Meer dan een miljoen boeken binnen handbereik!
Bookbot

Irena Štěpánová

    8 mei 1948
    Klinická biochemie. 1. díl
    Ženy rodiny Náprstkovy
    Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 23
    Newton – poslední mág starověku
    Teréza Nováková
    Newton. Kosmos. Bios. Logos
    • Irena Štěpánová in this book explores Isaac Newton's engagement with ancient wisdom, the Hexameral tradition, Hermeticism, theology, alchemy as well as natural philosophy. In so doing, she brings together the established historiography with her own new insights. Štěpánová's study is more than a study of Newton's thought, for it contains a good…

      Newton. Kosmos. Bios. Logos
    • Jméno Teréza Nováková je známé přinejmenším z hodin české literatury z 19. a začátku 20. století. Jako autorka se řadí mezi spisovatele realistické prózy, ale co ještě? Na to se snaží odpovědět tato kniha. Představuje ženu nepokojného ducha a temperamentu, dceru, milenku, manželku a matku, ženu umělkyni, novinářku, badatelku v oblasti lidové kultury a bojovnici za ženskou rovnoprávnost. Prožila nikterak dlouhý život s takovým naplněním, jaké se podaří málokomu. Zažila závratnou lásku i bezútěšnou bolest, tvůrčí hledání, uspokojení i zklamání, uznání i nepochopení, ale také nejvšednější práci ženy v domácnosti. Nikdy se nepřestala zajímat o dobové dění, o kulturu, umění a politiku, a pokud mohla, vyjadřovala své názory veřejně. Vlivem manžela, především však z vlastního přesvědčení, se rozhodla ač byla po obou rodičích německého původu stát se Češkou. Vystupovala důsledně jako reprezentantka češství, vědoma si i jeho slabých stránek. Byla to pozoruhodná žena a žila v zajímavé době, zhruba orámované na jedné straně oslavami k položení základních kamenů k Národnímu divadlu a na druhé bojem za volební právo žen.

      Teréza Nováková
    • Newton – poslední mág starověku

      • 192bladzijden
      • 7 uur lezen
      4,7(3)Tarief

      V roce 1936, kdy byla v aukci v Sotheby’s vydražena převážná část Newtonových nikdy nevydaných rukopisů, celý vědecký svět takřka zkameněl úžasem. Ukázalo se totiž, že Newtonovy spisy z oblasti fyziky a matematiky, dosud považované za základ moderní vědy, tvoří vlastně jen malý zlomek toho, co Newton za svého života napsal. Naprostá většina jeho díla se zaobírala teologií a alchymií. Jeden z hlavních vydražitelů Newtonových rukopisů John Maynard Keynes se vyjádřil, že Newton nebyl ani tak zakladatelem věku rozumu, ale naopak posledním výhonkem starověké moudrosti. Nepochybně: Newtonovou celoživotní intencí bylo totiž zkoumat Boha, a to ve dvou základních aspektech: v oblasti Božího slova (Bible) a Božího díla (stvořený svět). A Newton sám sebe pokládal za kněze-vědce, za pouhého obnovitele pozapomenuté starověké moudrosti prisca sapientia. Novodobá evropská věda je podle našich zjištění umožněna Newtonovým pojetím Boha, to je pro ni conditio sine qua non. Podle Isaaca Newtona je to Bůh sám, který se zjevuje ve všem a který v konkrétních jevech tohoto světa nabývá vždy jen určitých hodnot ze všech hodnot možných, skrytých v jeho duchovní dimenzi. Toto pojetí Boha však nevychází z křesťanství, ale ze staroegyptského kosmoteismu, zprostředkovaného spisy hermetického korpusu.

      Newton – poslední mág starověku
    • Ženy rodiny Náprstkovy

      • 254bladzijden
      • 9 uur lezen
      4,4(3)Tarief

      Monografie přibližuje osudy tří žen, představitelek tří generací významné české rodiny, která stála ve středu kulturního a společenského života po celou druhou polovinu 19. století. Spolkový život, divadlo, vlastenecké salóny a slavnosti, muzeum, výstavy, ženské vzdělávání a emancipace, charita, kontakty s krajany, nic z toho se neobešlo bez Vojty Náprstka. Mnohem méně se ví o jeho matce Anně a manželce Josefě, svérázných charakterech, bez jejichž pochopení, pomoci a obětavosti by se nemohl stát tím, čím byl. Podobně byla neprávem opomíjena zajímavá osobnost bratra Ferdinanda a jeho dcera Boženka, jediná dědička rodového jména. Starý měšťanský dům U Halánků, sídlo Náprstkova muzea, je nejen kulisou, ale živým střediskem, kde se proplétalo soukromé s veřejným ve zvláštní neopakovatelné směsici. Kniha je zařazena v kategoriích

      Ženy rodiny Náprstkovy
    • Tantra: Kult extáze

      • 154bladzijden
      • 6 uur lezen
      4,0(4)Tarief

      Tantrické praktiky v hinduistické tradici pokládají sexuální energii za cestu k dosažení duchovní moudrosti. Po dobu více než dvou tisíc let vznikalo v Indii velké množství erotické literatury a uměleckých předmětů, z nichž byly mnohé přístupné jen pro zasvěcené tantriky. V průběhu dějin se proslavily tantrické texty, jako jsou Kámasútra a Anangaranga, ale existuje mnoho další erotických děl a příruček, které na Západě nejsou tak známé. Patří mezi ně Kóka šástra, Učení o rozkoších a vynikající spisy indických autorů Amarua a Majury. Na základě těchto a mnoha jiných děl vystavěl Indra Sinha tuto knihu, která je výjimečnou sbírkou klasické erotické a tantrické literatury ze středověku i ze současnosti. Texty doprovází rozsáhlý komentář a jedinečná sbírka obrazů, z nichž mnohé byly až dosud vyhrazeny pouze k obřad.ním účelům. Text a ilustrace spolu tvoří průvodce po dva tisíce let starých duchovních a erotických mysteriích tantry.

      Tantra: Kult extáze
    • Renáta Tyršová

      • 318bladzijden
      • 12 uur lezen
      4,0(3)Tarief

      Monografie věnovaná Renátě Tyršové (1854 1937), dceři Jindřicha Fűgnera a manželky Miroslava Tyrše, zakladatelů Sokola, významné české intelektuálce, která vedle obecně kulturního působení, odborné umělecké kritiky, nemalého podílu na kultivaci dívčího školství v rámci bývalého Rakouska-Uherska a filantropických aktivit, vrcholících v době první světové války, byla důležitou osobností v dějinách etnografie a neúnavnou propagátorkou české kultury na řadě domácích i zahraničních výstav ve významných evropských metropolích.

      Renáta Tyršová
    • Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895 byla mimořádnou kulturní a společenskou událostí posledního desetiletí 19.století. Trvala půl roku a navštívily ji dva milióny diváků. Česká společnost jejím prostřednictvím demonstrovala před celou Evropou, hlavně však v tehdejším rakousko-uherském soustátí, svou národní identitu a snahu o politickou emancipaci. Tým autorů se snaží přiblížit neobyčejnou atmosféru výstavy, všímá si reálných i mýtických kulturních fenoménů, které měly reperezentovat dobově podmíněnou ideu češství.

      Mýtus českého národa, aneb, Národopisná výstava českoslovanská 1895