, dětství, studia, rodnou Moravu a zaniklá zákoutí předválečné Prahy. Autor s citem pro detail a jemným humorem popisuje houbařské výpravy do brdských lesů, cesty do Paříže a Číny. Mezi protagonisty patří Pablo Picasso, František Tichý, Jiří Trnka, Alfons Mucha, básníci Aj Čching a Tristan Tzara, nakladatelé Otakar Štorch-Marien a Josef Florián, nebo cestovatel Eskymo Welzl. Sklenář věnoval zvláštní kapitoly Giuseppe Arcimboldovi a svým oblíbeným básníkům: Baudelairovi, Apollinairovi a Máchovi. Důležitou součástí jsou bohaté obrazové doprovody, včetně 70 fotografií a reprodukcí. Po Sklenářově nečekané smrti v dubnu 1986 se rukopisu ujal jeho přítel Jiří Šetlík, který jej uspořádal k vydání. Kniha měla být vydána v nakladatelství Odeon, které však na počátku devadesátých let zaniklo. Vzpomínání vychází poprvé až nyní, po více než dvacetiletém čekání, u příležitosti výstavy Zdeněk Sklenář / Deset tisíc věcí - deset tisíc let, uspořádané k výročí malířova narození.

Kniha obsahuje ucelený soupis grafických listů Zdeňka Sýkory vydaných Galerií Zdeněk Sklenář.