Jarmila Bednaříková Volgorde van de boeken

Sborník přináší příspěvky, které autoři z mnoha evropských zemí (kromě ČR a Slovenska především z Polska, Ruska, Rakouska, Ukrajiny, Německa a Maďarska) věnovali jednomu z nejvýznamnějších badatelů v oblasti archeologie doby římské, doc. PhDr. Jaroslavu Tejralovi, DrSc. Za úvodní gratulace se řadí oslavencův životopis a také přehledně zpracovaná bibliografie, čítající desítky titulů především v kategorii studií, doplněných monografiemi, editorskými počiny a dalšími příspěvky, publikovanými jak v českých tak i zahraničních periodikách. Přes třicet příspěvků s bohatou obrazovou dokumentací představuje archeologické nálezy a situace z prostoru za hranicí římského impéria.

Kniha, navazující na dva úspěšné předchozí autorčiny svazky věnované stěhování národů, tentokrát představuje germánské obyvatele raně středověké Skandinávie jako účastníky jedné z největších migrací v historii. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, sjednocování jednotlivých vývojových center v Dánsku, Norsku a Švédsku. Tzv. Vikingové v knize nevystupují jen jako dobyvatelé, ale také jako zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, mořeplavci a objevitelé, kteří nejednou dopluli až do tzv. Vinlandu. J. Bednaříková vychází především z údajů antických a raně středověkých pramenů o germánském severu (Skandinávii) od doby Tacitovy po kronikáře Adama z Brém. Na konkrétních příkladech ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Autorka porovnává hlavní rysy vikinské doby s charakteristickými rysy tzv. velkého stěhování národů, hledá obecné příčiny vzniku velkých migrací a epoch intenzivních výbojů a pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby.

Práce pojednává o krizi římské říše ve 3. stol. n. l., sleduje její řešení reformami tzv.dominátu a hodnotí výsledky těchto reforem.Zabývá se změnami v pozdně antické společnosti i náboženství a vztahy mezi římským impériem a barbarskými kmeny. Vyslovuje se také k možným příčinám přežití římského Východu.

Autorka známá svými pracemi o stěhování národů nebo historií Franků se ve své knize soustředí na původ Hunů, jejich kulturu a způsob života, sleduje jejich vpády na území římské východní říše, spolupráci se západořímskou říší, která však neměla dlouhého trvání, kulturu a život na území hunské říše, vývoj západořímské říše v 5. století n. l., průběh bitvy na Katalaunských polích roku 451, jež znamenala zastavení hunské invaze, přibližuje osudy Attily a Flavia, vývoj v hunské a západořímské říši po smrti těchto výrazných osobností i hunskou tradici v evropské minulosti a současnosti. Vpády Hunů do Evropy, jejich vztahy s oběma částmi římské říše, osudy dvou význačných osobností; hunského vládce Attily a západořímského politika a vojevůdce Flavia Aetia. Krize a poslední období existence západořímské říše.

Práce brněnské autorky, docentky dějin na Masarykově univerzitě, navazuje do jisté míry na její úspěšné Stěhování národů. Tentokrát se v ohnisku zájmu ocitá bezesporu nejvýznamnější i nejznámější z velkých etnik éry stěhování národů – Frankové. Pohled na dějiny tohoto národa, který zcela mimořádným způsobem ovlivnil běh evropských dějin, umožňuje vlastně zamyšlení nad samotnými kořeny dnešní Evropy. V centru zájmu J. Bednaříkové je především kultura a náboženství Franků. Centrální událostí, jedním z klíčových okamžiků evropských dějin vůbec, je křest franského vládce Chlodvíka, k němuž došlo kolem roku 500. Významu této události, jejímu místu v kontextu evropských dějin, četným otázkám a interpretacím s ní spojeným se v knize dostává zasloužené pozornosti. Ke slovu přichází hojnost dobových pramenů a dokumentů. Dalšími tématy jsou například sněmy franské církve a jejich význam, legendy, dědictví antiky v kultuře Franků. Kniha J. Bednaříkové představuje další podstatný příspěvek k poznávání kulturních a duchovních základů našeho kontinentu.