V doslovu k prvnímu českému překladu Rilkovy sbírky Sobě na počest (Mir zur Feier, 1897–1898, resp. 1909) Jaroslav Kovář poznamenává: „...Rilkova raná tvorba je syntézou toho nejlepšího, co německá (a nejen německá) poezie sklonku 19. století vytvářela: je geniálním spojením básnického impresionismu a obrazného symbolismu. Z tohoto pohledu je Rilkův impresionismus, zachycující prchavé vjemy a zážitky, povýšením do symbolických metafor, které převádějí konkrétní jedinečné imprese do duchovní roviny fantazijní obraznosti a individuální symboliky.“
Die Ausgabe versammelt sämtliche bisher bekannten Zeugen der alttschechischen Liebeslyrik von ihren Anfängen um 1300 bis ins 15. Jahrhundert. Den Texten sind eine Prosaübersetzung, ein ausführlicher Kommentar, eine Bibliographie und Abbildungen zur Überlieferung beigegeben. Ziel der Ausgabe ist es, der deutschsprachigen Mediävistik, insbesondere der Slawistik und der Germanistik, Studierenden wie Forschenden, und natürlich allen Interessierten einen leichteren Zugang zu den alttschechischen Liebesliedern zu eröffnen. Sie stehen am Ende einer langen Tradition mittelalterlicher Liebeslyrik in den Volkssprachen. Das Besondere dabei ist, dass die alttschechischen Dichter über unterschiedliche Phasen der deutschen und romanischen Lyrik verfügen können. Liedtypen, Themen, Motive, Metaphoriken und Stilelemente weisen deutliche Korrespondenzen zur Trobador- und Trouvèrelyrik, zum deutschen Minnesang und zur nachfolgenden deutschen Liebeslieddichtung des 14. und 15. Jahrhunderts auf. Es ist gerade die Kombination poetischer Modelle unterschiedlicher zeitlicher und räumlicher Provenienz, die die alttschechische Liebeslyrik auszeichnet. Sie gibt damit ein signifikantes Beispiel für das Fortwirken hochmittelalterlicher weltlicher Lyrik im Spätmittelalter sowie für deren Rezeption außerhalb der romanischen und deutschen Literatur. Dies in den Grundzügen darzustellen und die weitere Erforschung der Texte und ihrer Kontexte anzuregen, ist das philologische Vorhaben der Ausgabe.
Kniha "Staročeské a německé milostné básnictví vrcholného středověku“ je edicí všech dosud známých textů staročeské milostné lyriky od přelomu 13. a 14. století až do století patnáctého. Kniha vyšla nejprve německy v roce 2010 (Alttschechische Liebeslyrik), autoři ji ale upravili a doplnili a následně vydali v češtině.
Sylvie Stanovská a Manfred Kern se pokusili o zcela nový pohled na danou problematiku. Největší novinkou je především srovnání staročeské milostné lyriky s texty, jež vznikly přibližně ve stejném období v oblasti německy mluvících zemí.
Řekne mi někdo, co je to láska? Typologie středověké německojazyčné a české milostné lyriky
Kniha shrnuje základní principy a hlavní tendence středověkého lyrického žánru Minnesangu – jak v jeho německé podobě napříč jednotlivými fázemi jeho vývoje, tak v podobě později navazující staročeské milostné lyriky vrcholného středověku. Dosažené poznatky této srovnávací práce autorka textu Sylvie Stanovská využívá i při zkoumání mladší německé milostné poezie před rokem 1500, a nachází tak společný výzkumný základ, na němž dokázala postavit novou, četnými textovými příklady podpořenou typologickou charakteristiku staročeské milostné lyriky. Tato typologie tedy může sloužit k dalšímu výzkumu tohoto žánru.
Kniha přináší poprvé v dějinách novodobé české germanistické medievistiky česky psané přehledy děje vybraných literárních děl německého středověku včetně charakteristiky hlavních postav a jejich vztahu k lásce a smrti.
