Božena Bednaříková Volgorde van de boeken (chronologisch)

O vědeckých poznatcích slýcháme každý den, ale co věda je, jakými metodami postupuje při poznávání světa a proč je v tom úspěšná, nevíme dost. Bylo by přitom užitečné, aby toto pochopení bylo základem obecných znalostí každého, kdo se o svět zajímá. Autoři knihy vysvětlují, jak se vyvíjel vědecký přístup, jaké jsou nástroje vědeckého pokroku, jakou roli a funkci ve vědě mají logika, experiment a myšlenkový experiment, paradox či modely a simulace. Zamýšlejí se nad pojmem kritické myšlení a nevynechávají způsoby hodnocení vědy ani otázky vědecké etiky.

Czech it UP! se inspirovalo moderním střihem učebnic oxfordského typu. Témata učebnice jsou přizpůsobena aktuálním společensko-kulturním otázkám a současné době. Nedílnou součástí učebnice a práce s ní jsou i rozšiřující pracovní sešity, a především koncept autorských fotografií, které učebnici doplňují, a výuková videa a audio nahrávky, které jsou přístupné na interaktivních webových stránkách projektu Czech it UP.

Monografie Slovo a jeho struktura je již druhou v pořadí, jež nese ve svém názvu slovo SLOVO. Tou první byla kniha z roku 2009 Slovo a jeho konverze, jež byla především reakcí na studie nizozemských autorů věnované konverzi a kategorii indeterminace v prestižním svazku Morphologie/Morphology, a to Jana Dona, Miekeho Trommelena a Wima Zonnevelda (Don – Trommelen – Zonneveld, 2000, 950), či dokonce na jakýsi jejich povzdech, že morfologický proces konverze je ve slovanských jazycích vážně podhodnocen. Nová monografie Slovo a jeho struktura má podobný název zcela záměrně. Není však pouhým „druhým, přepracovaným vydáním“ monografie původní. Zabývá se sice opět slovem, ale tentokrát je v centru pozornosti jeho vnitřní struktura. I proto přitom usiluje „smířit“ v českém gramatickém myšlení obvykle (a téměř striktně) oddělené komponenty morfologie, a to tvarosloví a slovotvorbu. Z toho vyplývá i strategie celé knihy. Především je nutno podotknout, že jde o práci zaměřenou teoreticky, nikoliv o text shrnující výsledky kvantitativního či kvalitativního výzkumu.

Práce pojednává o konverzi jako o morfologickém onomaziologickém procesu, vysvětluje její vztah ke slovnědruhové transpozici a k tzv. PS transferu. Vycházejíc ze slova jako ústřední jednotky morfologie a ze syntagmatického pohledu na stavbu slovního tvaru snaží se pomocí detailní morfematické analýzy (tvarotvorné i slovotvorné) dobrat podstaty jevu zvaného konverze. Značná část práce je věnována analýze hlavních typů slovnědruhové transpozice bazálních PS (realizované pomocí konverze) v češtině.