Thomas d. Ansembourg Boeken

Een beschrijving van een model voor geweldloze communicatie, een methode om wezenlijk te communiceren en elkaar te ontmoeten.

Les dernières découvertes scientifiques sur le développement et le fonctionnement du cerveau bouleversent notre compréhension des besoins de l'enfant. Elles démontrent qu'une relation empathique est décisive pour permettre au cerveau des enfants et des adolescents d'évoluer au mieux, en déployant pleinement ses capacités intellectuelles et affectives. Catherine Gueguen nous fait partager ces découvertes et propose des conseils éducatifs pour les parents et les professionnels. Un véritable plaidoyer en faveur d'une éducation bienveillante qui remet en cause nombre d'idées reçues.

Kniha, která byla přeložena do šestadvaceti jazyků a prodala se ve více než 500 000 výtiscích ve Francii, patří k nejžádanějším psychologickým rádcům v oblasti komunikace a seberealizace. Autor se obrací na ty, kteří se snaží zbavit potřeby zalíbit se a vycházet vstříc potřebám druhých na úkor sebe sama. Klade otázky, jak se naučit vyjadřovat své pocity autenticky, bez strachu, a v souladu se svými základními potřebami. Zkoumá, jak se oprostit od závislosti na mínění ostatních a strachu z odmítnutí, a jak se naučit naslouchat sobě i druhým. Mnozí věří, že pro udržení vztahů musí zapomenout sami na sebe a odříznout se od svých pocitů. Často se domníváme, že lásku si zasloužíme pouze tehdy, když děláme to, co chtějí druzí. Tímto způsobem se zbavujeme odpovědnosti za své prožitky a dáváme ostatním moc rozhodovat o našem štěstí. Být skutečně sám sebou znamená riskovat ztrátu lásky druhých, což nás vede k popírání vlastních potřeb. Ignorováním sebe sama nejen omezujeme své prožitky, ale také se stáváme bezcennými pro ostatní. Kniha se zaměřuje na to, jak se osvobodit od násilné komunikace a naučit se nenásilné vyjadřování emocí a tužeb.

Beaucoup d'entre nous croient que, pour être heureux, il faut se sentir bien tout le temps et mener la vie de ses rêves. Cette erreur nous empêche de goûter pleinement les moments de joie. Et nous pouvons rester captifs longtemps de cette illusion... Des pièges anti-bonheur, Thomas d'Ansembourg en a cerné plusieurs, tant dans sa propre vie que dans celle des gens qu'il rencontre lors de ses conférences. Au fil des ans, il a analysé leurs mécanismes et leurs manifestations quotidiennes dans nos habitudes et nos façons de penser. A l'aide d'exemples concrets, il nous invite à en prendre conscience et nous propose des moyens pour nous en libérer. Une démarche essentielle pour vaincre nos difficultés et nos souffrances, et ressentir un bien-être intérieur de plus en plus fort.

Nous sommes souvent plus habiles à exprimer nos vérités aux autres qu'à partager ce qui se passe en nous. Nous avons appris à porter un masque et à jouer un rôle, dissimulant nos émotions pour obtenir reconnaissance et confort, plutôt que de nous exprimer authentiquement. Cette coupure de soi engendre une violence quotidienne : la non-écoute de soi conduit à celle de l'autre, et le non-respect de soi entraîne le non-respect d'autrui. L'appel à cesser d'être gentil et à être vrai vise à nous éveiller à notre inconscience. Il est urgent de prendre conscience de nos pensées et de nos actions. À travers des exemples percutants, l'auteur montre comment ignorer nos besoins nous pousse à nous faire violence et à la projeter sur les autres. Pour éviter la spirale de l'incompréhension, il est essentiel de reconnaître et de prendre soin de nos besoins au lieu de se plaindre du manque d'attention des autres. Ce livre nous invite à désamorcer la mécanique de la violence, là où elle débute : dans notre propre conscience et cœur.

Autor mezinárodního bestselleru Přestaňte být hodní, buďte sami sebou ve své nové knize objasňuje myšlenkové návyky a vzor­ce, které nás vězní a systematicky nám brání v dosažení toho, co všichni hledáme, tedy vnitřní pohodu a štěstí. Nebla­hé návyky, představy, přesvědčení a rozpo­ruplné nároky, které nám vštípila výchova, nazývá nevědomými pastmi na štěstí. Tyto vnitřní překážky, které vězí hluboko v na­šem nitru, jsou o to mocnější, že si je neuvědomujeme. Abychom se těchto svazu­jí­cích mechanismů zbavili a nastoupili cestu osobní proměny a zrání, musíme je v sobě nejprve odhalit a porozumět jim. Dokud si nepřiznáme, že jsme v zajetí růz­ných vnitřních pastí, nemůžeme se z nich vysvobodit ani pochopit, jak jsme se v nich vlastně ocitli. Cesta k poznání sebe sama není vždy snadná ani pohodlná, neboť od nás vyžaduje, abychom se vzdali řady iluzí a sebeklamů, ať už o sobě nebo o lidech ko­lem nás, které nás provázejí od dětství. Zkrátka abychom se mohli začít učit být štastní, musíme se nejprve odnaučit mnohému z toho, co do nás – často v dobré víře – rodiče, škola či společnost vložili.