Lucie Olivová Boeken

Cílem knihy je usnadnit čtenáři základní orientaci v čínské architektuře a umožnit mu zasvěceněji posoudit její krásu v době, kdy tato země přestává být nedostupnou a vzdálenou. Výklad se soustředí zejména na architekturu vybudovanou za vlády dynastií Ming a Čching (14. až 19. století), tedy na dobu, z níž pochází většina dochovaných památek. Starověku, na který se neoprávněně zužují představy o tradiční Číně, se autorka věnuje v první kapitole, v dalším textu se však vrací k některým starověkým koncepcím, které pozdější doby přejaly. Jejich dodržování vedlo k určité vývojové strnulosti, která zajímavě kontrastuje s proměnami evropské architektury. Jednotlivé kapitoly popisují rozličné typy čínských staveb obydlí, pagody, altánky, mosty, věnují se také uspořádání zahrad, klášterů, úředních areálů a paláců. Vytvořit si názornou představu čtenáři pomáhají četné kresby a plánky. ... celý text

Oldřich Král (1930-2018) byl jedním z předních českých sinologů a zakladatelem pražské komparatistiky po roce 1989. Vystudoval sinologii a anglistiku, působil na Filozofické fakultě UK a v Orientálním ústavu. Po roce 1969 byl nucen z univerzity odejít a od sedmdesátých let byl zaměstnán ve Sbírce orientálních umění Národní galerie. Po listopadu 1989 se vrátil na Filozofickou fakultu, kde vedl Ústav Dálného východu a také založil Centrum komparatistiky, kde vyučoval až do své smrti. Královo rozsáhlé překladatelské dílo zahrnuje nejvýznamnější čínské klasické romány, filozofické spisy i texty věnované malířství. Vedle toho je autorem řady studií sinologických a komparatistických, v nichž čínskou kulturu uvádí do českého prostředí a srovnává ji s kulturou západní. Tato publikace, přichystaná k nedožitým devadesátinám autora, si klade za cíl představit jej jako literárního vědce a přináší široký výběr jeho česky psaných studií, vydávaných v časopisech, sbornících nebo v přeložených monografiích jako předmluvy čili roztroušených a těžko dohledatelných. Byl obratný stylista, a proto jsou do knihy zahrnuty také dva eseje o Cestě, tj. o kategorii, kterou považoval za klíčovou v čínské klasické kultuře a myšlení. Královy teoretické práce doplňují rozhovory, poskytnuté v posledních letech, v nichž hovoří o svém životě a aktuálním díle. Výbor otevírá předmluva prof. Miroslava Petříčka.

Tung-šan, celým jménem Tung-šan Liang-ťie, byl proslulý čínský čchanový mistr z 9. století, žák a pokračovatel mnicha Jün-jen Tchan-šenga. Věřil, že i neživé věci mohou slyšet výklad o dharmě, a učil se mu naslouchat. Stanovil a vysvětlil pět stupňů, jež vedou po cestě k osvícení. Spolu se svým žákem Cchao-šanem Pen-ťim založil školu Cchao-tung (japonsky Sótó), nazvanou podle jejich jmen a ovlivněnou naukou buddhistické filosofické školy Chua-jen (jap. Kegon), založenou na Avatamsaka sútře. Bylo mu dáno posmrtné přízvisko Čchanový mistr Wu-pen, to jest ten, kdo pochopil podstatu. Na stúpě s jeho ostatky je psáno: Vědomost moudrosti. Tung-šanovo učení bylo sepsáno až v 17. století, v rámci Rozprav pěti škol. Z této verze vychází náš překlad. Tung-šanovy rozpravy si rovněž získaly značnou oblibu v Japonsku, kde je upravil a v roce 1739 samostatně vydal mnich Gimoku Genkai.(br)Rozpravy z čínských originálů přeložila, předmluvu napsala, poznámkami a glosářem opatřila Lucie Olivová. Tato pražská sinoložka je rovněž autorkou druhého textu v tomto výboru, a to menší studie „O čchanové malbě“. Zde stručně nastiňuje vývoj tohoto jedinečného malířského směru v čínské a japonské kultuře a komentuje obrazy slavných čínských i japonských zenových mistrů z 10. - 19. století, které jsou v knize reprodukovány (Mu-čchi, Liang Kchaj, Sengai Gibon a jiní).

Tabák v čínské poezii nebo v lidovém umění, názory tradiční medicíny na tuto drogu a další námětové okruhy v této knize zprostředkují autentický pohled na dobovou společnost, seznamují s jejími zvyklostmi a mravy.

Mytická zvířata jsou z hlediska psychologie a kulturní antropologie mnohem zajímavější než zvířata „reálná“, tvrdí jeden z autorů této knihy, ve které se sešly studie o zvířecích mýtech a mytických zvířatech v umění a slovesnosti dalekých zemí, od Indie přes Tibet a Vietnam po Čínu, Koreu a Japonsko. Patří mezi ně skutečně jen fénix a drak, yetti a chiméra? Kam vřadit podsaditého Ganéšu se sloní hlavou nebo sillskou královnu s kachním zobákem? Jak se ukazuje, lidská imaginace od pradávna do dneška obdařuje nejen bájné, ale i skutečné tvory nadpřirozenými schopnostmi. Hadi, žáby, buvoli a tygři ... proč je tentýž tvor někde považován za odpudivého, jinde za přitažlivého? Proč je jedno zvíře uctíváno, zatímco druhé se stává obětí či obětinou? Jak se zvířata dostala do čínského písma a kde se slaví Den dobytčích duší? Smyslem této knihy není sestavení fantastického asijského bestiáře. Autoři studií přistupují k námětu rozmanitě, s pohledem badatelů v různých oborech: orientální filologii, historii, obecné lingvistice, etnologii, religionistice a také zoologii. Kniha je podnětnou četbou pro všechny, kteří hledají neobvyklý pohled na exotické kultury.

Výběr nejznámějších děl z klasické čínské literatury seznamuje čtenáře s literárními díly od starověku až k nástupu moderní doby. V knize najdeme mýty, básně, ukázky z učení filozofů a zápisů kronik ze starověké Číny, básně a příběhy z počátku císařství za dynastie Chan, poezii, milostné novely a buddhistické náměty z doby zlatého věku za Tchangů i tvorbu sungských vzdělanců. Dobu mongolské poroby a pozdního císařství zde představují romány, divadlo a vypravěčství. Ke každému období editorka připravila stručný komentář a životopisný medailon autorů. Jednotlivá díla jsou přeložena našimi nejlepšími sinology, poezii přebásnili významní čeští autoři.