Jan Chromý Volgorde van de boeken (chronologisch)

Summaries in English and Czech.

Kniha představuje soustavnou analýzu vzniku, vývoje a současného užívání specifického prostředku mluvené češtiny zvaného protetické v. Je zde představena hypotéza o dřívějším vzniku tohoto prostředku, než se obvykle uvádí. Zároveň je důraz kladen na metodologické aspekty výzkumu jazykové variace. Z této perspektivy je pak kriticky hodnocena dosavadní literatura věnovaná tomuto problému. Hlavní část knihy tvoří vlastní kvantitativně orientovaný výzkum užívání protetického v v pěti českých městech: Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Brně. Výzkum využívá metody variační sociolingvistiky a snaží se odhalit jazykové a sociální faktory, které ovlivňují užívání zkoumaného jevu. Představené výsledky poukazují na to, že protetické v je v současnosti na ústupu, a to jak v oblastech na okraji území, kde se tradičně používalo (např. Brno), tak v oblastech v jádru tohoto území (např. Praha). Kniha je podnětná jak pro zájemce o jazykově zeměpisnou problematiku, tak pro čtenáře zabývající se empirickou lingvistickou metodologií jako takovou.

Popularizační knížka autorského kolektivu pracovníků Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK v Praze pomáhá čtenáři orientovat se v současné jazykovědné bohemistice (včetně základních zdrojů poučení o češtině) a uvádí řadu zajímavostí a současných poznatků z oblastí dějin češtiny, etymologie, současné slovní zásoby a mluvnické stránky jazyka, jazyka médií a z obecné jazykovědy.

Publikace je příspěvkem k diskusi o soudobém vývoji lingvistických teorií a metodologie lingvistického výzkumu. Této problematiky se dotýkají nejprve české překlady pěti původně anglických studií: Tyto studie, například od Nicholase Evanse, Stevena Levinsona, Raymonda W. Gibbse nebo Luca Steelse, akcentují určité aspekty lingvistického bádání, jimž se v posledních letech věnuje výrazná pozornost, zejména funkci empirického výzkumu v lingvistice, vztahu mezi lingvistikou a neurovědou, výzkumu jazykové evoluce, otázce jazykových univerzálií a jazykové diverzity nebo komputačnímu modelování lingvistických procesů. Překlady doplňuje anketa zaměřená na obecné i konkrétnější otázky spjaté s lingvistickým výzkumem (vývoj teorií, rozvoj metodologie a vývoj nových nástrojů, nejvýraznější výsledky v posledních dvaceti letech a přetrvávající desiderata nebo otázky jazykových univerzálií a jazykové relativity). Respondenty ankety jsou někteří přednášející i účastníci Letní školy lingvistiky v Dači

Výbor z díla doc. Pavla Nováka (1932–2007) představuje vůbec první samostatné vydání vědeckých příspěvků českého jazykovědce – obecného lingvisty, bohemisty a albanisty, který spojil své odborné působení především s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Jeho podnětné myšlenky stále otevírají cesty k netriviálnímu uvažování o jazyce a jazykovědě, avšak dnes jsou čtenářům spíše neznámé, protože jsou rozesety po různých časopisech a sbornících nebo zůstaly ukryty v těžko dostupných výzkumných zprávách. Hlavním cílem knihy je tak umožnit současnému a budoucímu českému jazykovědnému publiku poznávat osobitý naturel lingvistického myšlení Pavla Nováka. Výbor je koncipován jako průřezový.

Rozhovory s českými lingvisty III představují dalších deset interview s významnými českými jazykovědci: prof. F. Čermákem, prof. K. Kučerou, prof. A. Macurovou, doc. L. Nebeským, prof. J. Panevovou, dr. N. Savickým, doc. Z. Starým, prof. K. Šebestou, prof. R. Šrámkem a prof. J. Vintrem. Struktura a forma rozhovorů zůstává stejná jako u prvních dvou svazků (Dauphin 2007, Akropolis 2009) - každému ze zpovídaných jazykovědců kladou otázky dva mladší kolegové. Okruhy otázek jsou dva: zaprvé společné otázky obecné, které se vztahují k externím dějinám lingvistiky a k chronologickému vývoji odborného zájmu a působení daného badatele, zadruhé otázky specifické, zaměřující se na vlastní dílo zpovídané osobnosti. Publikace je posledním dílem projektu rozhovorů s českými jazykovědci, jehož hlavním cílem je přispět mozaikou různých perspektiv k poznání a pochopení dějin české jazykovědy v druhé polovině 20. století. Přináší výběrové bibliografie a životopisné medailony jednotlivých mluvčích, součástí je i obrazová příloha. Tento svazek zároveň obsahuje jmenný rejstřík pokrývající obsah všech tří svazků.

Rozhovory s českými lingvisty II představují druhých deset interview s významnými českými jazykovědci: dr. J. Balharem, dr. Z. Hauptovou, prof. M. Jelínkem, prof. J. Kořenským, prof. J. Krausem, dr. J. Kuchařem, prof. Z. Palkovou, prof. P. Sgallem, prof. D. Šlosarem a dr. L. Uhlířovou. Struktura a forma rozhovorů zůstává stejná jako u prvního svazku (Dauphin 2007) – každému ze zpovídaných jazykovědců kladou otázky dva mladší kolegové či studenti lingvistických oborů. Okruhy otázek jsou dva: zaprvé společné otázky obecné, které se vztahují k externím dějinám lingvistiky a k chronologickému vývoji odborného zájmu a působení daného badatele, zadruhé otázky specifické, zaměřující se na vlastní dílo zpovídané osobnosti. Publikace je součástí třídílného projektu rozhovorů s českými jazykovědci, jehož hlavním cílem je přispět mozaikou různých perspektiv k poznání a pochopení dějin české jazykovědy v druhé polovině 20. století. Přináší dílčí bibliografie a životopisné medailony jednotlivých mluvčích, součástí je i obrazová příloha.

Rozhovory obsahují deset rozhovorů s předními českými jazykovědci nejrůznějších zaměření (s prof. F. Danešem, prof. E. Hajičovou, dr. P. Jančákem, prof. M. Komárkem, doc. I. Nebeskou, prof. B. Palkem, dr. J. Povejšilem, dr. M. Těšitelovou, prof. O. Uličným a prof. R. Večerkou). Kniha obrací pozornost především na formování české lingvistické bohemistiky, a to jak na rovině osobnostní, tak na rovině institucionální, a představuje tak velice důležitý a doposud chybějící příspěvek k dějinám moderní české jazykovědy.

Výběr z textů proslulého jazykovědce, spjatého s časopisem Naše řeč, přiblíží normotvornou historii češtiny od jejího zmrtvýchvstání v době národního obrození až po boje o jazykovou správnost v první polovině dvacátého století.