Rok 1919 a Československo: Postavenie a premeny periférií nového štátu v procese jeho konštituovania
- 348bladzijden
- 13 uur lezen
Příspěvky jsou nejen v češtině, ale také ve slovenštině. Jednotlivé příspěvky mají anglická abstrakta.
Příspěvky jsou nejen v češtině, ale také ve slovenštině. Jednotlivé příspěvky mají anglická abstrakta.
Monografie se zabývá složitými životními osudy brigádního generála Josefa Bartíka (1897-1968), důstojníka z tzv. zpravodajské jedenáctky Františka Moravce. Kniha se soustřeďuje na Bartíkovu činnost v československé armádě v letech 1918-1945, tedy v době meziválečné a válečné, v Polsku, Francii a Velké Británii. Kromě toho zachycuje i jeho dřívější působení u československých legií v Itálii během Velké války. Stranou nezůstávají ani Bartíkovy poválečné osudy, kdy byl jako významný zpravodajský důstojník bezprostředně po únoru 1948 perzekvován. Text doprovázený obrazovými přílohami a řadou dokumentů se neomezuje pouze na líčení Bartíkovy vojenské kariéry, ale zachycuje i některé aspekty jeho rodinného a civilního života.
Výpravná publikace představuje vůbec první v češtině napsané komplexní dějiny města Šternberk. Bohatě ilustrovaná a vizuálně i fotograficky pestrá kniha detailně dokumentuje dobu, rozvoj i proměnu Šternberka v jeho více než 700leté historii, poprvé přibližuje dosud nezpracované historické etapy (např. období po odsunu Němců v roce1945) a uvádí na pravou míru hned několik domnělých nebo nesprávně interpretovaných historických faktů, které se napříč Šternberkem tradují. Publikaci napsal kolektiv olomouckých historiků pod vedením Davida Papajíka tak, aby oslovila jak odbornou veřejnost, tak laické čtenáře a šternberské patrioty.
Monografie se věnuje československým krajanům pobývajícím v Austrálii za první i druhé světové války. Zachycuje válečné osudy Čechoslováků, kteří na vzdálený kontinent odcestovali v době předválečné či meziválečné, ale také těch, kteří se zde ocitli až po Mnichovu nebo 15. březnu 1939 – mezi ně patřili především českoslovenští Židé. Na základě domácích i zahraničních archivních pramenů popisuje, v jakém rozsahu se naši občané v Austrálii účastnili akcí na podporu prvního (1914–1918) a hlavně druhého (1939–1945) zahraničního odboje, včetně náboru do československé vojenské jednotky na Středním východě nebo účasti Čechoslováků přímo v australské armádě. Přispívá tak k dosud poměrně málo prozkoumané oblasti, jíž přitom rozhodně stojí za to věnovat další pozornost.