Rémi Brague Boeken

As a cure for modernity's individualism, Remi Brague urges a return to medieval thinking to illustrate why humanity and civilizations are goods worth promoting and preserving.

Remi Brague argues that with the dawn of the Enlightenment, Western society has rejected traditional theophilosphical ideas in favor of human authority and autonomy, ultimately causing the erasure of divinely ordered humanity.

Focusing on the Christian understanding of God, this book provides a detailed exploration of the characteristics and attributes attributed to the divine figure in Christianity. Rather than offering evidence of God's existence, it aims to articulate the beliefs and perceptions that shape the Christian image of God, delving into theological concepts and the significance of faith in shaping this understanding.

V předmluvě ke své knize O Bohu u křesťanů a o jednom nebo dvou dalších Rémi Brague říká, že nepojednává „o křesťanském Bohu", protože vychází z předpokladu, že Bůh je předmětem náboženství, ne jedním z jeho vyznavačů. Bůh sám o sobě je jeden a stejný. Různá náboženství si však o něm dělají různé obrazy a tato kniha se snaží ukázat, jaký obraz si o něm vytvářejí křesťané. V určitých aspektech Rémi Brague nabízí také srovnání křesťanského pojetí s židovským a muslimským. Autor nechce příliš teoretizovat – naopak věcným, srozumitelným a odlehčeným jazykem uvádí na pravou míru zažité omyly a nově popisuje staré věci: například že Bůh je jeden, ale ne tím nejjednodušším způsobem, že je otec, ale není mužského rodu. Je to teologicky objevná kniha – ne však o Bohu samém, ale o tom, jak jej vidí křesťané.

O ohrožení lidské legitimity O tom, že je člověk jakožto biologický druh ohrožen, není pochyb: tři největší hrozby představují zbraně hromadného ničení, znečišťování životního prostředí a demografické vymírání. Ohrožení pro člověka však přichází i z oblasti myšlení. V jakém smyslu? Na to se pokouší Rémi Brague odpovědět v této knize tím, že se podrobně věnuje myšlence humanismu a jejím proměnám. Ukazuje, že idea humanismu, která měla legitimizovat hodnotu člověka a lidství, se ve 20. století vyprázdnila, nebo se dokonce obrátila proti člověku, a že modernímu (ateistickému) myšlení scházejí argumenty pro ospravedlnění lidské existence. Proti vyprázdněnému humanismu staví autor myšlenkovou alternativu, která vychází z řecké filosofie a biblické antropologie.