Jindřich Teuchner Boeken

The Czech people, like every nation on earth, have their own wealth of fairytales, passed down from generation to generation since time immemorial. Despite the familiarity of the basic themes, Czech fairytales retain their distinctive features, attracting young and old alike. Stories such as "The Princess with the Golden Star on her Forehead" or "Fire Bird and Red Fox" by Božena Němcová and Karel Jaromír Erben offer an insight into the lives of the ordinary people in Bohemia and Moravia, as well as their wishes and dreams, which is not only romantic, but also thrilling. Thus that most magical phrase, which reminds adults of their childhood and brings a twinkle to children's eyes, still casts a spell like no other: "Once upon a time..."

Dvě nejpůsobivější lyrické prózy pozapomenutého básníka Jindřicha Teuchnera Mořský kostel a Panna a Satanáš značí počátek a konec první části autorova tvůrčího období. První z nich vyšla počátkem třicátých let. Byla silně ovlivněna barvitou romantikou dalmatského pobřeží, kde sám trávil čas na zotavené a kde jeho otec bojoval v první světové válce. Svými lyrickými evokacemi vzdáleně připomíná cestopisné črty a zároveň vypovídá o daru nevšedního poetického, až impresionistického vidění, vykreslujícího do výše stoupající črty (drtivá monumentalita úděsné křivky horizontů nebes, kamenné valy marasmovitě omšelé a zářně rozpraskané, solné i mechovité, šakali v krabaté čiré výši hor poděšeni). Druhá, Panna a Satanáš, také z jeho důvěrně známého pobřeží Adrie, vyšla uprostřed druhé světové války. Kromě zvláštních spojení slov se vyznačuje zejména snivými básnivými neologismy (povětří této siré samoty lítě rvalo slova starého kostelníka, stříbrné pršky smíchu, barevné vibrace popěvků, kroužné zpěvy mořských vln splývaly v harmonický čár). Příběh Jovany, zneuctěné a svůdníkem uchvácené a uhranuté, se završuje v přízračné přítomnosti ďáblího hnízda, „ošemetně záhadné jedovaté hory hadů a démonů“ neboli Hadí hory, která „záhadná, dutá v svém strašlivém trupu, leckdy zde zmítá vířnými chapadly a, hrůza, odhazuje zadávené oběti v zelenavém rubáši ze vzpěněných slin a slizkosti chaluh. Šílenství vychýlené atmosféry zdusilo duši“.

Prosté vyprávění z hor, provázené devatenácti obrazy F.X. Procházky, F. Tkadlíka, A. Kosárka, J. Mařáka, A. Mánesa, K. Postla, M. Alše