Pavel Cibulka Boeken

Sociální politika transatlantické civilizace se zřejmě nachází na rozcestí. "Zapomenutý" protiklad mezi chudými a bohatými nabývá opět na aktuálnosti. Nynější ekonomická a sociální krize, včetně krize sociálního státu, vyvolává potřebu hledat východiska řešení také v minulé sociální praxi. Proto bude užitečné připomenout si genezi problému chudinství v širších souvislostech a formou historických exkurzů upozornit na modely řešení chudoby v minulosti. V centru pozornosti bude stát pojetí chudinství, v němž byla chudoba potírána prostřednictvím výchovy a disciplinace chudých a jež se dále na opačné straně společenské "barikády" vyznačovalo profesionalizací, byrokratizací a etatizací sociální práce. Nechybí dobové perspektivy pohledu na chudinu a životní světy chudých - žebráci, vyvrhelové, bydlící chudina, nezaviněná chudoba - analýzy exkluzivních a inkluzivních mechanismů, kolektivní a individuální strategie chudých, chudinská politika a její praktické výsledky, dobová instrumentária řešení potírání chudoby (filantropie, charita, nadace, legáty, almužny, závěti, podpůrné sociální instituce a také státní sociální praxe, role rodiny, církve, státu, odborů a politických stran při potírání chudoby, jakož i dobové diskurzy o vzniku a vymýcení chudoby.

Sborník příspěvků z konference Češi nebo Moravané? K vývoji národního vědomí na Moravě, konané dne 28.2.2001 v Brně

Kniha popisuje dějiny Králova Pole, což je brněnská městská část. Kapitoly knihy: Geologická historie Králova Pole Pravěké a raně středověké osídlení Ves a klášter ve středověku (1240 - 1526) Od nástupu Habsburků na český trůn do zrušení kláštera (1526-1782) Josefínské a předbřeznové intermezzo (1782-1844) Městys a město (1844-1918) Od vzniku republiky po únorový puč (1918-1948) Za komunistického režimu (1948-1989) Od listopadu 1989 do přítomnosti (1989-2003) Významné památky

Od poloviny 19. století se v českých zemích i v celé habsburské monarchii utvářela společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, nastala éra národních hnutí a bezprecedentních hospodářských změn. Tyto zásadní proměny a jejich dopady česká historiografie dosud sledovala primárně optikou příběhu o českénárodní emancipaci a dokumentovala je spíše na městském prostředí. Tato kniha zachycuje fenomén společenské transformace i konflikty, které jej provázely, z pohledu venkova. Vše započalo zrušením poddanství a celého patrimoniálního systému a zavedením obecní samosprávy. Státní moc prostřednictvím nově zřízených okresních hejtmanství přinášela do rurálního prostředí důležité impulzy. Příslušníci sociálních skupin inteligence a úřednictva přicházející z města si s sebou přinášeli návyky iniciativního občanského života i národní ak­tivismus. Na ně navázali činorodí jedinci vzešlí z místního prostředí. Venkov se tak probouzel z poddanské podřízenosti, letargie a fatalis­mu. Díky síti obecných škol se alfabetizoval. Ve sledovaném období se stále více propojoval s městským prostředím, a to hospodářsky, kulturně i politicky. Na venkově vznikly desítky záložen a hospodářských družstev, stovky spolků. Politizace venkova tvořila nedílnou součást zásadní proměny společnosti, již zpravidla označujeme jako modernizaci. Obyvatelstvo se stále více účastnilo na veřejném dění a identifikovalo se s určitými politickými ideami, stranami nebo osobnostmi. Politizace společnosti, na níž se výrazně podílela jednotlivá národní hnutí, souvisela s postupující demokratizací politického systému. Utvářela se nová hierarchie vztahů, do níž se stále snažili promlouvat i „tradiční“ držitelé moci, jako církev nebo velcí pozemkoví vlastníci.

Od poloviny 19. století se v českých zemích i v celé habsburské monarchii utvářela společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, nastala éra národních hnutí a bezprecedentních hospodářských změn. Tyto zásadní proměny a jejich dopady česká historiografie dosud sledovala primárně optikou příběhu o české národní emancipaci a dokumentovala je spíše na městském prostředí. Tato kniha zachycuje fenomén společenské transformace i konflikty, které jej provázely, z pohledu venkova. Vše započalo zrušením poddanství a celého patrimoniálního systému a zavedením obecní samosprávy. Státní moc prostřednictvím nově zřízených okresních hejtmanství přinášela do rurálního prostředí důležité impulzy. Příslušníci sociálních skupin inteligence a úřednictva přicházející z města si s sebou přinášeli návyky iniciativního občanského života i národní aktivismus. Na ně navázali činorodí jedinci vzešlí z místního prostředí. Venkov se tak probouzel z poddanské podřízenosti, letargie a fatalismu. Díky síti obecných škol se alfabetizoval. Ve sledovaném období se stále více propojoval s městským prostředím, a to hospodářsky, kulturně i politicky. Na venkově vznikly desítky záložen a hospodářských družstev, stovky spolků. Politizace venkova tvořila nedílnou součást zásadní proměny společnosti, již zpravidla označujeme jako modernizaci. Obyvatelstvo se stále více účastnilo na veřejném dění a identifikovalo se s určitými politickými ideami, stranami nebo osobnostmi. Politizace společnosti, na níž se výrazně podílela jednotlivá národní hnutí, souvisela s postupující demokratizací politického systému. Utvářela se nová hierarchie vztahů, do níž se stále snažili promlouvat i „tradiční“ držitelé moci, jako církev nebo velcí pozemkoví vlastníci.

Publikace představuje čtvrtý svazek Edice politických programů, která má za cíl dokumentovat programový vývoj politických stran v českých zemích až do roku 1948. Připravený svazek navazuje na třetí díl této edice, který byl věnován programům českých národních stran až do říšských voleb 1891, v jejichž důsledku skončila dominance staročeské Národní strany v české občanské politice. Tento čtvrtý svazek se zabývá programy staročeských a mladočeských stran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1891-1914, v době pokračující diferenciace českého politického stranictví. Hlavní téma českých politických subjektů tvořil tehdy vztah českého národa k rakouskému státu, prosazení českých požadavků na národní a jazykovou rovnoprávnost s Němci v českých zemích při respektování státoprávního celku zemí České koruny. Od počátku 20. století se staročeští a mladočeští politikové vyjadřovali k vládním a německým návrhům podoby česko-německého vyrovnání v Čechách a na Moravě a byli rovněž konfrontováni s požadavkem zavedení všeobecného volebního práva. Editor úvodem přináší obsáhlou studii o proměnách politických programů českých národně liberálních stran v daném období. Edice celkem obsahuje 127 programových dokumentů (oficiální programy, memoranda, prohlášení, zákonné návrhy ad.), opatřených textově-kritickým a věcným poznámkovým aparátem, jmenným rejstříkem a seznamem použitých pramenů a literatury.

Politická činnost, programové zásady a hlavní osobnosti německých politických stran na Moravě v průběhu let 1890-1918.

Programové dokumenty mapují politickou činnost českých národních stran v letech 1860 až 1890.

43. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR. Historickou část zpracovali Pavel Cibulka, Hana Jordánková, Aleš Vyskočil, František Zřídkaveselý.