Poslední kniha odkrývá zvláštní přátelství tří postav – dramatika Montyho, píšícího po hospodách a kavárnách pořád dokola tutéž hru, antikvářky Peričky, pro kterou je stále obtížnější udržet se v realitě, a svářeče Leopolda, jenž vytrvale uniká své ženě Matyldě. Jejich groteskní příběhy se proplétají s bizarními střípky osudů dalších, opakovaně se vynořujících a opět mizejících postav. Jednotlivé kapitoly Poslední knihy se odvíjejí jako antiteze stvoření světa, přičemž vnitřní svět trojice protagonistů se v průběhu šesti dnů zvolna rozpadá a za podivných okolností a apokalyptických předzvěstí se noří z žité reality do světa snů. Jediné, co zůstává, je archetyp města jako magického místa, které je zalidněno současnými obyvateli i mytickými bytostmi. Dějištěm příběhu Poslední knihy jsou brněnská zákoutí a především zdejší divukrásné hospody. Jejich trvání bohužel bývá tak křehké, že některé z nich už v brněnských ulicích nenajdete.
Pavel Trtílek Boeken
6 september 1977



Specifika francouzského absurdního divadla
- 182bladzijden
- 7 uur lezen
Pavel Trtílek se zabývá tématem, které lze považovat za aktuální v tom smyslu, že jisté fenomény v poválečné francouzské dramatické a divadelní tvorbě jsou u nás skutečně stále málo známé a jejich postupné studování z různých úhlů pohledu je rozhodně přínosné. Zejména pasáže věnované Pingetovi a Dubillardovi mají šanci oslovit potenciální nefrankofonní čtenáře a divadelníky. Práce je bezesporu prodchnuta velkým zájmem o danou problematiku. Autor velmi dobře zná korpus, který si vymezil a snaží se s ním pracovat nezaujatě a originálně.