„Hodnoty bytí spočívají z veliké části v tom, jak vroucně jsme je schopni je prožívat. Hodnota našeho člověčího života je závislá na hodnotách, které jsou v nás. Lidé si stvořují svůj lidský svět; je v něm to, co do něho vkládáme. “ - Josef Čapek Kniha se zabývá hodnotami současné společnosti a výchovou i vzdělánímdětí a mladistvých. Nahlíží také na poslání učitele s ohledem na minulost, přítomnost i budoucnost.
Grandiózní encyklopedická trilogie je založena na propojení hudebního, slovesného a částečně i výtvarného umění. Obsahuje přes dva tisíce hesel s osobnostmi skladatelů, v jejichž tvorbě se alespoň jedenkrát potkala hudba s literaturou – od pouhé doložitelné inspirace po zhudebnění literárního díla. Slovník je výsledkem úctyhodné, desítky let trvající excerpční autorovy činnosti. Jeho jednotlivé svazky byly postupně oceňovány v soutěži Slovník roku (vyhlašuje Jednota tlumočníků a překladatelů). Toto ocenění získala v roce 2014 i trilogie jako celek. Autor slovníku, Vladimír Spousta se narodil v učitelské rodině 29. března 1930 v Lesonicích u Moravských Budějovic. V mládí měl na něho velký vliv jeho otec, nadaný výtvarník a milovník přírody. Na univerzitách v Brně a v Olomouci studoval bohemistiku, hudební výchovu, hru na housle a klavír, matematiku a pedagogiku a obsáhl tak podivuhodně široký, ale vnitřně organicky propojený prostor lidského poznání. Své všestranné vědecké, pedagogické a umělecké vzdělání doplnil šestnáctiletou edukační praxí na různých typech škol a s touto výbavou přišel v roce 1969 na brněnskou pedagogickou fakultu. Jeho nadějnou vysokoškolskou profesní dráhu přerušil normalizační zásah, kdy musel v roce 1978 fakultu opustit. V rámci rehabilitací se vrátil na fakultu a v roce 1991 se habilitoval.
13 logicky strukturovaných kapitol přináší cenné rady, doporučení a nejnovější informace, bez nichž se neobejde ani autor bakalářské práce nebo diplomové práce, ani autor disertačního či habilitačního spisu. Pojednávají o etických aspektech vědecké práce, o zdrojích informací a vyhledávání odborné literatury, ale též o vizualizaci výsledků výzkumu, o invenci, intuici a tvořivosti ve vědecké práci, o strukturování a literárním zpracování práce i o jazykové a topografické revizi textu.
Verbální a nonverbální symboly jsou jako prostředky vizuálního myšlení a interiorizačních procesů součástí abstraktních kateborií. Při didaktické transformaci poznatkových systémů se jako významného prostředku vizualizace využívá schémat, obrázků, grafů a tabulkových přehledů. Každá schematizace či tabulace obohacuje vzdělávácí proces svou přehledností, utříděností a názorností, implicite však nese sebou též riziko zkreslujícího zjednodušení, šablonovitosti a povrchnosti.